Obyvatelé třítisícového města Řevnice jihozápadně od Prahy mohou chodit na náměstí pro kávu s hustou šlehačkou a domácí koláče. Delikatesy vlastní výroby jim už 11 let v domku s modrými okenicemi servírují číšníci a baristé se zdravotním postižením. Kavárna Modrý domeček dnes zaměstnává 24 lidí, kteří by kvůli svému onemocnění hledali práci jen velmi obtížně. Nebýt finanční podpory z Evropské unie by tu kavárna nebyla.

"Potřebovali jsme najít práci pro děti a mladistvé, kteří vyrůstali v našem stacionáři, a když dospěli, nebylo pro ně uplatnění," popisuje začátky projektu Zuzana Dudáková, ředitelka spolku Náruč, který získal na otevření kavárny v roce 2007 dotaci 18,5 milionu korun z evropských strukturálních fondů.

Ty podporují veřejně prospěšné projekty a zlepšují ekonomickou a sociální situaci regionů. Speciální programy jsou otevřené také zemědělcům. Pro ně ale platí odlišná pravidla.

Kam na evropské peníze

Do roku 2020

◼ Bude Česká republika čerpat dotace z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF)? Dohromady jich je pět a pro Česko je v nich připraveno téměř 610 miliard korun.
◼ Ke konci ledna byla z těchto fondů schválena podpora pro téměř 140 tisíc českých projektů v celkové výši přes 274 miliard korun. To je asi polovina všech prostředků určených pro ČR.
◼ Kromě klasických dotací může ČR čerpat z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI). Sem letos směřují dva biliony eur. Podpora cílí především na projekty z oblasti výzkumu, inovací soukromých podniků nebo na projekty v infrastruktuře, které by neměly nárok na peníze ze strukturálních fondů.

V sedmiletém programovém období do roku 2020 bude přes fondy mezi členy unie rozděleno 454 miliard eur. Česko má k dispozici bezmála 24 miliard eur, tedy asi 610 miliard korun. Ministerstva a agentury, které mají rozdělování dotací na starosti, zatím žadatelům vyplatily přes 99 miliard korun. Mezi státy, jež do EU vstoupily v roce 2004 a později, se Česko v rychlosti čerpání dotací nyní řadí na páté místo.

Jedním z úspěšných je projekt na rozvoj laserového centra HiLase v Dolních Břežanech. Na nákup technologií, které více otevřou centrum soukromým firmám, přispěla Evropská unie dotací 1,2 miliardy korun. Peníze putují ze dvou programů. HiLase jako první v Česku získalo podporu z programu spolupráce, takzvaného Teaming, podmíněného spoluprací se zahraničním partnerem.

Zažádat o podporu z fondů plánuje i Dudáková z Modrého domečku. Chce v Řevnicích otevřít výrobnu čokolády a vytvořit tak další pracovní místa pro zdravotně postižené. Pokud bude úspěšná, může spolek z programu na podporu sociálního podnikání získat až šest milionů korun. Čas je ale proti ní. Čerpání z fondů z aktuálního programového období končí v roce 2023 a příští unijní rozpočet, o kterém se nyní jedná v Bruselu, už k Česku tolik štědrý nebude. Jeho finální podobu Evropská komise zveřejní v květnu. Už teď je ale jasné, že klesne objem financí, o jejichž využití státy rozhodují samostatně.

"Rozpočet ovlivní vystoupení Velké Británie, ale i migrační a bezpečnostní otázky, které musí Evropská unie řešit," říká Olga Letáčková, náměstkyně ministerstva pro místní rozvoj, jež za české zájmy jedná.

"Jsem realistka. Současných bezmála 24 miliard eur je s ohledem na to, čemu všemu Evropa čelí, těžko dosažitelných."

Evropské peníze ale bude možné čerpat i jiným způsobem. Častější by měla být například vratná forma podpory čili forma půjčky. V takovém případě musí projekt za určitou dobu proinvestované evropské peníze vrátit do státní pokladny, odkud je mohou získat další žadatelé.

Česko musí s přiškrcením dotačního kohoutku počítat i kvůli tomu, že přijde o část podpory pro nejchudší evropské regiony, jejichž HDP je pod 75 procenty unijního průměru. Díky hospodářskému růstu a nízké míře nezaměstnanosti se většina českých oblastí zařadí mezi bohatší evropské regiony s nárokem na nižší dotace.

Související

Již v tomto období hranici překročily Jihomoravský kraj a Vysočina. V budoucnu jich bude víc. Růst vyspělosti regionů je u nás jeden z nejvýraznějších z celé unie. Také proto se Česko snaží vyjednat úplné zrušení těchto kategorií.

"Časy, kdy jsme si mohli dovolit financovat z evropských peněz téměř všechno, končí a my se musíme naučit lépe určovat priority, které financovat z evropských prostředků a které z národních zdrojů," dodává Letáčková.

Z evropských fondů je u nás dnes průměrně hrazeno 38 procent státních investic. Nejvíce financovány jsou doprava, životní prostředí a aktivní politika zaměstnanosti.

Ministerstvo pro místní rozvoj nyní pracuje na seznamu oblastí a odvětví, které bude chtít z evropských peněz dotovat po roce 2020. Hotový by měl být do prosince. Podle Letáčkové by měla podpora cílit zejména na bezpečnost, digitální ekonomiku, technologie, změny klimatu nebo prodlužování věku dožití občanů Česka. 

Související

V článku se dále dozvíte

  • Česko může do roku 2020 z evropských fondů vyčerpat 24 miliard eur.
  • Vyplacena zatím není ani pětina. Více než polovina evropských peněz čeká na přidělení ke konkrétním projektům.
  • Z jednání o novém evropském rozpočtu vyplývá, že v dalším období Česko dostane jenom třetinu současné částky.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.