Brno chce být "smart". Nechce však jít cestou nakupování chytrých laviček, lamp či košů, jak to dělají v jiných městech. "Být smart neznamená nakoupit za velké peníze drahé technologie. Tak se chytré město nedělá. Důležitá je změna přístupu. Je třeba plánovat a hledat chytrá řešení, která nemusí být vždy drahá a složitá," říká náměstek brněnského primátora pro oblast smart city Jaroslav Kacer.

HN: V oblasti smart city se dnes točí hodně peněz. Tlačí na vás technologické firmy, abyste si od nich kupovali chytrá řešení?

Firmy se samozřejmě snaží. Musíme si ale uvědomit, že smart city neznamená koupit si řešení, které městu dodá na klíč jakákoliv technologická firma, na které se následně staneme závislými. Naším cílem je naopak mít všechno co nejvíce otevřené a modulární, abychom se nenechali zamknout jedním dodavatelem. Chodila k nám spousta takových prodejců s "horkou vodou" a nabízeli svá chytrá řešení. Používali přitom výraz "quick win". Říkali, jak budou voliči koukat, jak rychle přijdeme s technologickými novinkami. V tom je právě to nebezpečí. Město musí plánovat a rozmýšlet, co vlastně skutečně potřebuje. Nepotřebujeme okamžitou technologickou revoluci, jde spíše o postupný vývoj, při kterém je třeba plánovat za pomoci dat a dívat se také, jak věci fungují v zahraničí. A pokud se tímto směrem vydají i další města, firmy se přizpůsobí a přestanou nabízet pouze uzavřená řešení. Uvidí, že je to pro ně dlouhodobě neudržitelné.

HN: Říkáte, že klíčová je především změna přístupu města. V čem tato změna spočívá?

V loňském roce jsme založili takzvaný městský ekosystém, jehož cílem je vytvářet vhodné prostředí pro spolupráci klíčových subjektů v Brně. Má sdružovat privátní, akademický, neziskový a veřejný sektor a v neposlední řadě také aktivní občany. Cílem je napříč těmito sektory spolupracovat na formování budoucnosti Brna. Snažíme se do toho vtáhnout také městské společnosti. Pro ně nově nastavujeme takzvané smart city vouchery, které jim umožní navázat spolupráci s akademickým sektorem. Městské společnosti si tak například nadefinují, co by si chtěly ve střednědobém horizontu pořídit, doktorandi, studenti i vysokoškolské kapacity jim na základě toho připraví rešerše o konkrétních chytrých řešeních, zjistí, co se používá ve světě a jaké jsou výhody a nevýhody. Na tuto formu spolupráce vyčleňujeme pět milionů korun. Chceme, aby se zmíněné dva sektory naučily spolupracovat.

Jaroslav Kacer (40)

Náměstek primátora města Brna pro oblast smart city má mimo jiné na starosti informatiku a elektronizaci radnice. Narodil se v roce 1977. Vystudoval Fakultu strojního inženýrství VUT v Brně. Ve své profesní praxi prošel řadou manažerských funkcí v komerčním i státním sektoru. Mimo jiné založil reklamní agenturu a podnikal v poradenských a projektových aktivitách. Od roku 2010 je členem Zastupitelstva města Brna.

HN: Na jakých projektech v oblasti smart city aktuálně pracujete?

Rozjeli jsme tři stěžejní projekty. Aktuálně spouštíme datový portál Brna. Ten bude mít minimálně čtyři úrovně. Využití najde u široké i odborné veřejnosti, studentů a samozřejmě vývojářů softwaru. Na portálu budou jak open data, tak dlouhodobé statistiky o městě zpracované v grafech. Budou tam také data, která město koupilo, lidé tam najdou různé aplikace a rovněž 3D model Brna.

HN: A jaký přínos si od datové platformy konkrétně slibujete?

Lidé na platformě najdou informace o svém okolí, například kde jsou parky, pítka a spoustu dalších informací. Pro odbornou veřejnost tam zase bude spousta geografických dat. Studenti mohou například čerpat informace o městě − třeba odkud a ve který čas do Brna lidé dojíždí − tohle jsou zrovna data, jež máme od mobilních operátorů. Platforma může mít obrovský význam pro softwarové vývojáře. A my je do toho chceme vtáhnout. Může se totiž ukázat, že město nemusí být vždy primárním investorem. Data může kdokoliv využít a vytvořit například vlastní aplikaci. Podívejte se na Londýn, tam mají snad pětatřicet různých jízdních řádů a každá aplikace si najde svého uživatele. Pro obyvatele jde o zlepšení komfortu služeb, a přitom Londýn sám do aplikací nemusel investovat. A o tom mimochodem smart city je − primárním cílem je zlepšit život pro obyvatele.

HN: Hledáte další způsoby, jak sbírat nová data?

Snažíme se. Zabýváme se například takzvanou integrační platformou, díky níž bychom mohli získávat data i od třetích stran. Pro město jsou data neuvěřitelně důležitá. To je také jeden z důvodů, proč spouštíme datovou platformu. Chceme tím společnostem ukázat, že tady něco takového máme. Chceme je tím mimo jiné přesvědčit, aby nám samy poskytly některá data, díky nimž následně může vzniknout spousta zajímavých aplikací.

HN: Brno si chce vytvořit "městský cloud" neboli datové úložiště. O co půjde? Bude projekt navazovat na zmíněnou datovou platformu?

Primárně dnes přemýšlíme o tom, že bychom vytvořili městský privátní cloud ve spolupráci se společností Technické sítě Brno. Tento cloud by přitom sloužil právě potřebám Brna, městských částí a také společností a organizací města. Už na přelomu května a června bychom rádi otevřeli datové úložiště, které bude možné využívat. Diskutujeme již také s jednou městskou částí, že by si neobnovovala serverovnu a nově by pro ni datové služby zajistila právě společnost Technické sítě Brno. Ta nabídne jak úložiště dat, tak výpočetní výkon. A takto bychom chtěli postupovat i u dalších částí Brna a městských firem.

HN: Hovořil jste o třech stěžejních projektech. Jaké jsou další?

Jedná se dále o Brno ID. Tento projekt vznikl v minulém roce a jeho primárním cílem je elektronické odbavování cestujících pomocí bankovních karet. To už funguje od ledna 2017. Aktuálně máme na Brno ID registrováno 58 tisíc uživatelů. Naším plánem je časem vybudovat vlastní městskou identitu, díky které budou mít lidé možnost vyřídit si cokoliv odkudkoliv, a přitom nebudou muset chodit na úřad. Ještě je v tomto ohledu před námi dlouhá cesta, některé věci se nám ale podařilo spustit. Jedná se o možnost on-line placení poplatků za odtah vozu, už dnes jsme také schopni díky spolupráci s univerzitami ověřit on-line status studenta. Do budoucna bychom byli rádi, aby si lidé mohli na platební karty nahrávat například vstup na kongresy, veletrhy a další akce.

HN: Chystáte se v Brně postavit "chytrou" čtvrť?

Jsme součástí prestižního konsorcia v rámci projektu Horizont 2020. Vybrali jsme bývalou postindustriální zónu v "brněnském Bronxu", jedná se o území v lokalitě Špitálka. Právě tam bychom do budoucna chtěli vybudovat takovou čtvrť. Na tom nyní intenzivně pracujeme. Na místě se během dvou až tří let uvolní prostor o ploše zhruba 2,5 hektaru a my bychom na něm rádi ukázali, že i na takovémto území je možné dělat slušnou architekturu s moderními věcmi. V současné době jednáme o vzniku institutu manažera lokality. Ten bude následně jednat nejen za město, ale také s majiteli okolních pozemků. Na základě toho pak připraví mezinárodní urbanistickou studii. Soutěž bychom rádi vyhlásili na podzim letošního roku. Další věc je, že přemýšlíme o využití tohoto území v mezidobí, než se vše rozjede. Chceme, aby mělo určité využití, ještě než se začne měnit. Rádi bychom tam viděli kreativní průmysl, mohou tam být mladí lidé a vzniknout nezávislé akcelerátory.

HN: Jak jste pokročili se stavbou hyperloopu?

Jak víte, před časem jsme podepsali spolupráci se společností Hyperloop Transportation Technologies. V současné době je spíš popoháníme my, ne oni nás. V následujících čtrnácti dnech s nimi máme další jednání. Aktuálně se vytváří studie proveditelnosti v delší variantě. To znamená, že i když se k nám nepřipojila další města, chceme, aby se ve studii jednalo o možné trase Praha−Brno−Vídeň−Bratislava.

HN: Věříte, že je reálné hyperloop v Česku postavit?

Když jsem s tím přišel, považovali mě za blázna, ale podle mě je to reálné. Když se podíváte do zahraničí, jak se po světě podepisují spolupráce o budoucích stavbách hyperloopu − to máte Indii, Jižní Koreu nebo třeba Mexiko. My tady dnes sedíme a diskutujeme o tom, že tu jednou budeme mít vysokorychlostní tratě. Ale to je technologie z 60. let minulého století. Hyperloop má v sobě nádech inovativnosti a já si myslím, že v tomto případě je dobré být u toho od začátku. Dostat se na pomyslnou mapu, kde se v budoucnu bude stavět, a postavit se tam na začátek. Osobně věřím, že se nám to podaří, ale že by to bylo v horizontu pěti deseti let, tak rychlé to asi nebude. Ale podívejte se, jak dlouho se tu diskutuje jen o stavbách a rozšiřování dálnic. Třeba za patnáct let nás najednou může překvapit rychlé rozhodnutí a rázem se zařadíme mezi pilotní projekty v Evropě.

HN: Jaké jsou hlavní překážky při budování smart city?

Možná jsou v tom, že se okolo smart city vytvořila obrovská aureola. Vznikla tu nová prodejní značka. Každý ví, že existuje něco jako smart city. Každý to chce, chce to dělat, lidem se to líbí. Málokdo si však skutečně dokáže představit, o čem smart city ve skutečnosti je. Za mě to není žádná raketová fyzika, je to o tom, posouvat věci dál, využít moderních technologií a rozumně je implementovat. Nejde o to, že to zní jako dobré volební téma a že nakoupíme chytré lavičky.

Související