Po krachu jednání mezi ANO a ČSSD se opět dostala do hry varianta vlády ANO za podpory KSČM a SPD. Pro liberála je to noční můra, ale nutno přiznat, že by to byla varianta logická. Babiš má s komunisty a Okamurou dohromady 115 hlasů, přičemž je to většina nejen matematická, ale i prakticky fungující. A v jistém smyslu také legitimní, protože vyjadřuje vůli většiny českého voličstva. Ač občas chybí programové průniky, jsou zde zásadní průniky hodnotové.
Všechny jmenované strany jsou do jisté míry protestní. Přes rozdíly mají jedno společné: oponují vývoji v letech 1989 až 2017. Komunisté z principu, s nostalgií po socialistické minulosti, Okamura dle zásad módního národoveckého populismu, Babiš pak se snem proměny země ve vlastní firmu, v níž se budou jeho "čaulidi" cítit báječně. Odlišnosti tady jsou, ale naprosto základní ideové východisko − že tady 27 let fungoval systém, který je třeba odstranit, či alespoň předělat, mají společné. Proto si jsou blízké.
Blízkost přitom není abstraktní. Koalice ANO−SPD−KSČM fakticky funguje ve sněmovně už od voleb. Společné hlasování vyneslo Tomia Okamuru do křesla místopředsedy a komunistům dalo historicky největší vliv i přesto, že získali nejméně hlasů od roku 1989. Ale komunisté a SPD si s Babišem rozumí i jindy: pomáhají mu například, když blokují schůze o problematických krocích jeho vlády − znemožnili schůze o rozsáhlých personálních výměnách, o situaci v GIBS a tak dále.
Není to přitom jen pragmatické spojenectví, jak se Andrej Babiš pokouší tvářit. Poslanci všech stran si báječně rozumí v hodnotovém pohledu na svět. Projevy poslanců ANO při volbě komunistického rozháněče demonstrací Ondráčka do čela komise pro kontrolu GIBS nebyly odlišné od proslovů samotných komunistů. Parafrázovaně: Taková byla doba, jen plnil své povinnosti, za socialismu vlastně bylo docela fajn.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
