Devět let povinné školní docházky a další tři nebo čtyři roky, než se dostane k výučnímu listu či maturitě, je doba, kterou dítě a následně adolescent tráví ve školní lavici. Chlapce a dívky toto období může ovlivnit na celý život. Dosažené vzdělání významně určuje to, jak se jim bude později dařit v kariérním životě.

A co je možná ještě důležitější, v kolektivu se učí týmové práci a tomu, jak se vypořádat s konflikty, jak si získat nové přátele nebo si stát za svým názorem. Mnoho rodičů proto věnuje výběru školy velkou pozornost.

Zejména v posledních letech roste počet těch, kteří jsou ochotni platit i za základní vzdělání v soukromé škole.

Před pěti lety bylo takových škol 91 a navštěvovalo je 7017 dětí, v letošním školním roce jich evidovalo ministerstvo školství už 196 a mají více než 13 tisíc žáků. Stále je to jen malý zlomek, zhruba 1,5 procenta dětí z celkového počtu žáků na základních školách. Trend ale jasně ukazuje, že soukromé základní školy jsou stále populárnější. Jak tedy vybrat soukromou základní školu a vyplatí se následně zvolit i soukromé střední vzdělávání?

Peníze, vzdálenost, způsob výuky

Kritérií, podle čeho se rozhodnout, je skutečně hodně. "Jedna část jsou tvrdá data. Například jak je to daleko od domova. Rodiče obvykle nechtějí vozit své dítě hodinu do školy. A jaké je školné, které bývá v rámci soukromých škol velmi rozdílné," říká Pavel Kraemer z Institutu pro podporu inovativního vzdělávání. Na některých školách zaplatíte za měsíc pár stovek, jinde se může měsíční školné vyšplhat i přes deset tisíc.

Kromě toho mnoho škol nabízí slevu na další sourozence, uděluje stipendia nebo poskytuje finančně slabším rodinám slevu.

Co zvážit při výběru soukromé školy?

◼ Vzdálenost od domova – Každé ráno dítě vozit hodinu do školy nebude pro nikoho pohodlné.
◼ Výše školného – Některé školy (zejména pro handicapované) jsou zcela zdarma, jiné stojí desítky tisíc měsíčně.
◼ Způsob výuky – V Česku fungují školy, které se zaměřují na výkon, jiné preferují volné a intuitivní vzdělávání.
◼ Potřeby dítěte – Některé děti mají rády řád, potřebují pevná pravidla, jiné děti potřebují více volnosti a individuální přístup.
◼ Komunikace školy s rodiči – Pokud je spokojený rodič, je zpravidla spokojenější i dítě. Škola tak může lépe vyhovět individuálním potřebám rodiny.
◼ Atmosféra – Dítě by se mělo cítit ve škole bezpečně a učitel by měl dohlédnout na to, aby škola nikoho nevylučovala.

Dalšími kritérii je kvalita a způsob výuky. Některé soukromé školy přistupují k výuce inovativně a alternativně, jiné propagují klasický způsob vyučování.

"Jak ve veřejném, tak v soukromém školství najdeme základní školy zaměřené na výkon − na přípravu žáků na jednotné přijímací zkoušky na víceletá gymnázia a střední školy s maturitou, školy připravující žáky na spokojený život, zohledňující silné i slabé stránky každého jednotlivce, školy zaměřené na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, školy, jejichž koncept je postavený na velice úzké spolupráci s rodiči a podobně. Pro každého žáka a každého rodiče je tak vhodný jiný přístup a jiná vzdělávací cesta," říká Pavla Katzová ze Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska, která doplňuje, že základním vodítkem alespoň z pohledu státu mohou být inspekční zprávy České školní inspekce, jež jsou volně dostupné na jejích webových stránkách.

Prvňačka si zvolila kolektiv

Někdy si i samo dítě řekne, co mu vyhovuje. Kateřina Michalíčková, matka tří dětí, v případě první dcery uvažovala o individuálním vzdělávání. Jako speciální pedagožka má ke školství blízko. Dříve učila děti na oddělení dětské psychiatrické léčebny.

Obrátila se proto nejdříve na soukromou Základní školu Pastelka v Rumburku, se kterou měla dobré zkušenosti její sestra. Nicméně od ředitelky školy se dozvěděla, že individuální vzdělávání tato škola nepodporuje.

Nakonec našli státní školu, která jim vyšla vstříc. Prvních čtrnáct dní měla prvňačka Anička chodit na běžnou výuku, aby si zvykla v kolektivu a případně mohla docházet alespoň na některé předměty, třeba tělesnou výchovu. "Aničce se ve škole velmi líbilo a byla spokojená. Ale já jsem nebyla spokojená s družinou, protože děti vůbec nechodily ven a po výuce dělaly další úkoly. Přišlo mi to na prvňáčky příliš," vzpomíná. Dcery se proto jednoduše zeptala, co by chtěla. Zda chodit do školy, nebo se vzdělávat doma s mámou. A Anička si vybrala školu.

Školačka poté přestoupila ze státní školy do Pastelky, kde mohou děti trávit odpoledne na zahradě, což bylo pro Michalíčkovou důležité, a své další dcery na základě zkušeností přihlásila rovnou tam. Nejstarší dcera dnes už studuje na víceletém gymnáziu.

Děti se přizpůsobí

Paní Michalíčková znala úroveň vzdělávání na Základní škole Pastelka od své sestry. Pokud člověk takovou možnost nemá, musí se spolehnout na vlastní úsudek a informace, které mu daná škola poskytne. Když například škola uplatňuje alternativní přístupy waldorfské pedagogiky nebo montessori, v dostupných zdrojích si může každý rodič vyhledat základní informace a sám popřemýšlet nad tím, zda se mu takový způsob výuky líbí a zda by vyhovoval jeho dítěti.

Většina škol dnes ale přístupy a principy výuky kombinuje a hledá si vlastní cestu. Vždy si rodiče nejlépe udělají obrázek o výuce, když si sjednají s ředitelkou či ředitelem školy schůzku. Rodič by měl mít možnost navštívit některou z hodin, a to nejlépe přímo vedenou učitelem, který bude jeho dítě učit. I v rámci školy se může přístup pedagogů lišit. Kromě samotného způsobu předání znalostí by si rodiče měli všímat atmosféry, jaká ve škole panuje, úrovně školní družiny nebo mimoškolních aktivit, jež škola nabízí.

Spokojené by měly být děti, ale i rodiče, aby způsob výuky byl i v souladu s jejich přesvědčením.

"Děti jsou obecně hodně přizpůsobivé. I když nejsou zvyklé mít takovou svobodu jako třeba ve svobodné škole nebo chodí do waldorfské školy, kde se využívají způsoby, které vůbec z domova neznají, zvyknou si, protože učitelé tam mají děti rádi a věnují se jim nad rámec svých povinností," doplňuje Kraemer.

Infografika

Způsoby a principy jsou různé.

"Školy Heuréka se soustřeďují na celistvý rozvoj dětí se zaměřením na sociální a myšlenkové dovednosti. Využíváme k tomu mimo jiné velkých otázek, na kterých děti po dobu 4−6 týdnů do hloubky pracují. Takovou otázkou může být například "Jak prožíváme jinakost?", "Čím nás okouzluje vesmír?", "Jak se česká příroda připravuje na zimu?" nebo veledůležitá otázka "Co ve mně klíčí?". Školy pracují také s pedagogickým konceptem zviditelněného myšlení, který rozvíjí v dětech schopnost kritického myšlení a analytického uvažování," představuje například Jan Kala, zakladatel škol Heuréka.

Rodiče ve snaze zajistit dětem smysluplné vzdělání někdy školy i sami zakládají. To je případ ZŠ Sedmikráska v Rožnově pod Radhoštěm, kde si rodiče přáli alternativní způsob výuky a lepší integraci dětí s handicapem.

Na škole je jiné například známkování. Děti v této škole nehodnotí až do šesté třídy známkou, místo toho používají slovní hodnocení. "Kromě informací od učitelů zapsaných v žákovské knížce mají rodiče možnost sledovat sebehodnocení dítěte a prohlédnout si jeho konkrétní výsledky − pro každého z žáků je vedeno portfolio prací a komentářů," říká Pavel Sumec, ředitel školy.

Většinou jsou školy také o dost menší a od toho se odvíjí i počet žáků a rodinné prostředí. "V tuto chvíli máme čtyři třídy prvního stupně a každý rok přibíráme novou první třídu. V každé třídě máme aktuálně 16 žáků, celkem tedy 64 dětí," poznamenává Bohuslava Martinů z novojičínské školy Galaxie.

Na střední inovativně

Po základní škole rodiče společně s dětmi řeší, kam dál. Pro mnohé z nich představuje nejlepší volbu státní gymnázium, a teprve když tato možnost nevyjde, přijde na řadu gymnázium soukromé nebo odborná škola s maturitou. Některé soukromé školy totiž v minulosti získaly pověst institucí, jejichž hlavním motivem vzniku je zisk.

Mezi soukromými středními školami je ale mnoho takových, které jsou srovnatelné se státními školami, a mnohé je dokonce i předčí. Některé také používají zajímavé metody výuky. Mezi ty nejprestižnější patří soukromé gymnázium PORG, kam chodí ti nejnadanější žáci. Dále mezi známé inovativní školy patří Přírodní škola sídlící v Praze.

Tou se inspirovalo například také Hořické gymnázium. Za vznikem tohoto malého vzdělávacího ústavu stojí zajímavý příběh. Založili jej nespokojení učitelé státního gymnázia, kterým se nelíbila tamní atmosféra a metody. A výuku proto pojali jinak, než je běžné.

"Snažíme se o smysluplnější výuku formou expedic a projektových dnů. Máme provázané ročníky. To znamená, že studenti jsou v různých programech společně. Funguje tu jiný klasifikační systém. Snažíme se, aby studenti byli odpovědní za to, co se učí, a přibíráme je ke svému rozhodování. Mají různé služby, samosprávy, jsou u přijímacích pohovorů. Snažíme se o hodně živou školu, aby se život neodehrál někde po maturitě, ale aby se odehrával tady a teď," říká ředitelka gymnázia Šárka Šandová.

Mezi inovativní a již zavedená gymnázia patří i Eko Gymnázium Brno. "Díky přístupu zřizovatele si můžeme dovolit nižší počet žáků ve třídě a pružněji zavádět inovativní formy výuky. K pozitivnímu klimatu výrazně přispívají dobré vztahy s rodiči, které bereme jako partnery a snažíme se je v maximální míře zapojit do dění ve škole," dodává Marek Jeleček, zástupce ředitele. Škola má tři hlavní pilíře. Kromě důrazu na jazyky se škola snaží i výuku na gymnáziu více propojit s praktickými projekty.

Střední školy ale nejsou pouze gymnázia. Soukromé odborné střední školy se často zaměřují na praxi a snaží se žáka lépe připravit na pracovní život. Na výběr mají i rodiče a jejich děti podporující alternativní způsob výuky. Například na Waldorfském lyceu v Praze a Semilech výuka vychází z individuálních potřeb člověka. Tato škola při dosud jediném srovnání u státních maturit měla jednoznačně nejlepší výsledky mezi odbornými středními školami.

Pokud má adolescent umělecké sklony, mohou rodiče uvažovat i o středních školách tohoto zaměření. Mezi známé patří například Soukromá vyšší odborná škola grafická a Střední umělecká škola grafická či Střední škola vizuální tvorby v Hradci Králové.

Důraz na atmosféru

Častým argumentem proti soukromému vzdělávání je, že se děti nedostanou do styku s jinakostí, protože do soukromých škol chodí ratolesti dobře situovaných rodičů. Podle údajů sdružení soukromých škol je to ale komplikovanější.

"Z aktuálních výsledků dotazníkového šetření mezi členy Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska vyplývá, že šest procent členských škol nevybírá školné vůbec − zejména speciál­ní školy a střední odborné školy realizující učební obory, u 19 procent škol roční školné nepřesahuje pět tisíc korun a u dalších 33 procent se pak v celkovém ročním součtu školné pohybuje v rozmezí mezi pěti až patnácti tisíci korunami. Za současné ekonomické situace České republiky tak u těchto škol, které tvoří 58 procent celkového počtu, nelze hovořit o jakékoliv ekonomické selekci," domnívá se Katzová, která dodává, že se jedná spíše o selekci hodnotovou. Výdaje na vzdělání mají v některých rodinách větší význam než dovolená či nové auto.

Řada soukromých základních škol tvrdí, že vytváří přátelské prostředí, které nikoho nevylučuje a díky nízkému školnému umožňuje u nich studovat takřka každému. "Individuálně přistupujeme k dětem znevýhodněným i k dětem mimořádně nadaným, integrujeme znevýhodněné žáky a žákyně do běžné třídy," říká například Pavel Sumec ze ZŠ Sedmikráska.

Takový přístup převažuje na mnoha soukromých školách. I když dobrá atmosféra může být také na školách státních, ve větším počtu dětí je to ale logicky těžší. "Učitelé si dávají pozor na to, aby byla na škole dobrá atmosféra a aby děti nikoho nevyčleňovaly," myslí si Kraemer a jeho slova ostatně potvrzuje i paní Michalíčková.

"Moje dcera chodila do třídy s holčičkou, která s nimi šla až do páté třídy, ale vzdělávali ji podle osnov třetí třídy. Dívky k ní měly velmi hezký vztah. Snažily se ji podpořit. Samotnou mě překvapilo, jak přirozeně je k tomu pedagogové vedli," dodala.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru