Textilky a oděvní firmy mají za sebou skvělý rok. Loni prodaly do zahraničí zboží za 66 miliard korun, což představuje 1,6 procenta z celkového českého exportu. "Meziročně vzrostl vývoz textilního a oděvního zboží o 4,6 procenta. Oproti roku 1999, starší data nemám k dispozici, narostl dokonce o 74 procent," uvádí Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů. Podle jeho informací v loňském roce čeští "textiláci" vyváželi hlavně do Evropy.

A jaké jsou důvody, proč se jim v zahraničí daří? Podle Jiřího Česala, výkonného ředitele Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu (ATOK), pomohl růst české i evropské ekonomiky, zvyšování mezd a s tím spojená vyšší poptávka. "Hlavně rostla poptávka po technickém textilu, který se využívá jak v automobilovém průmyslu, tak i v mnoha dalších výrobních oborech. Škála technického textilu je poměrně vysoká, což firmám zpravidla umožňuje najít si prostor, ve kterém se dokážou prosadit," míní Česal s tím, že obvykle jde o větší objem zakázek.

Chtějí-li české firmy růst, musí vyvážet

Daří se ale i oděvnímu průmyslu. Poměrně dobře si podle Česala stojí výrobci outdooro­vého zboží a obecně sportovního vybavení jako celku. Třeba český výrobce outdoorového oblečení Direct Alpine z Liberce letos očekává, že dvě třetiny obratu realizuje vývozem. Zejména na západoevropských trzích a na severu Ameriky. "Obecně vyhledáváme vyspělejší trhy, kde zákazník ocení a je schopen zaplatit špičkovou kvalitu, nadstandardní produkt," tvrdí Ondřej Neuman, manažer prodeje Direct Alpine. Protože tuzemský outdoorový trh je relativně nasycený firemními produkty, rozhodla se společnost zhruba před 15 lety vyvážet. "Export byl pro nás jasným a logickým směrem dalšího možného rozvoje a bude i do budoucna," naznačuje Neuman, že chce-li firma růst na tak malém trhu, jakým je Česko, nic jiného než vývoz jí ani nezbývá.

Veba připravila kampaň s asi nejznámějším africkým zpěvákem Salifem Keitou. Ten se stal tváří značky a vystupuje v jejich brokátu.

Přitom české značky to nemají v zahraničí jednoduché už proto, že marketingová síla jejich konkurentů je neporovnatelně větší. "Místní značky mají obrovskou sílu, se kterou se těžko srovnáváme. Pozitivně se profilujeme zejména díky kvalitě produktů, jejich provedení, funkčnosti, designu, nadstandardnímu servisu," uvádí obchodník z Direct Alpine.

Propracovaný marketing je jednou z účinných pák při exportu také podle Markéty Jiráčkové, obchodní ředitelky a spolumajitelky české firmy Timo vyrábějící spodní prádlo. Je prý třeba znát prostředí, do kterého chce firma vstoupit a investovat. "Nedávno jsme si vyzkoušeli obchodování v německých regionech prostřednictvím dámy, která žila v Německu a měla české kořeny. Její znalosti jazyka, prostředí a mentality byly nedocenitelné. A i přesto jsme naráželi na neznámé problémy," uvádí Jiráčková.

Podle jejích zkušeností lze získat zahraniční kontrakty jedině při osobních setkáních. "Jsou sice neomezené možnosti, jak prezentovat naši firmu a její výrobky elektronicky, ale obchodní partner potřebuje vidět zboží naživo, osahat si materiály, zblízka prozkoumat výrobní technologie, přesvědčit se o pevnosti, tažnosti a struktuře materiálu," naznačuje obchodní ředitelka specifika textilního exportu.

Grund radí nebát se riskovat

Od základů budovala vlastní značku i export také známá firma Grund, která se specializuje na koupelnový textil. Vyváží 90 procent výroby do 40 zemí světa. Jiří Grund mladší, ředitel firmy a také prezident ATOK, vzpomíná, že prvních 15 let dodávali zboží pro jiné značky a až asijská konkurence, která zaplavila trhy levným zbožím, je přinutila čelit soupeřům vlastním brandem. Chtělo to odvahu riskovat a značnou průbojnost.

"Snadné to nebylo, ale podařilo se mi přesvědčit firmu Kaufhof, aby po 40 letech spolupráce vypověděli německou firmu a zařadili nás do svých 100 obchodních domů místo nich. Museli jsme jim dát bankovní garanci, že když jim kvůli naší neznámé české značce klesnou prodeje, že jim z toho uhradíme ušlý zisk," vzpomíná Grund mladší na obrovský risk, který se ale vyplatil.

"Dodnes po skoro 15 letech v centru každého většího německého města najdete výrobky pod naší značkou. Plocha, kterou máme k dispozici, nám patří, a dokonce ve všech větších městech máme i svoje prodavače," uvádí ředitel společnosti Grund s tím, že nyní firma cílí na trh USA. Dokonce tam plánuje i vyrábět.

"Češi jsou v zahraničí známí svojí spolehlivostí a vysokou kvalitou odvedené práce," dodává Jiří Grund z pozice prezidenta Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu.

Boj o vlastní brand není jednoduchý

Ne vždy ovšem probíhá export bez problémů a není výjimkou, že si firma v zahraničí takzvaně natluče. Například společnosti Grund trvalo tři roky, než v Číně vysoudila zpět svoji značku, kterou si zaregistroval její partner.

Známý je i příklad firmy Veba, která se jeden čas potýkala s problémy na trzích západní Afriky, kam vyvážela především bavlněný brokát. Na vině byly ekonomické, hospodářské i zdravotní důvody jako třeba ebola, ale i válečné nepokoje či nestabilita měny. Ale i pro Vebu byl loňský rok úspěšný, po dvou letech se podařilo obrátit trend poklesu tržeb.

"Vyrobili a vyvezli jsme o 95 milionů korun zboží více než v roce předchozím, v meziročním srovnání je to o 14 procent více," uvádí Miluše Housková, obchodní ředitelka Veby. Před třemi roky firma vsadila na propagaci vlastní značky a opustila prezentaci pod brandy svých distributorů či zákazníků.

"Na podporu značky Veba jsme realizovali marketingové kampaně a díky nim se stává na trhu Afriky známější. Za tímto účelem jsme uzavřeli i kontrakt s nejznámějším africkým zpěvákem Salifem Keitou, který se stal naší tváří. Vystupuje v našem brokátu a zpívá v klipech pro televizní stanice," prozrazuje Housková.

Podle Jiřího Česala, výkonného ředitele Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu, je logické, že čeští exportéři vyvážejí hlavně na evropské trhy, které dobře znají. Přes negativní zkušenosti v Africe a Číně, které zažilo více českých firem, se domnívá, že neexistuje trh, na kterém by se nemohlo české zboží s úspěchem uplatnit.

Český textilní a oděvní průmysl se zvedá díky rodinným firmám. Jak? Přečtěte si zde.

V příštím čísle Českého exportéra se zaměříme na hudební nástroje.

Související