Handicapovaným pomáhají s pohybem po městě speciální aplikace, inteligentní zastávky i chytré slepecké hole či brýle. Čipy jim zase umožňují prodloužit čas, který mají k dispozici na přechodech, nebo otevřít víko popelnice. Všechna tato řešení jsou součástí konceptu smart city, který využívá technologie pro zvýšení kvality života ve městech.

"Vozíčkáři se musí potýkat s chybějícími nájezdy na chodníky, bariérovými zastávkami MHD i vystouplými kolejemi. Problém pro ně představují i chybějící dlažební kostky nebo špatně zaparkovaná auta," přibližuje Lenka Uldrijanová z Ligy vozíčkářů.

Vyhnout se těmto překážkám jim pomáhají bezbariérové mapy měst i speciální navigace. "Vozíčkář tak může zjistit, zda se bez problémů dostane do restaurace nebo třeba na koncert. Mobilní aplikace například poradí, který spoj je nízkopodlažní či na kterých toaletách lze využít euroklíč (slouží jako univerzální klíč pro veřejná WC, výtahy, schodišťové plošiny a podobně, pozn. red.)," uvádí Uldrijanová.

Handicapovaní mohou využít například interaktivní webovou mapu a mobilní aplikaci Vozejkmap, která nabízí přehled bezbariérových míst v Česku i za hranicemi. "Data vkládají sami vozíčkáři a my tyto informace následně ověřujeme," popisuje Marek Váša, administrátor aplikace, kterou provozuje Česká asociace paraplegiků (CZEPA).

Podobná webová a mobilní aplikace existuje i pro lidi se zrakovým postižením. Jmenuje se Naviterier a pomáhá uživatelům překonat rušnou křižovatku, najít nejlepší pěší trasu nebo se zorientovat poslepu na chodníku. Trasu přitom popisuje hlasem podobně, jako by to udělal člověk. Aplikace je navíc napojená na linku Navigačního centra SONS, jejíž operátoři nevidomým pomohou i v nejkrizovějších situacích.

Naviterier využívá speciální mapy platformy Route4All, které obsahují informace o navigačních bodech nezbytných pro zrakově postižené, jako jsou například sklony a šířky chodníků, tvary rohů, výklenky budov nebo hluk z dopravy.

"Zatím tyto mapy bohužel existují jen pro malé centrum Prahy. Naviterier ale funguje po celém hlavním městě a mimo zmíněnou oblast využívá běžné silniční mapy," říká jeden z autorů aplikace, Zdeněk Míkovec.

Do budoucna chce firma Naviterier pokrýt všechna města nad 90 tisíc obyvatel. S tím by jí mělo pomoci detailní mapování vybraných měst, které plánuje v průběhu letošního roku platforma Route4All.

"Intenzivně pokračujeme v jednání se zástupci krajů a významných českých měst ve snaze získat podporu pro náš projekt, jehož data mohou čerpat vývojáři aplikací nejen pro nevidomé, ale také pro vozíčkáře, seniory nebo maminky s kočárky," líčí Hana Křepelková ze společnosti Central European Data Agency, která za projektem Route4All stojí.

Na vývoji aplikace Naviterier i platformy Route4All se podílejí odborníci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT), kteří se výzkumu v oblasti navigace a orientace zrakově postižených věnují více než 10 let.

Chytrá hůl i brýle na trh dorazí příští rok

Na stejné fakultě v současnosti vědci vyvíjejí také chytrou slepeckou hůl. Ta umí nevidomé propojit s asistentem, který je může hlasem navigovat k cíli. "Zmáčknutím tlačítka na holi si mohou vyžádat pomoc jak od profesionálních operátorů, tak od někoho blízkého," uvádí řešitel projektu Jiří Chod.

Navigátoři mají k dispozici data o poloze nevidomého a případně i obraz z kamery, kterou s sebou zrakově postižený nese. Tu je možné umístit buď do slepeckých brýlí, nebo třeba využít kameru mobilního telefonu zavěšeného na krku.

"Sériovou výrobu chytrých holí chceme započít na konci tohoto roku. Na trhu by se měly objevit jako součást nabídky firmy Svárovský na počátku příštího roku," prozrazuje Chod.

Podobné technické novinky pomáhající handicapovaným vymýšlejí i firmy v zahraničí. Jednou z nich je maďarská společnost EVA, která v Praze na diskusním večeru platformy Resite představila projekt chytrých slepeckých brýlí. Ty hodlá začít prodávat v příštím roce.

"Fungují na bázi umělé inteligence. Díky tomu není potřeba, aby nevidomého navigoval někdo další, ale zvládají to samy brýle. Pomocí zabudované kamery rozpoznávají objekty, text i znaky a popisují zrakově postiženým, co je před nimi," přibližuje spoluzakladatelka projektu Szilvia Walterová.

Nevidomým pomáhají také chytré zastávky, které jim po zmáčknutí tlačítka na speciálním vysílači sdělí všechny dostupné informace. "Řeknou jim jméno zastávky, číslo linky, cílovou stanici i dobu do odjezdu prvního spoje. Informují je i o prázdninových jízdních řádech nebo třeba zpoždění vozů kvůli nehodě," popisuje Barbora Lukšová, mluvčí Dopravního podniku města Brna.

Jihomoravská metropole od roku 2014 do roku 2017 instalovala elektronické informační panely na 35 zastávek a dalších 35 hodlá panely osadit v letošním roce. Do budoucna je plánuje umístit na všechny tramvajové stanice. Chytré zastávky usnadňují život nevidomým také v Praze, Ústí nad Labem, Liberci, Děčíně, Ostravě nebo třeba Olomouci.

Přechod silnice ulehčují čipy

Handicapovaným mohou ve městech pomoci i speciální čipy. Například v Singapuru po přiložení k semaforu prodlužují čas, který mají chodci k dispozici na přechodech. Čipy ale mohou sloužit i k otevření víka kontejneru pro vozíčkáře, kteří nedosáhnou do patřičné výšky. Využít je lze i při autorizaci pro bezplatné parkování zdravotně postižených.

Své chytré řešení mají i pacienti s idiopatickými střevními záněty. Pro ty existuje služba, která mapuje dostupnost a kvalitu veřejných toalet. Aplikace WC kompas umožňuje uživatelům pomocí chytrého telefonu nalézt nejbližší dostupné WC na základě jejich geografické polohy. Vychází přitom z dat spřáteleného projektu Vozejkmap.

Tomu, jak technologie pomáhají handicapovaným, se bude věnovat i přednáška o bezbariérových prostorách v městském prostředí, kterou pořádá Liga vozíčkářů v rámci veletrhu Urbis na brněnském výstavišti. Organizace zde zároveň představí bezbariérový obytný automobil Charley Tramp. Ten si mohou zdravotně postižení a jejich rodiny půjčit na cesty po Česku i zahraničí.

"Zjistili jsme, že v tuzemsku ani v celé Evropské unii neexistuje podobná půjčovna, a dokonce ani žádný obytný automobil, který by splňoval alespoň základní podmínky pro vozíčkáře. Nechali jsme si ho proto na zakázku vyrobit," uvádí autor myšlenky Leoš Fučík, který působí jako ředitel neziskové organizace Opus Lacrimosa.

Ta vytvořila také cestovní agenturu, která sestavuje itineráře na přání se seznamem míst vhodných k zastávkám i pro vozíčkáře. "Mladá generace handicapovaných nemá téměř žádnou šanci trávit dovolenou bez často zbytečně ochranitelského doprovodu. Je tak pro ni obtížné zažít nějaké dobrodružství nebo se seznámit s novými lidmi. Naším projektem to chceme změnit," říká Fučík.

Technologie a inovace tak handicapovaným výrazně ulehčují život. Nicméně stále platí, že největší pomocí pro ně nejsou chytrá řešení, ale boření bariér, které musí v každodenním životě překonávat. A v tom má Česko zatím stále co dohánět.