Automobilky a další velké strojírenské společnosti to už znají. I krátký výpadek výroby způsobený poruchou některého stroje nebo aktuálním nedostatkem náhradních dílů je může stát i miliony korun. Nechávají si proto na svá zařízení montovat chytré senzory, jež je na blížící se poškození či nutnost servisní prohlídky s předstihem upozorňují. Výpadkům tím předcházejí.

Čidla obyčejně zaznamenávají mechanické opotřebení strojních dílů, pražský start-up Neuron Soundware ale zmiňovaný problém řeší zcela jinak. Pomocí mikrofonů a speciální krabičky s připojením k internetu. Ta sbírá specifické zvuky stroje, posílá je počítačovému programu, který pak sám dokáže vyhodnotit, zda je něco v nepořádku.

"Stroj se může i nadále točit, i nadále může obrábět, a přitom už je třeba porouchaný, což spousta jiných technologií včas nezaznamená. My to ale díky zvukovým signálům odhalíme velmi brzy. Třeba železniční výhybky, u nichž se stárnutím mění akustika, posloucháme až do bodu, kdy je nutná jejich výměna či servis. Takový moment navíc dokážeme předvídat, takže se může jejich vlastník na podobnou situaci připravit i několik měsíců dopředu," vysvětluje Pavel Konečný, zakladatel a šéf firmy Neuron Soundware.

Neuron Soundware

◼ Dva roky starý český start-up patří ke světovým lídrům v oblasti prediktivní údržby strojů za pomoci analýzy zvuků, které vydávají.

◼ Firma zatím získala dva investory – startupový program Start-upYard a fond J&T Ventures – kteří do něj dohromady vložili přes 16 milionů korun.

◼ Zákazníky Neuronu jsou firmy Airbus, Siemens či E.ON.

Poslouchají větrné elektrárny i výhybky

Firma funguje teprve dva roky. Za tu dobu už přitom stihla vyhrát startupovou soutěž Nápad roku, získat 16milionovou investici od fondu J&T Ventures a především oslovit významné zákazníky: německý strojírenský gigant Siemens, českou pobočku energetické firmy E.ON a nedávno také evropského výrobce letadel Airbus. Pro ně a další klienty ze zemí střední Evropy český start-up "poslouchá" výrobní linky, eskalátory, klimatizační jednotky, zmiňované výhybky či větrné elektrárny.

Krabička od Neuronu vypadá obyčejně. Za celým systémem zvukové analýzy však stojí pokročilé algoritmy umělé inteligence. Odborníci firmy ji cvičí, aby si všímala podezřelých zvuků, jež začne zkoumané zařízení vydávat. Každý stroj zní pochopitelně jinak, proto si nejprve Neuron vytváří databázi jeho zvuků za běžného provozu a v momentě poruch. "Ty se dají často nasimulovat. Občas ale musíme čekat na chvíli, kdy se zařízení skutečně porouchá, abychom si takový zvuk mohli zaznamenat. Proto tento proces zabere i několik měsíců. Samotná tvorba unikátního algoritmu, který pak znění stroje analyzuje, však trvá jen pár týdnů," vysvětluje Konečný. Dodává, že odpovědní pracovníci továrny mohou aktuální stav zařízení sledovat v internetové aplikaci. V případě, kdy systém zaznamená, že se blíží porucha, jsou o tom informováni obratem formou e-mailu.

Nejprestižnějším zákazníkem Neuronu je aktuálně Airbus. K němu se český start-up před několika měsíci dostal přes inovační program této letecké firmy. "Jako jiné velké západní společnosti má i Airbus program, do něhož láká inovativní start-upy, které mu mohou v jeho odvětví pomáhat. Proto jsme se do tohoto programu přihlásili, uspěli v konkurenci stovek dalších zájemců a nyní pro Airbus pracujeme na třech projektech. Jedním z nich je třeba monitorování vysokotlaké hydraulické pumpy, která se používá na vyřezávání kovových dílů a je často poruchová," popisuje šéf Neuronu.

Konečný dříve pracoval v mezinárodní IT firmě Accenture v Praze a v Sydney. V Austrálii také řídil jeden ze svých prvních projektů spojených s umělou inteligencí. "Naším úkolem bylo zpracovat desítky tisíc hodin videozáznamů zápasů v kriketu. Požadavek byl takový, aby náš systém dokázal automaticky v záběru zaznamenat konkrétního hráče, což se nám povedlo. Když jsem se pak vracel zpátky do Česka, řekl jsem si, že chci na podobných technologiích pracovat i nadále, tentokrát ale ve vlastní firmě, která se zaměří na analýzu zvuků," uvádí programátor.

V globální čtyřce nejlepších firem oboru

Konečný od začátku věřil, že Neuron uspěje i ve světě, proto firmu formálně založil ve Velké Británii, aby tak mohl snáze přilákat zahraniční investory. Vedle zmiňovaného tuzemského fondu J&T Ventures zatím do jeho společnosti investoval pražský startupový program StartupYard, který do ní vložil stovky tisíc korun. Konečný ale doufá, že už brzy Neuron zaujme také investory ze světa. "Nedávno nás analytická společnost Gartner zařadila mezi čtveřici podniků z celého světa, které představují špičku v našem oboru. Díky tomu si nás všimli investoři z Ameriky, šanci bychom ale mohli mít i od těch ze západní Evropy nebo Česka," říká Konečný.

Od přísunu nového kapitálu si slibuje další peníze na rozšiřování počtu zákazníků. Na ročních tržbách nyní Neuron získává méně než 10 milionů korun a zatím je ztrátový. "Ziskoví jsme mohli být už letos, ale to je věc, kterou nechcete udělat, protože zatím potřebujete vydělané peníze vkládat do rozšiřování sítě zákazníků a rozvíjení vlastní technologie. S novým investorem bychom mohli získat třeba desetkrát víc zákazníků. Pokud takhle odložíme ziskovost, tak se nám to třeba v horizontu tří let nakonec vyplatí," uvádí šéf Neuronu.

Jeho kolega Martin Kubáň, jenž má ve firmě na starosti marketing, dodává, že obor zvukových analýz ve výrobě se dynamicky rozvíjí. "Konkurence nespí a stejně jako my roste. Čím rychleji tedy obsáhneme trh, tím jistější pozici budeme mít," míní Kubáň.

Oba vývojáři si pochvalují pomoc od evropského fondu Horizont 2020, v němž Neuron uspěl jako jedna z pouhých osmi tuzemských společností. Program určený na podporu hi-tech projektů firmě poskytl klíčová marketingová a obchodní školení, s nimiž bývají podle zástupců Neuronu zakladatelé českých technologických podniků na štíru.

"Obyčejně se zaměřují jen na technickou stránku věci. Zapomínají ale na to, že nejprve musí pro své výrobky získat zákazníky a dostat se do obecného povědomí," upozorňuje Konečný.

V Česku je podle něj spousta schopných lidí, kteří by mohli s podobnými inovacemi tak jako jeho firma ve světě prorazit. "Poptávka po zakládání start-upů je ale u nás malá, a to i mezi studenty. Třeba na ČVUT organizují přehlídku budoucích zaměstnavatelů. Prezentují se na ní ovšem velké firmy, zatímco start-upy, které by mohly mladé talenty přilákat, tam příliš nezvou," stěžuje si zakladatel firmy Neuron Soundware Pavel Konečný.

jarvis_5af33f28498e2b613bf6b815.jpeg
Zařízení na záznam zvuků vypadá prostě. Za systémem zvukové analýzy od Neuronu ale stojí pokročilé algoritmy umělé inteligence.
Foto: Neuron
Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru