Zvýšená ostražitost při ochraně průmyslového a dalšího duševního vlastnictví se zdá být namístě například v jihovýchodní Asii, Latinské Americe či Austrálii, ale samozřejmě má svůj význam také v Evropě. Lépe se orientovat v této složité problematice pomáhá exportérům mimo jiné agentura na podporu obchodu CzechTrade.

Zahraniční kanceláře CzechTradu, které fungují v teritoriích po celém světě, jsou schopné zajistit exportérům potřebné informace. Agentura CzechTrade má i odborníka na oblast práv duševního vlastnictví, JUDr. Michala Nedělku, který je aktuálně vedoucím zahraniční kanceláře v Dubaji. V minulosti také proběhlo několik seminářů na téma ochrany duševního vlastnictví.

Duševní vlastnictví − konkurenční výhoda

V první řadě je důležité si uvědomit, že duševní vlastnictví je majetek jako každý jiný, a tudíž by se k němu v oblasti ochrany mělo přistupovat stejně jako k hmotné věci. "Již ze samotného názvu vyplývá, že se jedná o vlastnictví. A i tento majetek, stejně jako každý jiný, je potřeba chránit, a to zejména před zcizením. Duševní vlastnictví má často značnou hodnotu a společnosti by to neměly podceňovat. Pokud s ním firma, ať už malá, nebo větší, umí adekvátně nakládat, může pro ni znamenat značnou konkurenční výhodu," říká Nedělka.

Osm rad k průmyslovému vlastnictví pro malé a střední podniky

1. Zjistěte, zda ve vašem podniku existuje nějaký předmět, který je vhodné chránit.
2. Je-li tomu tak, zvolte odpovídající nástroj ochrany.
3. Než učiníte potřebné kroky směřující k ochraně daného předmětu, nic o něm nezveřejňujte.
4. Právo k předmětu průmyslového vlastnictví vzniká až v okamžiku, kdy je vydáno rozhodnutí příslušného orgánu. V ČR jím je Úřad průmyslového vlastnictví.
5. V této oblasti práva platí ryze teritoriální působnost. Ochrana je tedy poskytnuta výlučně na území, pro které je příslušným úřadem přiznána. Všude jinde ve světě předmět ochrany nepožívá a na území, pro které ochrana stanovena není, jím může kdokoliv disponovat a neomezeně s ním nakládat (na rozdíl od autorského práva, jehož ochrana platí celosvětově).
6. Přiznané právo neplatí navždy, uplatňuje se časová omezenost ochrany.
7. Informujte se také o průmyslovém vlastnictví vaší konkurence. Můžete se tak vyvarovat zásahů do již chráněných práv – zejména při exportu. Pomoci vám mohou i pracovníci agentury CzechTrade.
8. Využívejte služeb Úřadu průmyslového vlastnictví.

Mezi nejčastější způsoby, jak může podnik chránit své duševní vlastnictví, patří registrace ochranné známky. "Vyvrcholením procesu ochrany průmyslového vlastnictví pak bývá udělení patentu. S ohledem na export je ale nutné upozornit, že patentová ochrana se vztahuje vždy jen na území, pro které byla příslušným úřadem vydána. Jeden celosvětový patent neexistuje," říká Nedělka.

Exportující podniky mohou výsledky své tvůrčí duševní činnosti chránit za předpokladu, že splňují stanovené náležitosti. Vždy se ale musí jednat minimálně o něco, co je celosvětově nové, ojedinělé a dosud nechráněné. Některá práva, například právě ta autorská, vznikají již samotným vytvořením, ovšem za předpokladu, že lze prokázat autorství. V případě předmětů průmyslového vlastnictví je třeba projít řízením, na jehož konci získáte rozhodnutí příslušného orgánu, které stanoví vznik ochrany.

Obezřetnost se vyplatí všude

Zahraniční kanceláře agentury mohou exportérům s problematikou ochrany duševního vlastnictví pomoci po celém světě, a to především tak, že jim zajistí potřebné informace. Například v Kolumbii CzechTrade řešil problematiku vybraných českých piv Czechvar a Czech Royal Beer. Podobné služby jsou žádané i v Ekvádoru. Konkrétně tam se pracovníci CzechTradu zabývali registrací značky a dovozem piva Czechvar pro společnost Budějovický Budvar. V Peru se zase tamní zahraniční kancelář věnovala dovozním podmínkám a registraci značky pro pivo Golden Prague.

Všechny tyto firmy si byly vědomy toho, že v Latinské Americe se obezřetnost rozhodně vyplatí. Výstrahou jim byla situace, ke které došlo již dříve v Brazílii. Zahraniční kancelář CzechTradu tam totiž řešila ochranu know-how i značky pro českou firmu, která disponuje jedinečnou technologií na přepravu a vážení jednodenních kuřat. A ukázalo se, že to byl dobrý krok, neboť brazilský partner nakonec neměl zcela čisté úmysly.

Na ochranu duševního vlastnictví by se rozhodně nemělo zapomínat například v Thajsku, potažmo v celé jihovýchodní Asii. Pirátství a padělatelství představují pro vlastníky patentů a duševních práv v těchto zemích tvrdý oříšek a orientovat se v této oblasti může být pro podnikatele obtížné. Platí totiž, že například internetové stránky jednotlivých úřadů zodpovědných za ochranu průmyslového vlastnictví bývají k dispozici jen v místních jazycích.

Přestože se situace liší region od regionu, je aktivní přístup k této problematice nutný i v zemích, jako je Austrálie. Co se týče ochrany duševního vlastnictví, CzechTrade eviduje případ, kdy česká firma v Austrálii podala žalobu na místního dovozce českého skla. Importér si totiž přisvojoval vlastnictví ochranných známek. Soudní řízení v tomto případě dosud probíhá.

Patentová ochrana se vztahuje vždy jen na území, pro které byla příslušným úřadem vydána. Jeden světový patent neexistuje.

"Pro evropské firmy aktivní například na trzích jihovýchodní Asie nebo Latinské Ameriky existují i tamní bezplatné poradenské IPR (Intellectual Property Rights) Helpdesky zřízené Evropskou komisí, které jsou specializované na jednotlivá teritoria a nabízejí služby IP specialistů znalých místních IP poměrů, respektive sídlících přímo na místech, o která běží," připomíná Václav Suchý z Technologického centra Akademie věd ČR s tím, že české firmy mohou v případě potřeby rovněž využít bezplatných služeb "první IPR pomoci", poskytovaných sítí Enterprise Europe Network.

Jak jsme na tom v Evropě?

Zatím stále nejednotnou náplň má široké téma know-how a duševního vlastnictví v Evropě, přinejmenším tak to vyplynulo ze stručné ankety mezi pracovníky zahraničních kanceláří CzechTradu v různých unijních zemích. Tak například italská kancelář se sídlem v průmyslovém Miláně řeší nejčastěji podpisy dohod NDA, tedy dohod o mlčenlivosti, jejichž cílem je chránit předávané informace o výrobě či výrobku. I když se jedná o poměrně běžnou záležitost, italská strana se často brání podpisu NDA, pokud je součástí klauzule o pokutě za nedodržení mlčenlivosti a také pokud je jako soud v případě sporu uvedena některá z českých soudních institucí.

V tomto směru je problematická oblast softwaru a léčiv. To se poměrně často řeší i ve Španělsku, kde je podpis takového ujednání nedílným předpokladem pro zaslání technické dokumentace ze strany poptávajícího.

Kontakt na Úřad průmyslového vlastnictví naleznete zde.

Související