Vleklá jednání mezi hnutím ANO a ČSSD nakonec vyústila do koaliční smlouvy a vládního programu. Pod povrchem však mezi oběma stranami pokračuje několik konfliktů, které mohou poznamenat jejich spolupráci v chystané vládě.

Ukazuje se, že ANO a ČSSD rozděluje například budoucnost dálničního mýta. Ministr dopravy za ANO Dan Ťok hájí výsledky nedávného tendru, v němž zvítězilo sdružení za účasti firmy ze skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera.

Soutěž však zrušil antimonopolní úřad (ÚOHS). Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že se bude muset prodloužit smlouva se společností Kapsch, která provozuje mýto nyní se systémem mikrovlnných bran. Ťok s postupem ÚOHS nesouhlasí a chce ho zvrátit − i žalobami.

Bývalé špičky ČSSD se za předchozího předsedy Bohuslava Sobotky stavěly vůči spolupráci s Kapschem kriticky. Současné vedení strany se naopak vyjadřuje spíše ve prospěch této firmy a v posledních dnech ostře kritizovalo Ťoka.

"Já za tím cítím trošku mýtný tendr. Pokud chtějí na ministerstvu někoho, kdo se domluví přímo s Kapschem, tak jim to nabídnu," řekl Ťok před středečním jednáním vlády. V rozhovoru s HN pak ministr upozornil na prvního místopředsedu ČSSD Jiřího Zimolu, který už dříve vystupoval proti rozšiřování mýtného na nové úseky silnic první třídy.

Zimola ve středu prohlásil, že Ťok jako ministr fatálně selhal. "Za čtyři a půl roku svého působení v dopravě nedokázal vyřešit hlavní problém, se kterým vstupoval do funkce," uvedl. Ťokovo působení kritizují také komunisté, kteří mají vládě zajistit podporu ve sněmovně.

Vztahy ANO a ČSSD dále zhoršují hlavně nevyřízené účty z minulosti. Například v podobě policejní reformy dřívějšího ministra vnitra za ČSSD Milana Chovance, o níž si premiér a šéf ANO Andrej Babiš stále myslí, že byla namířena proti němu.

"Náš předseda je také absolutně přesvědčený, že Chovanec a další lidé stáli za jeho obviněním kvůli kauze Čapí hnízdo," tvrdí zdroj blízký Babišovi.

Naopak mnozí sociální demokraté nemohou Babišovi zapomenout, že těsně před říjnovými volbami do sněmovny proti nim využil aféru lithium. Tehdejší ministr průmyslu za ČSSD Jiří Havlíček podepsal memorandum o těžbě a zpracování lithia s firmou sídlící v daňovém ráji. Babiš tvrdil, že kvůli tomu mohla Česká republika přijít o výnosy z cenné suroviny, což se pravděpodobně částečně podepsalo na volebním propadu sociální demokracie.

Nevraživost mezi ČSSD a ANO vyvolaly i personální změny, které po volbách provedla Babišova menšinová vláda. Ta se zbavila nejen některých náměstků z ČSSD. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) v únoru odvolal jednoho ze svých předchůdců Svatopluka Němečka (ČSSD) z postu ředitele ostravské fakultní nemocnice. Už když byl Němeček ministrem, čelil tvrdé kritice od Babiše. Nakonec jej odvolal z funkce tehdejší premiér Sobotka.

Vojtěch odstavil Němečka z čela ostravské nemocnice s odůvodněním, že manažersky selhal. Zastání našel hlavně u ostravské ČSSD, která ho označuje za bojovníka za kvalitu zdravotnictví.

Až do osobní roviny přerostly spory také po změně ve vedení ministerstva práce a sociálních věcí, kde sociální demokratku Michaelu Marksovou loni vystřídala Jaroslava Němcová z ANO. Ta vyměnila většinu náměstků a zahájila kontroly, především v oblasti IT. Následně obvinila předchozí vedení z toho, že se chovalo nehospodárně, a podala hned několik trestních oznámení. Marksová obvinění odmítla.

Otázka je, jak tyto neshody ovlivní nadcházející referendum v ČSSD, které má vládu s ANO schválit. Šéf ČSSD Jan Hamáček i jeho zástupce Zimola, kteří vládu s Babišem prosazují, věří, že se spory vyřeší. "Samozřejmě že jsou třecí plochy, ale život je plný třecích ploch," řekl Zimola HN.

S přispěním Radka Bartoníčka, Markéty Šrajbrové a Kateřiny Frouzové.