Izraelští vojáci při pondělních protestech v Gaze zastřelili už 55 Palestinců, včetně 14letého chlapce a vozíčkáře. Podle úřadů jsou mezi zabitými také tři členové Hamásu, kteří se na hranici snažili odpálit výbušné zařízení. Dalších přinejmenším 2700 lidí bylo zraněno, z toho 200 bylo postřeleno. S odkazem na palestinské zdravotnické zdroje o tom informovaly agentury Reuters a AFP.

Izraelská armáda obvinila radikální hnutí Hamás, které v Pásmu Gazy vládne, z podněcování protestů s cílem prolomit hraniční plot, a varovala, že proti demonstrantům, kteří se hranici pokusí překročit, použije ostrou munici.

Palestinci v Gaze manifestují od konce března za konec blokády enklávy a za možnost vrátit se na území, která byla dříve domovem jejich předků, ale která se teď nacházejí v Izraeli. Protesty se dosud většinou konaly v pátek. V pondělí se ale v souvislosti s otevřením amerického velvyslanectví v Jeruzalémě očekávají dosud největší nepokoje.

Spojené státy totiž v pondělí prohlásily své velvyslanectví v Jeruzalémě za otevřené. Na místě odpoledne začal slavnostní ceremoniál přesunu ambasády v Izraeli z Tel Avivu, na němž promluvil poradce prezidenta Donalda Trumpa a jeho zeť Jared Kushner.

V Jeruzalémě se podle agentury AFP otevření ambasády účastní stovky amerických a izraelských činitelů. Z USA na slavnostní akci už v neděli přiletěla početná delegace, jejímiž členy jsou kromě Kushnera jeho žena a Trumpova dcera Ivanka, ministr financí Steven Mnuchin a dvanáct členů Kongresu.

Novou ambasádu formálně otevřel velvyslanec USA David Friedman. "Dnes otevíráme velvyslanectví Spojených států v Jeruzalémě v Izraeli," řekl diplomat v úvodu ceremoniálu. Trump v poselství reprodukovaném během slavnosti uvedl, že "Spojené státy zůstávají plně oddány úkolu usnadnit dosažení trvalé mírové dohody".

"Velký den pro Izrael. Gratuluji!" vzkázal už dopoledne šéf Bílého domu do Jeruzaléma na Twitteru.

 

Několik tisíc Palestinců zároveň protestuje na několika místech okolo izraelské hranice a malé skupinky se snaží dostat k bariéře střežené izraelskými vojáky, na místě demonstranti rovněž zapalovali pneumatiky.

Izrael prostřednictvím letáků Palestince varoval, že vojáci zakročí proti komukoli, kdo se pokusí dostat přes hranici. Radikální hnutí Hamás, které v Gaze vládne, již dříve oznámilo, že na pondělní protestní akci očekává desítky tisíc lidí, a naznačilo, že se demonstranti pokusí prolomit hranici.

Izraelský ministr školství Naftali Bennett v rozhovoru pro izraelský rozhlas řekl, že Izrael bude k hraničnímu plotu v Gaze přistupovat jako k železné oponě a každého, kdo se k němu přiblíží, bude považovat za teroristu.

Palestinský Červený půlměsíc uvedl, že jeho týmy jen za dopoledne ošetřily 390 zraněných, z toho 253 utrpělo střelná zranění, 68 se nadýchalo slzného plynu a 28 osob zranily šrapnely.

Izraelské letectvo také podniklo pět náletů na cíle v Pásmu Gazy. Reagovalo tak na střety a přestřelky, které se během dne odehrávaly na hranici s židovským státem. Podle mluvčího armády Ronena Manelise letouny zasáhly výcvikové tábory extremistů z palestinského hnutí Hamás, které v Pásmu Gazy vládne a které stojí za nynějšími protesty u hranice s Izraelem. Informovala o tom agentura AP.

"Údery byly odpovědí na násilné činy z posledních hodin, které měl u bezpečnostního plotu na svědomí Hamás," uvedla izraelská armáda ve svém prohlášení. Další incident se stal o něco dříve. Izraelští vojáci se stali terčem střelby a v reakci na to izraelský letoun a tank zasáhly dvě pozice radikálů.

"Izraelská armáda je odhodlána zabránit teroristickým aktivitám, za kterými stojí organizace Hamás. Na každý teroristický čin tvrdě odpovíme," citovala z armádního prohlášení stanice BBC.

Izrael se stal terčem mezinárodní kritiky za používání ostrých nábojů při střelbě na palestinské demonstranty. Zabito při protestech dosud podle Reuters bylo 61 Palestinců, včetně novinářů a mladistvých, a ani jeden izraelský občan. Izrael trvá na tom, že má právo se bránit, a tvrdí, že nejde o nepřiměřené reakce ozbrojených sil.

 

Izraelská střelba při protestech v Gaze má desítky obětí

Ke střetům se vyjádřila i unijní ministryně zahraničí Federica Mogheriniová. "Očekáváme, že všichni budou jednat s maximální zdrženlivostí, aby se předešlo dalším ztrátám na životech," uvedla v prohlášení. "Izrael musí respektovat právo na pokojný protest a princip přiměřenosti při používání síly. Hamás a ti, kteří demonstrace v Gaze pořádají, zase musí zajistit, aby zůstaly nenásilné, a nesmí protestů zneužít pro jiný účel," dodala.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn odsoudil podle jeho slov šokující násilí, které se odehrálo na hranici Izraele s palestinským Pásmem Gazy. Jak napsal v prohlášení na Twitteru, ti, kteří jsou za toto nehorázné porušování lidských práv zodpovědní, by měli být pohnání před spravedlnost. Británie i Francie vyzvaly všechny strany konfliktu ke zdrženlivosti.

Izraelská střelba, která zabila desítky lidí a další stovky zranila, musí okamžitě přestat, uvedl vysoký komisař OSN. "Právo na život musí být respektováno. Ti, kteří jsou zodpovědní za toto nehorázné porušování lidských práv, musí být pohnáni před spravedlnost. Mezinárodní společenství musí zajistit spravedlnost pro oběti," dodal.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu kroky izraelské armády brání. "Každá země má povinnost bránit své hranice," napsal Netanjahu na twitteru. "Teroristická organizace Hamás prohlásila, že má v úmyslu zničit Izrael a posílá tisíce lidí přes hraniční plot, aby tutu misi splnili. Budeme i nadále odhodlaně jednat, abychom ochránili naši svrchovanost a naše občany," dodal.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian vyzval Izraelce, aby "při použití síly, které musí být přiměřené, jednali s opatrností a zdrženlivostí". "Je naléhavě potřeba znovu nastolit podmínky, které jsou nezbytné pro snahy o mírové řešení situace v regionu, který je poznamenán vysokým napětím," uvedl šéf francouzské diplomacie. "Francie vyzývá všechny aktéry, aby jednali zodpovědně a zabránili vzplanutí nového konfliktu," dodal.

Le Drian v pondělí v Londýně jednal se svým britským protějškem Borisem Johnsonem. Ten vyjádřil obrovskou lítost nad ztrátami životů v Gaze. "Chápeme, že tam jsou někteří lidé, kteří násilí provokují. Ale na druhou stranu při použití ostré munice je třeba zachovat zdrženlivost," dodal Johnson.

Německá diplomacie vyzvala Izrael, aby používal ostré náboje jen jako krajní řešení. "Izrael má právo se bránit a zajistit hraniční plot proti násilnému vniknutí, je třeba ale dodržovat princip přiměřenosti," uvedla mluvčí ministerstva zahraničí. "To znamená, že ostré náboje by měly být používány pouze v případě, když se ukáže, že jiné, slabší formy odstrašujících prostředků byly neúspěšné a určité hrozby přetrvávají," dodala.

Podle Bílého domu je za smrt demonstrantů zodpovědné radikální palestinské hnutí Hamás. "Neexistuje žádné ospravedlnění pro bezohlednost a cynismus, který Hamás ukázal tím, že naléhá na lidi, aby se zapojili do násilnosti a vystavuje je tak hroznému riziku," citovala agentura Reuters nejmenovaný zdroj z Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě. "Jak řekl ministr zahraničí, Izrael má právo bránit se," dodal.

Zabíjení palestinských demonstrantů odsoudilo i egyptské ministerstvo zahraničí. Varovalo před "negativním dopadem tak vážného vyhrocení situace na okupovaných palestinských územích". Kuvajt v reakci na násilnosti žádá, aby situaci v úterý na mimořádném jednání řešila Rada bezpečnosti OSN. 

Arabská agentura MENA v pondělí s odkazem na arabského diplomata informovala, že Liga arabských států svolala své mimořádné zasedání. Středečního jednání se podle agentury zúčastní velvyslanci členských států při organizaci a řešit se bude otázka "nelegálního rozhodnutí Spojených států přesunout ambasádu do Jeruzaléma".

Jeruzalém je nejožehavějším bodem izraelsko-palestinského konfliktu. Palestinci chtějí jako svou metropoli převážně arabsky mluvící východní část města, kterou Izrael obsadil v roce 1967 a později anektoval. Izraelská vláda ale považuje Jeruzalém za nedělitelné hlavní město židovského státu.

Trump loni v prosinci oznámil, že Spojené státy považují Jeruzalém za hlavní město Izraele a že tam bude přesunuta americká ambasáda.

Příkladu USA chtějí podle dosavadních informací příští měsíc následovat Guatemala a Paraguay. Záměr přestěhovat své velvyslanectví oznámilo i Rumunsko.

V Jeruzalémě byla v důsledku očekávaného otevření velvyslanectví posílena bezpečnostní opatření.

Tabulku s označením zastupitelského úřadu odhalili na objektu ambasády Ivanka Trumpová a ministr Mnuchin. Podle izraelských médií je nová budova na okraji města provizorní, v příštích letech mají USA vybudovat nový reprezentativní areál.

Premiér Benjamin Netanjahu, který se otevření ambasády zúčastnil spolu s celým izraelským vedením, přivítal pondělní slavnostní akt s nadšením. "Jaký je to slavný den!" zvolal.

Poděkoval šéfovi Bílého domu "za odvahu plnit sliby". Svůj projev ukončil prohlášením, že Jeruzalém je "věčné, nedělitelné hlavní město Izraele".

Kushner na ceremoniálu prohlásil, že Jeruzalém musí zůstat městem, které spojuje lidi všech vyznání. "Věříme, že obě strany (Izrael i Palestina) mohou díky mírové smlouvě víc získat než ztratit, aby všichni mohli žít v míru a bezpečí, beze strachu a s možností uskutečnit své sny," řekl Kushner.

"Dřívější prezidenti (USA) nedodrželi svůj závazek o přesunu velvyslanectví, ale tento prezident slib dodržel. Protože když prezident Trump něco slíbí, dodrží to," prohlásil Kushner. Otevření nové ambasády podle něj světu dokázalo důvěryhodnost Ameriky.

Kushner v projevu neopomněl odsoudit Írán, jehož tvrdá kritika ze strany prezidenta minulý týden vyústila v oznámení, že USA vypovídají jadernou smlouvu z roku 2015. "Íránská agrese ohrožuje mnoho mírumilovných lidí v regionu i ve světě. Od Izraele po Jordánsko, od Egypta po Saúdskou Arábii se mnoho státníků snaží modernizovat své země a zlepšit život lidí. V odporu proti společným hrozbám a v prosazování společných zájmů se rodí dříve nepředstavitelné možnosti a aliance," konstatoval Kushner.

USA rovněž vyslaly další příslušníky námořnictva na své základny na Blízkém východě. Důvodem jsou podle izraelského listu The Times of Israel obavy z eskalace napětí v důsledku otevření velvyslanectví v Jeruzalémě.

Pro velvyslanectví byl vyčleněn prostor ve stávajícím objektu amerického konzulátu. Před budovou byly vysázeny červené a bílé květiny do pruhů americké vlajky s modrými květy v horním rohu. Na budovy a městské autobusy bylo umístěno 150 billboardů s hesly oslavujícími Trumpa.

Ivanka Trumpová otevřela americkou ambasádu v Jeruzalémě. Bůh žehnej USA, řekl Benjamin Netanjahu

Většina států světa je přesvědčena, že o statusu Jeruzaléma by mělo být rozhodnuto až po dosažení mírové dohody. K přesunu velvyslanectví má výhrady i mnoho amerických spojenců.

Přípravu prohlášení Evropské unie, které by pondělní krok USA kritizovalo, ale v minulých dnech zablokovala trojice unijních zemí Česká republika, Maďarsko a Rumunsko.

Česko by podle premiéra Andreje Babiše mělo do konce května v Jeruzalémě otevřít honorární konzulát a do konce roku Český dům jako prostor pro česko-izraelskou kulturní, obchodní a mezilidskou výměnu.

Pro přesunutí ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma po vzoru USA se opakovaně vyslovil prezident Miloš Zeman.

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se