O tom, jak má vypadat státní podpora exportu, se v Česku vedou spory snad odjakživa. Jedinou jistotou je samotná podpora stavící na neprůstřelné logice "své agentury mají jiné státy, musíme je mít tedy i my". A nebudeme na tom šetřit, vždyť Česko je na vývozu životně závislé.

Účet za exportní podporu přitom není malý a stále roste. Nejde jen o samotné provozní náklady, které se blíží k dvěma a půl miliardám ročně. Nezdařené projekty od Viet­namu přes Rusko po Turecko už stály Českou exportní banku (ČEB) i pojišťovnu EGAP hodně miliard, a stát tedy musel "na posílení kapitálu" dát peníze, které logicky chyběly jinde. Průšvihy v Rusku byly tak velké a tak časté, že se to nedá vysvětlit přirozenými příčinami typu "jde o exotické a rizikové teritorium". Případů, kde české proexportní instituce byly za kavku, kterou "partner" oškubal, bylo až moc. Změna fungování obou institucí je tak na místě a v posledních letech se v tom i mnohé udělalo.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se