Ruský parlament chce domácím firmám zakázat dodržování západních sankcí. Týkat se to má i dceřiných společností zahraničních podniků. Mnohé z nich upozorňují, že pokud si budou muset vybrat mezi sankcemi a ruským trestním stíháním, raději Rusko opustí.

Poslanci Státní dumy navrhli doplnit trestní zákoník dvěma paragrafy. První zavádí trestní odpovědnost za "úmyslné konání, vedoucí k zavedení sankcí".

Předkladatel z vládní strany Jednotné Rusko Andrej Isajev prohlásil, že paragraf se bude týkat "našich občanů, kteří jezdí do ciziny, vyzývají k zavedení sankcí, radí v tom zahraničním vládám. Nemáme pro ně dnes paragraf, zůstává jen morální hodnocení. Je to zrada vlasti," hřímal z tribuny Isajev.

Tato změna se dotkne nejspíše jen několika desítek lidí z opozice. Druhý poslanecký návrh však zasáhne desetitisíce firem, namátkou třeba Siemens nebo Raiffeisenbank. A to pokud projde paragraf počítající až se čtyřmi lety vězení pro osoby, jež budou protiruské sankce dodržovat. V praxi to znamená, že když třeba banka odmítne poskytnout úvěr společnosti ze sankčního seznamu, její ředitel může skončit ve vězení.

Zákon půjde částečně obejít. "Pokud si nějaká firma ze sankčního seznamu bude chtít něco koupit, tak dodavatel vždy může najít způsob, jak ji odmítnout. Ale pokud uzavřete smlouvu a teprve potom budou zavedeny sankce, tak už ji zrušit nemůžete. To je vážné riziko, které může vést k tomu, že západní firmy budou velmi opatrné a nebudou chtít uzavírat dlouhodobé smlouvy," řekl Alexej Panič, partner moskevské pobočky právní kanceláře Herbert Smith Freehills, moskevskému listu Kommersant.

Evropský byznys vnímá nový zákon velmi negativně. "V konečném důsledku tím utrpí především ruská ekonomika, pokud německé společnosti, které dnes pomáhají s její modernizací, budou muset zemi opustit," prohlásil Matthias Schepp, předseda Rusko-německé obchodní komory.

Scheppovi dává za pravdu i Emmanuel Quidet, šéf Rusko-francouzské obchodně-průmyslové komory. "Je to nebezpečný zákon, který může poškodit ekonomické zájmy Ruska. Především to může zasáhnout finanční ústavy, pro ruský bankovní systém by tento zákon byl kontraproduktivní," tvrdí Quidet.

"Autoři zákona si možná neuvědomili, že do definice 'právnická osoba zaregistrovaná v Ruské federaci' spadají také dceřiné společnosti zahraničních firem," sdělil Kommersantu zdroj z byznysových kruhů.

"Když se podniky stanou obětí dvou naprosto protikladných právních systémů, tak se především banky rozhodnou z Ruska odejít," uvedl David Lasfargue, partner právnické kanceláře Jeantet & Associates.

Někteří pozorovatelé navíc upozorňují, že ruští politici jsou v ráži.

"Sankce jsou ekonomickou válkou proti ruskému lidu. Nemůžeme na to neodpovědět," přesvědčoval své kolegy Andrej Isajev, poslanec Jednotného Ruska.

Sergej Mironov, předseda další parlamentní strany Spravedlivé Rusko, zase varoval, že jiné státy budou jeho zemi žalovat u Světové obchodní organizace, a proto navrhl z ní okamžitě vystoupit.

Související