Úspěch, či prohra? Co je hrozivější?

Každý pokus dobýt nejlidnatější trh světa je znakem odvahy. Konkurence je tam extrémní a zvyky čínských spotřebitelů naprosto odlišné od toho, co zná byznysmen z domova či západních trhů. Už z toho plyne velké riziko neúspěchu. Snad když firma zamíří na Dálný východ za svými nadnárodními odběrateli, s nimiž ji vážou už ověřená pouta, pak je šance na úspěch solidní. Řada českých podnikatelů se však již přesvědčila, jak obtížné je exportovat do protekcionistické říše středu, zvlášť když nedisponujete opravdu exkluzivní značkou. Když jde o to prodat službu, je to ještě těžší. Etablovat se na více než miliardovém trhu s prodejním řetězcem, to už zní jako mission impossible. Jak úkol ještě víc zkomplikovat? Jedině pokusem o nájezd do regulovaného oboru. Odvahu k tomu − s jednou hodně specifickou výjimkou − nenašel žádný tuzemský byznysmen.

Až teď. S řetězcem lékáren Dr. Max chce na čínský trh zaútočit finanční skupina Penta. Důvodů, proč jí držet palce, je řada. Úkol je to ještě o stupeň složitější, než plyne z prvního odstavce. V málokteré jiné oblasti se čínské zvyky a potřeby od těch českých či evropských liší tak moc jako v oblasti medicíny. Vstupuje na trh, který je roztříštěný a kde bude muset překonat nedůvěru místních. Bude k tomu stačit obchodní model vyzkoušený ve zcela jiných podmínkách plus náskok v komfortu pro zákazníky, který jeden ze šéfů Penty Jaroslav Haščák odhaduje − vzhledem k tempu čínské modernizace možná optimisticky − na deset až patnáct let?

Majitelé Penty, skupiny, která je velmi dravá i na poměry světa velkých financí, dokonce i toho východoevropského, však mají rizika spočítaná a s variantou nezdaru jistě také počítají. Ostatně málokdo z českých miliardářů má o čínských podmínkách takový přehled jako Jaroslav Haščák s Markem Dospivou, kteří v Šanghaji poměrně dlouho studovali a udělali odtud své první obchody. Penta navíc s Číňany upekla i novější dealy, mezi nimiž vyniká vydařený prodej Florentina.