Země Evropské unie potvrdí, že EU se v budoucnu rozšíří o další zájemce. Na čtvrtečním summitu v Sofii by se na tom měli podle očekávání shodnout lídři členských států osmadvacítky, kteří budou jednat spolu se zástupci šesti zemí západního Balkánu. Česko ale s těmito závěry schůzky není úplně spokojeno − chtělo by, aby bylo další rozšiřování pro EU větší prioritou, než je tomu dnes.

"Nesmíme donekonečna protahovat přístupové rozhovory, jinak EU promarní příležitost, kterou západobalkánský region poskytuje," tvrdí státní tajemník pro EU Aleš Chmelař. Česko by si přálo, aby státy jako Černá Hora či Srbsko dostaly konkrétnější sliby ohledně toho, kdy by se mohly stát členy unie, pokud splní všechny podmínky.

Právě Černá Hora a Srbsko jsou vstupu do EU nejblíž. Podle Evropské komise by mohly být připraveny v roce 2025. Sama komise ale přiznává, že rok 2025 jako datum vstupu prvních zemí západního Balkánu do EU je "extrémně ambiciózní". Všichni uchazeči o členství před sebou podle ní mají ještě spoustu práce. Jde o boj s korupcí a organizovaným zločinem nebo o prosazení vlády práva. Podle komise taky žádná ze zemí západního Balkánu není skutečnou tržní ekonomikou.

18 milionů

lidí žije v zemích západního Balkánu, tedy v Srbsku, Černé Hoře, Makedonii, Bosně a Hercegovině, Albánii a Kosovu. Nezávislost Kosova neuznává Srbsko ani pět zemí EU.

Některé státy, třeba Francie nebo Nizozemsko, jsou vůči dalšímu rozšiřování EU skeptické.

"Nepřeji si Balkán, který se obrátí směrem k Turecku nebo Rusku. Ale nechci ani Evropu, která, ač má problémy fungovat ve 28 nebo zítra ve 27 členech, by se tryskem rozhodla rozšířit na 30 nebo 32 členů a přitom si ponechat stejná pravidla jako nyní," prohlásil minulý měsíc francouzský prezident Emmanuel Macron.

Paříž tak chce nejdřív prosadit změny týkající se především další integrace eurozóny.

Česko ale před otálením ohledně rozšiřování unie varuje. Upozorňuje na to, že o Balkán se stále více zajímá Rusko nebo Čína. Region je přitom pro EU strategicky velmi důležitý − například i z hlediska boje s migrací, protože jde o jednu z cest, kudy do EU před několika lety proudily stovky tisíc žadatelů o azyl.

Kromě toho Praha očekává i výrazné zvýšení vzájemného obchodu, pokud by země jako Srbsko dostaly jasnou perspektivu členství. Momentálně české firmy do států západního Balkánu vyvážejí zboží zhruba za 900 milionů eur ročně, což je necelých 23 miliard korun.

Čtvrteční summit v Sofii tak podle všeho skončí kompromisem, kdy země EU potvrdí vůli přijmout nové členy, ale nedají jim žádný závazný slib ohledně data. Faktem taky je, že veřejné mínění v unii není rozšiřování příliš nakloněno, jak ukázal loňský průzkum Eurobarometr.

Proti je skoro 65 procent Francouzů, podobný počet Němců, ale taky víc než 55 procent Čechů. A to navzdory tomu, že rozšíření unie je jednou z hlavních priorit české zahraniční politiky.

"S lidmi o tom nikdo nemluví. Myslí si, že když se řekne rozšíření, myslí se tím vstup Turecka nebo Ukrajiny, což přitom není pravda," podotýká mimo záznam vysoce postavený český diplomat. Vláda se podle něj musí snažit veřejné mínění v Česku změnit.

Státy EU se v červnu vyjádří k návrhu Evropské komise, aby začaly jednat o vstupu s Albánií a Makedonií. Rozhovory už běží s Černou Horou a Srbskem. Vyjednávání o vstupu konkrétní země do EU obvykle trvají mnoho let.