Efektivní rodinná politika by měla být vyváženým mixem opatření od přímé finanční podpory přes dobře nastavené daňové zvýhodnění až k flexibilním službám. Hlavní cíl je zachování příjmové úrovně rodiny, která se odvíjí od podpory a také od možnosti včasného zapojení partnera do práce. Možnost včasného návratu na částečný nebo plný úvazek je vhodná pro rodiny s nižšími i vyššími příjmy. Kvůli získání druhého příjmu domácnosti i pro pokračování v kariéře.

Každý stát přistupuje ke zkvalitňování rodinného klimatu jinak. Podíváme-li se na srovnání výdajů na rodinnou politiku v poměru k HDP, podpora rodin v Česku (3,14 procenta HDP) je jen lehce nad průměrem zemí Evropské unie (2,76 procenta HDP).

Daleko zajímavější je však sledovat strukturu výdajů. Obecně se podpora rodin uskutečňuje prostřednictvím přímých finančních dávek, daňových úlev a služeb rodinám s dětmi. Přímé finanční transfery dosahují v Česku 1,65 procenta HDP a nejvíce se na nich podílí peněžitá podpora v mateřství a rodičovský příspěvek.

Podpora rodin v Česku se nejvíce soustřeďuje do oblasti daňových úlev (0,93 procenta HDP). To je v rozporu s trendem v unii (0,29 procenta HDP), kde se jedná o nejméně využívaný nástroj. Je až s podivem, jak moc unijní státy opomíjejí tento motivační nástroj podporující pracující rodiče. V Dánsku, Švédsku, Finsku, Slovinsku, Lucembursku a také na sousedním Slovensku ne­uplatňují žádnou daňovou podporu směrem k rodinám s nezaopatřenými dětmi. Zatímco Česko dlouhodobě poskytuje rodinám daňové zvýhodnění na vyživované dítě a od roku 2014 ještě takzvané školkovné.

Služby pro rodiny s dětmi jsou v Česku oproti tomu rozvinuté o dost méně, ve výši 0,57 procenta HDP, než je tomu v ostatních zemích Evropské unie s průměrem okolo 0,98 procenta. Za služby pro rodinu nepovažujeme pouze zřizování jeslí a školek, ale také ochranu rodičů s malými dětmi před hrozbou sociálního vyloučení, služby posilující partnerská a manželská soužití, zvyšování rodičovských kompetencí, podporu náhradních rodičů a mnohá další.

Právě služby pro rodiny s dětmi jsou pro současnou generaci zásadní v rozhodování o rodičovství. Zabezpečení péče o malé děti, jako jsou jesle, školky a dětské skupiny, ale také zájmové aktivity vyplňující volný čas během dospívání mládeže mohou rozptýlit obavy budoucích rodičů z výchovy dětí a posílit slučitelnost rodiny a profese. Takové signály by měla účinná rodinná politika vysílat, pokud usiluje o návrat společnosti k vyšší porodnosti.

Stát by měl vnímat rodinnou politiku v širším kontextu. Kromě peněžní podpory a daňových úlev to znamená také oblast služeb, kde se otevírá možnost pro širší zapojení státních i soukromých poskytovatelů, jež odpovídá současnému trendu rodinné politiky.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru