Karvinské sídliště s optimistickým názvem Nové Město má dvě rozdílné a ostře oddělené tváře. Za kovovou bránu a drátěný, skoro dva metry vysoký plot se do čistých, úhledných vnitrobloků několika domů dostanou jen jejich nájemníci s čipy. Vně, na neuklizených prostranstvích s posprejovanými, oprýskanými domy, zůstávají ostatní obyvatelé sídliště, postaveného v padesátých letech. Velká část z nich jsou Romové. Čtyřiatřicetiletý Jan Daniš, který posledních 12 let pracuje v podniku v nedalekém Bohumíně, je jedním z nich. Ze čtvrti, na jejíž základní kámen poklepal v roce 1946 samotný Klement Gottwald, by nejraději co nejdříve odešel.
"Je to tady hrozné, nepořádek, často hluk, s chutí bychom se přestěhovali jinam," říká otec tří dětí a znechuceně ukazuje například na zbytky rozbitého nábytku ležící pod jedním z oken. "Roky se tady žít dalo, ale pak sem přišli noví lidé ze Slovenska, další z nedaleké ubytovny a vše se změnilo k horšímu."
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího...