Maďarsko, Slovensko a Polsko se řadí mezi středoevropské země, s nimiž Česko pojí silné historicko-politické, kulturní a hospodářské vazby. Již třetí dekádu se tyto země rovněž hojně zviditelňují v rámci Visegrádské skupiny, běžně označované jako V4. Nyní této čtyřce předsedá Maďarsko, které tuto roli vykonává velmi aktivně. Iniciuje mnohá setkání ke zdůraznění vlastních a společných zájmů nejen v Evropě, ale i globálně v rozšířených formátech s dalšími, nejen evropskými, zeměmi. Hlas V4 jakožto uskupení, které představuje více než 12 procent populace EU (tj. 64,2 milionu obyvatel), nelze jen tak přeslechnout.

Ekonomiky zemí V4 si v posledních letech vedou velmi dobře a dynamikou hospodářského růstu se řadí mezi nejrychleji rostoucí země EU. Hospodářský vývoj těchto zemí si je v mnohém podobný. V roce 2016 jejich růst zpomalil, toto zvolnění bylo vyvoláno odezněním mimořádného vlivu dočerpávání evropských fondů z končící finanční perspektivy předchozího roku. Loni však došlo k výraznému zotavení, a to zejména díky domácí poptávce, jelikož ke stabilně rostoucí spotřebě se opět přidaly investice. Současný dynamický hospodářský růst v zemích V4 se promítá do postupného přibližování úrovni vyspělých zemí EU. Nicméně v mnoha ohledech je ještě co dohánět.

Ekonomická struktura zemí V4 je podle podílu odvětví na hrubé přidané hodnotě velmi podobná. Ve srovnání s průměrem EU se vyznačuje především vyšším podílem průmyslu − v ČR se blíží jedné třetině, v ostatních zemích V4 osciluje kolem 26 procent, zatímco průměr v EU činí pouze zhruba 19 procent. Proto také země V4 podporují snahy o rozumný a udržitelný rozvoj průmyslu v rámci EU.

Tahounem Maďarska by měly být investice

Maďarská ekonomika loni překonala 4,4procentní meziroční růst HDP. K tomu přispělo nejen oživení světové ekonomiky, ale i řada národních reforem, včetně snížení daňového zatížení jak domácností, tak podnikatelů. Superhrubá mzda byla zrušena již v roce 2013 a daňová sazba zůstala na 16 procentech. Od roku 2016 byla dále snížena na 15 procent. Ministr národního hospodářství před volbami mluvil o dalším razantním snižování, dokonce až na jednocifernou sazbu. Od roku 2016 také platí program na podporu bydlení a rodin s více dětmi. Od roku 2017 byla snížena korporátní daň a byla zavedena jednotná devítiprocentní sazba.

Opatření fiskální politiky a příznivá finanční situace stimulovaly domácí poptávku stejně jako vysoká spotřebitelská důvěra podložená rychlým růstem mezd a zaměstnanosti. K vyššímu výkonu významně přispěl i stavební boom a investice, jejichž hlavním zdrojem bylo obnovené čerpání fondů EU. Pro další období se očekává pokračování silného růstu v roce 2018 a mírné zpomalení v roce 2019. V obou letech by tahounem ekonomiky měly zůstat investice. V příštím roce by se však již mohly začít projevovat důsledky nedostatečných kapacit a zpomalení růstu zahraniční poptávky.

Maďarsko, náš "soused bez společné hranice", je dle údajů ČSÚ za rok 2017 naší devátou nejdůležitější exportní destinací. České vývozy tam dlouhodobě narůstají, v roce 2017 vzrostly o více než sedm procent a dosáhly nové rekordní hodnoty převyšující 122,2 miliardy korun. Naše vývozy převyšují maďarské dovozy, což nám dlouhodobě zajišťuje solidní přebytek obchodní bilance. V loňském roce vzájemný obchodní obrat meziročně vzrostl zhruba o devět procent a dosáhl rovněž rekordní hodnoty ve výši 213 miliard korun.

Českému vývozu do Maďarska tradičně dominují dopravní prostředky a stroje. V zemi je silně zastoupen automobilový průmysl. Významné jsou v tomto sektoru německé investice, například produkce Mercedes-Benz v Kecskemétu nebo Audi v Győru, a japonská investice − výroba automobilů Suzuki v Ostřihomi. Potenciál pro český export představuje také oblast energetiky, například v souvislosti s výstavbou nových reaktorů v jaderné elektrárně Paks, ale i letecký průmysl, dodávky prostředků veřejné dopravy či zbrojní průmysl. Koncem tohoto března Česká zbrojovka Uherský Brod prodala za přítomnosti ministrů obrany obou zemí licenci na výrobu zbraní v Maďarsku, které revitalizuje svůj obranný průmysl.

V Polsku je nevyužitý potenciál

Polsko si po celý loňský rok udržovalo stabilně velmi silný růst, který meziročně dosáhl 4,6 procenta HDP. Rozhodující vliv na to měla soukromá spotřeba a po propadu v roce 2016 opět rostly také veřejné investice. V tomto a příštím roce při mírném zpomalení očekáváme stávající strukturu hospodářského růstu s dominancí domácí poptávky. Soukromá spotřeba bude podporována rychlým růstem mezd a rekordně vysokou spotřebitelskou důvěrou. V investicích by se mělo projevit jejich silné oživení ve veřejném sektoru.

Náš severní soused stále představuje pro český export nevyužitý potenciál, který skýtá 38milionový rozvíjející se trh. Polsko v roce 2016 postoupilo co do obratu poprvé od roku 1993 na pomyslné druhé místo, hned za Německo. Tuto pozici následně potvrdilo i v minulém roce. Obrat vzájemného obchodu má dlouhodobě rostoucí trend a v roce 2017 dosáhl více než 548 miliard korun. V posledních třech až čtyřech letech byl zdrojem růstu obratu především polský import do ČR. V loňském roce se situace změnila. Český export do Polska vykázal rychlejší meziroční tempo růstu, čímž došlo ke snížení našeho pasiva ve vzájemné obchodní bilanci.

Velikost polského trhu a dynamicky rostoucí ekonomika otevírají českým exportérům řadu nových možností. Příležitostí pro subdodavatele automobilového průmyslu je výstavba první továrny na výrobu motorů v Polsku v rámci německé investice Daimler AG v hodnotě 0,5 miliardy eur. Zahájení výroby ve městě Jawor v Dolním Slezsku je plánováno již na rok 2019. Do roku 2020 hodlá polská vláda vynaložit na program rozvoje elektromobility až 118 miliard korun. Další investice jsou plánovány v energetice, obranném průmyslu, strojírenství, železniční a kolejové dopravě, farmaceutickém průmyslu a zdravotnictví nebo v potravinářství.

Šancí pro exportéry je na Slovensku mnoho

Slovenská ekonomika v roce 2017 mírně zrychlila, HDP meziročně stoupl o 3,5 procenta. Výdaje zvýšily především domácnosti, zejména díky zlepšeným podmínkám na trhu práce. Rostly rovněž investice. Pro roky 2018 a 2019 je predikováno další mírné zrychlení v důsledku náběhu nových kapacit v automobilovém průmyslu (investice Jaguar Landrover s plánovaným spuštěním na konci roku 2018), což by se mělo projevit zvýšením objemu zahraničního obchodu a příležitostí pro české subdodavatele.

K tomu má rovněž přispět realizace velkých veřejných infrastrukturních projektů financovaných z fondů EU, jež mohou být pro české firmy příležitostí jak v přípravné fázi, tak v realizačních pracích. Další příležitosti skýtá například oblast železniční a kolejové dopravy, energetika, zejména jaderná (Mochovce a Jaslovské Bohunice) nebo oprava turbín ve vodní elektrárně Gabčíkovo, dále obranný a kovoobráběcí průmysl, potravinářství nebo zdravotnictví.

Slovensko je, nepřetržitě od roku 1993, po Německu naší druhou nejvýznamnější exportní destinací. Z hlediska obratu si stejné pořadí udržovalo až do roku 2016, kdy bylo "předstiženo" Polskem a vloni už i Čínou.

Vítaným impulzem pro obnovu vzájemných hospodářských vztahů může být už letošní rok, kdy bude Slovensko partnerskou zemí Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Tento akt není v obchodním světě považován pouze za symbolický, ale má přispět k dalšímu rozvoji obchodu mezi oběma zeměmi.

Související