Luděk VainertO tom, jak má vypadat státní podpora exportu, se v Česku vedou spory snad odjakživa. Jedinou jistotou je samotná podpora stavící na neprůstřelné logice "své agentury mají jiné státy, musíme je mít tedy i my". A nebudeme na tom šetřit, vždyť Česko je na vývozu životně závislé.
Účet za exportní podporu přitom není malý a stále roste. Nejde jen o samotné provozní náklady, které se blíží k dvěma a půl miliardám ročně. Nezdařené projekty od Vietnamu přes Rusko po Turecko už stály Českou exportní banku (ČEB) i pojišťovnu EGAP hodně miliard, a stát tedy musel "na posílení kapitálu" dát peníze, které logicky chyběly jinde. Průšvihy v Rusku byly tak velké a tak časté, že se to nedá vysvětlit přirozenými příčinami typu "jde o exotické a rizikové teritorium". Případů, kde české proexportní instituce byly za kavku, kterou "partner" oškubal, bylo až moc. Změna fungování obou institucí je tak na místě a v posledních letech se v tom i mnohé udělalo.
Zatím jste si přečetli 40 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
