Česká republika, Polsko, Maďarsko a Slovensko rostou rychleji než velké západoevropské ekonomiky. Mimochodem − ze dvanácti zemí EU, jejichž HDP má podle prognózy Evropské komise letos vzrůst o více než tři procenta, je devět středo- a východoevropských zemí z bývalého komunistického bloku. Východoevropské země s V4 v čele se mohou chlubit také velmi nízkou nezaměstnaností. Ta povzbuzuje chuť občanů těchto zemí utrácet, spotřebitelská poptávka je následně motorem ekonomického růstu. Do regionu navíc stále proudí spousta peněz z různých dotačních programů EU.

V některých zemích je nezaměstnanost dokonce tak nízká, že to začíná být problém. V Maďarsku vysoká poptávka po pracovnících a exodus některých profesí do západní Evropy způsobují firmám problémy při náboru nových lidí. Situace tam dosahuje někdy až takových extrémů, že si místní lidé stěžují na to, že když si chtějí nechat vymalovat byt, musí na řemeslníky čekat klidně i půl roku.

V Polsku, které je největší ekonomikou celého regionu, tento problém s nedostatkem řemeslníků vyřešili tak, že si je dovezli z ciziny, zvláště z Ukrajiny. Podobné problémy s nedostatkem některých profesí ostatně hlásí již několik měsíců i české firmy.

Dobrá výkonnost ekonomik je municí pro některé politické lídry ve střední a východní Evropě, kteří požadují, aby měli větší slovo v budoucím fungování EU. Maďarský premiér Viktor Orbán tento měsíc uvedl, že "region přispívá k síle celé Evropské unie mnohem více, než by si kdo v roce 2004 myslel". Právě v tom roce se k EU připojilo osm středo- a východoevropských zemí.

"Střední a východní Evropa je nejrychleji rostoucím regionem Evropské unie, bez něhož by Evropa dnes nemohla růst tak, aby to stálo za řeč. Chtěli bychom, aby v debatách o budoucnosti Evropy byl tento náš příspěvek konzistentní s tím, jakou roli v budoucí Evropě budeme hrát," dodal Orbán. Toto tvrzení je možná příliš sebevědomé, protože středo- a východoevropské ekonomiky zatím přispívají do celkového HDP Evropské unie stále jen malým dílem.

Podle některých polských politiků ale ekonomická síla země již začíná mít dopad na její roli v celé unii. "Pozice Polska v EU byla zcela zřejmě ovlivněna jeho ekonomickým úspěchem," uvedl nedávno Konrad Szymański, náměstek polského ministra zahraničí pro evropské otázky.

Výhrady Bruselu

Evropská komise ale v poslední době vnímá pozici Polska trochu jinak − kvůli sporným změnám právního systému, k nimž Polsko přistoupilo, proti němu Brusel zahájil řízení, jež by teoreticky mohlo skončit až omezením hlasovacích práv Polska v rámci EU.

Podobné opatření, tedy aktivaci článku sedm Lisabonské smlouvy, chystá Evropská komise také proti Maďarsku − a to z důvodu podle Bruselu kontroverzních zákonů o vysokých školách a nevládních organizacích.

Na Slovensko se zase obrátila pozornost některých institucí EU kvůli vraždě investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně. Evropská komise chce prověřit, jak je na Slovensku nakládáno s dotacemi hlavně v oblasti zemědělství. A kontrolní misi vyšlou k našim východním sousedům také europoslanci.

Státy visegrádské čtyřky se dostaly s Bruselem do konfliktu i kvůli neplnění kvót pro přerozdělování žadatelů o azyl. Slovensko na poslední chvíli přistoupilo na to, že se bude na přerozdělování utečenců podílet, Evropská komise ale kvůli tomuto problému na zbývající tři země − tedy Česko, Maďarsko a Polsko − podala k soudnímu dvoru EU žalobu.

Západ pomáhá Východu

Všechny tyto politické kontroverze ovšem nemohou zastřít fakt, že pro západní Evropu a hlavně země Visegrádu je vzájemná ekonomická spolupráce výhodná.

Paříž nebo Berlín sice některé kroky států střední a východní Evropy kritizují, vlády zemí v tomto regionu ale zůstávají u moci i díky popularitě, kterou získaly právě díky ekonomickému oživení v euro­zóně, zvláště v Německu. Toto oživení totiž zvedlo poptávku po zboží ze střední a východní Evropy a vedlo k vytvoření nových pracovních míst v tomto regionu, kde má ostatně díky stále ještě relativně nízkým nákladům na pracovní sílu své továrny velké množství firem ze Západu.

S tím, jak rostla zaměstnanost, se spotřebitelé přestali bát utrácet, navíc je v tom podpořily i jejich vlády, které podnikají kroky, jež jsou populární mezi voliči.

Třeba polská vláda zavedla nové rodinné přídavky a snížila věk odchodu do důchodu, maďarská vláda zase zasílá důchodcům poukázky na nákup potravin, schválila státní příspěvek na topení pro rodiny, zvedla přídavky na děti nebo začala poskytovat rodinám záruky na nákup bydlení. Všechny tyto kroky možná zvyšují popularitu vlád, zároveň však do budoucna mohou podle odborníků znamenat rizika pro rozpočtovou vyrovnanost zmiňovaných zemí.

Infografika

A je tu ještě jeden problém. Příspěvky, které země V4 platí do pokladny EU, jsou mnohem nižší než příspěvky ze strukturálních fondů plynoucí do těchto států. Odhaduje se, že Česká republika za prvních deset let svého členství v EU získala o více než 400 miliard českých korun více, než zaplatila. A podle jedné studie platí průměrný Maďar na EU denně asi 0,31 eura, naopak z evropských fondů teče do Maďarska denně zhruba 0,99 eura na hlavu. S tím, jak poroste výkon ekonomik zemí V4 a ty budou dohánět Evropu, by se ale příspěvky z fondů EU mohly začít snižovat.

V současné době je na tom z pohledu "dohánění Evropy" nejlépe Česko. Hrubý domácí produkt na obyvatele (přepočtený pomocí běžné parity kupní síly) dosahuje v případě ČR 84 procent průměru 19 zemí eurozóny. Slovensko je na 73 procentech, Polsko na 66 a Maďarsko na 65 procentech průměru eurozóny.

Maďarský premiér Viktor Orbán je ale co se týče ekonomického růstu regionu optimistou. "V roce 2030 bude Evropská unie z převážné části financována Německem a zeměmi V4," prohlásil před pár týdny Orbán. Ale i on dal jasně najevo své očekávání, že Evropská unie bude do regionu střední Evropy posílat peníze i nadále. "Střední Evropa musí dosáhnout pokroku, co se týče zřetelného handicapu v oblasti infrastruktury. Pokud Evropská unie nedokáže poskytnout potřebné finance, obrátíme se jinam, třeba do Číny," pohrozil dokonce Orbán.

Obchodní výměna

Pro země Visegrádu je západní Evropa jedním z nejdůležitějších exportních trhů. Například z Česka směřuje do zemí EU 84 procent exportu, ze Slovenska dokonce 85 procent.

Pro všechny země V4 je nejvýznamnějším obchodním partnerem Německo. Z Česka tam směřuje zhruba třetina tuzemského exportu, v případě Polska a Maďarska s Německem probíhá asi čtvrtina z jejich celkového objemu zahraničního obchodu a na Slovensku je to přibližně jedna pětina. A naopak − V4 jako blok představuje pro Německo jednoho z největších obchodních partnerů s celkovým obratem přes 250 miliard eur, což je více než objem obchodu Německa s Čínou.

Důležitá je pro země V4 také vzájemná obchodní výměna − pro Slovensko je po Německu druhým největším obchodním partnerem Česko, Polsko třetím a Maďarsko sedmým. Podobně je pro Maďarsko Slovensko obchodním partnerem číslo tři a Česko je šestkou. Také v případě Polska se mezi jeho deset největších obchodních partnerů vejde jak třetí Česko, tak desáté Maďarsko, a Slovensko je navíc hned jedenácté.

Česko a jeho sousedé

Právě Slovensko patří i vzhledem k historickým vazbám k dlouhodobě nejvýznamnějším obchodním partnerům České republiky. Je druhým největším exportním trhem pro tuzemské výrobky a služby. Z hlediska importu je po Německu, Číně a Polsku čtvrtým největším dodavatelem.

Na zahraničním obchodu České republiky se Slovensko podílí více než šesti procenty − na vývozu 7,7 procenta a na dovozu je to 4,8 procenta.

jarvis_5add893e498e8c84d1c28d21.jpeg
Předsedou visegrádské čtyřky je nyní maďarský prezident Viktor Orbán.
Foto: Reuters

Mezi nejvýznamnější položky českého vývozu patří zejména automobily a součástky a příslušenství pro motorová vozidla, dále také elektrická energie a mobilní telefony. Ze Slovenska k nám se naopak nejvíce dováží minerální a ropné oleje, výrobky ze železa, ale také součásti motorových vozidel a auta.

Co se týče vzájemné výměny služeb, má Česko se Slovenskem kladnou bilanci v oblasti služeb v dopravě, ve finančních službách a ve stavebních pracích. Naopak nejvyšší zápornou bilanci má ČR v cestovním ruchu.

Na Slovensku působí velké množství českých firem − největším investorem je Energetický a průmyslový holding (EPH), který je majitelem třetinového podílu ve Slovenských elektrárnách, největším výrobci elektřiny na Slovensku a druhým největším distributorem a dodavatelem elektřiny. EPH navíc ovládá i několik dalších energetických firem a je také silným hráčem v plynárenství. Velkou chemičku Duslo Šala zase ovládá Agrofert Holding, nejvýznamnějším hráčem slovenského zbrojního průmyslu je Czechoslovak Group.

Na Slovensku jsou aktivní také další velké firmy jako Hamé, TTS Třebíč, Škoda JS a Škoda Transportation, Tatra Kopřivnice nebo ČEZ. V oblasti železniční dopravy tam působí i společnosti Leo Express nebo RegioJet.

Obory, ve kterých zmiňované firmy působí, patří podle agentury CzechTrade i k těm nejperspektivnějším, co se týče exportních nebo investičních příležitostí − jde hlavně o oblast výroby automobilů a autodílů (obě země jsou evropské automobilové velmoci), o oblast dopravního průmyslu a infrastruktury, železniční a kolejové dopravy, ale také energetiky nebo zbrojního průmyslu. Dobré šance mají i firmy působící v zemědělství a potravinářství či ve zdravotnictví a farmacii.

Po Německu a Slovensku je následně třetím největším exportním partnerem Česka Polsko. Mezi hlavní polské exportní komodity patří stroje a dopravní prostředky, které tvoří více než třetinu objemu exportu. Z Polska tedy do Česka nejvíce dovážíme díly a příslušenství motorových vozidel, železné a ocelové polotovary, motory, měď, nábytek, prostředky k rozvodu elektrické energie, telekomunikační zařízení, předměty z plastických hmot, ropné oleje, uhlí a potraviny. Naopak do Polska se z ČR vyvážejí zejména osobní automobily a vozidla pro dopravu osob, díly a příslušenství motorových vozidel, železné a ocelové polotovary, zařízení k automatizovanému zpracování dat, telekomunikační zařízení, výrobky z kovů, tuky a rostlinné oleje, papír, lepenka, uhlovodíky a jejich deriváty nebo uhlí.

Historicky největší českou investicí v Polsku je převzetí dvou elektráren firmou ČEZ. Pozornost médií si získalo i převzetí černouhelného dolu PG Silesia Energetickým a průmyslovým holdingem. Významnými investory v Polsku jsou třeba skupina Penta Investments, Kofola, Třinecké železárny, Bohemia Group, Walmark nebo Zentiva.

S Maďarskem sice Česká republika na rozdíl od Slovenska přímo nesousedí, přesto je i tato země jedním z našich významných obchodních partnerů. Celkový obrat zahraničního obchodu s Maďarskem přesahuje osm miliard eur ročně, přičemž náš vývoz přesahuje dovoz o více než miliardu eur. Do Maďarska se z Česka nejvíce vyvážejí podle statistik ČSÚ automobily a elektrická zařízení a spotřebiče. Zájem je ale také o průmyslové stroje, kovové výrobky, železo a ocel, telekomunikační zařízení a přístroje, nebo organické chemikálie.

Opačným směrem se dovážejí hlavně silniční vozidla, elektrická zařízení, léčiva a farmaceutické výrobky, výrobky z pryže a zařízení k výrobě energie.

V Maďarsku působí také velké množství českých firem. K těm největším a nejvýznamnějším patří například Škoda Holding, ČEZ, Ravak, AAA Auto, Agrofert, Karlovarské minerální vody nebo skupina EPH Daniela Křetínského či CPI PG mi­liardáře Radovana Vítka.

Za nejperspektivnější obory z hlediska investic lze podle portálu BusinessInfo.cz považovat jednak automobilový průmysl, a to zejména kvůli tomu, že i Maďarsko se stalo významným centrem automobilové výroby v Evropě, jednak stavebnictví, zejména pak bytovou výstavbu a rekonstrukci panelových bytů, energetiku a ekologii nebo zdravotnictví.

V příštím čísle Českého exportéra se zaměříme na Bulharsko, Srbsko a Černou Horu.

Související