Hledáme rodiny i jednotlivce, kteří dokážou provozovat normální život v ulicích města, které ovládá především turismus. Za viditelné provozování normálního života nabízíme mzdu, služební byt v centru Českého Krumlova a hlavně měsíc, ve kterém se rozhodně nebudete nudit. Inzerát, kterým uvedla svůj projekt umělkyně Kateřina Šedá, vzbudil oprávněnou pozornost. A upozornil na to, o čem se až tak moc nemluví − města, která jsou turisticky atraktivní, nemusí být přitažlivá z hlediska běžného žití.

Ve skutečnosti většina míst, která řadíme do evropského kulturního dědictví, potřebuje herce, kteří předstírají reálný život. A řada z nich je také má, i když je nehledá inzerátem. Turistům je to navíc jedno. Chtějí navštívit místa, která znají z knih, televize či kina. Potřebují vidět města a hrady, které se v dobré společnosti vidět musí. I když teď už asi nikdo nebude tvrdit "vidět Neapol a zemřít", pokud člověk v určité společnosti prozradí, že nikdy nebyl v Miláně či Paříži, znemožní se.

Většina turistů ve skutečnosti nepotřebuje vidět lidi (domorodce), tedy kromě těch, kteří je obsluhují. Raději uvidí herce, kteří budou plně odpovídat jejich očekávání, a to včetně oblečení a místního nářečí, než otrávené místní, kteří se jim se stoprocentní přirážkou budou snažit prodat to, co nepotřebují ani zdarma.

Turisté prostě chtějí vidět to, co by podle svého očekávání vidět měli, a turisticky atraktivní místa se tomu přizpůsobují. Někdy jde o jasnou atrakci, někdy je vnímání toho, co je a není "jenom jako", poněkud rozostřené.

Skoro jako opravdoví…

Třeba německá středověká perla Rottenburg už u vchodu připomíná vesničku z pohádek v zábavním parku společnosti Disney a jen délka existence obou naznačuje, kdo se vlastně kým inspiroval. Místní kolorit v Rottenburgu oživují restaurace a obchody plné žen v kroji zvaném dirndl, které se tváří, že nic jiného na sebe nikdy nevzaly. Patří to k zážitku: historii si člověk musí užít se vším všudy. Jen nesmí předpokládat, že všechny ty krásné různě poskládané domky jsou celoročně obývané lidmi, kteří se oblékají do variací na některé z minulých století.

St. Emillion, centrum vinařského kraje, snové středověké městečko poblíž Bordeaux, trvale obývá 80 lidí. Mezi hradby by se přitom vešlo stokrát víc obyvatel. Půl milionu turistů, kteří při poznávání vína oblast navštíví, nedostatek místních nepociťuje: domy, které většinou patří vinařstvím, jsou v perfektním stavu. Jejich spodní část je většinou vyhrazená restauracím a prodeji vína s nezbytnou nabídkou výhodné dopravy do Číny a USA bez DPH. Místní obsluha dojíždí z celého okolí. Namísto kroje si vystačí s vinařským otvírákem lahví a zkušeným grifem. Turista je spokojen, nachází se uprostřed představení, kulisy i herci jsou tu jenom pro něj.

Benátky, kde na 16. mezinárodním bienále architektury bude možné zhlédnout přímý přenos "normálního života" z Českého Krumlova, v posledních dvaceti letech přišly o patnáct tisíc obyvatel. Nyní na ostrovech bydlí zhruba 53 tisíc lidí. Jen pro představu, v padesátých letech minulého století, v době novodobého rozkvětu, v historickém centru žilo skoro 175 tisíc obyvatel. Z hlediska turistů je ale všechno v pořádku: aspoň do té doby, dokud budou místní kanály brázdit zpívající gondoliéři a náměstí Svatého Marka bude obsypané holuby.

Úbytek obyvatel je společný pro většinu historických center destinací, kam se rádi podíváme coby turisté. A je jedno, jestli jde o Český Krumlov, o Valtice či Mikulov na jižní Moravě, o přímořský italský Janov nebo francouzská či německá středověká města. Platí to i pro místa, která z hlediska demografie celkově rostou (migrací i přirozeným přírůstkem). Stačí se večer porozhlédnout po historickém centru Prahy, kolik je zde obydlených budov, kde probíhá "normální život".

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Proč turismus způsobí stagnaci trhu s nemovitostmi.
  • Proč způsobuje vyšší nezaměstnanost.
  • A jak to, že některá města v Západní Evropě kvůli turismu trpí.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru