Obchodní politika musí držet krok s vývojem na mezinárodní scéně a reagovat na nové fenomény, kterým je bohužel i vznik stále nových forem protekcionismu. Jde přitom o nekončící boj. Ochranářské státy umí efektivně využívat mezer ve stávajících obchodních pravidlech. V jejich rámci se plynule přizpůsobují obchodním trendům a vymýšlejí stále nová omezení s cílem co nejlépe ochránit domácí trh před zahraniční konkurencí. Zatím poslední obětí těchto tendencí se stala dynamicky se rozvíjející oblast digitální ekonomiky.

Zejména mezi některými asijskými státy získává postupně na oblibě digitální protekcionismus. Nejčastěji má podobu neodůvodněných omezení pro pohyb dat do zahraničí, zpravidla ve formě požadavků na jejich uskladnění či zpracování na vlastním území. Účelem těchto omezení je donutit zahraniční podniky, které využívají data z daného státu, aby příslušné činnosti prováděly právě na jeho území, a vytvářely tím pracovní místa a zakázky pro místní firmy.

Moderní technologie přitom umožňují společnostem působit na řadě různých trhů a efektivně je obsluhovat s využitím třeba jen jediného datového centra. Povinnost nákladného budování potřebného technického zázemí na každém z cílových trhů tak představuje značnou a neopodstatněnou zátěž. Pro menší firmy může takový požadavek dokonce znamenat, že se na daný trh nikdy nedostanou. Je tedy zřejmé, že jde o významnou obchodní překážku.

Evropská unie brání volný pohyb dat

Data jsou motorem digitální ekonomiky. Její potenciál spočívá právě ve stírání významu hranic a geografických vzdáleností, díky čemuž se na světovém trhu mohou uplatnit i ty nejmenší podniky. Nárůst digitálního protekcionismu by však tento potenciál zásadně podkopal.

Na datových tocích dnes ale závisí také běžný chod téměř jakékoli firmy. Data jsou součástí obchodních transakcí, stejně jako nezbytné vnitropodnikové a mezipodnikové komunikace. Tyto procesy přitom stále častěji probíhají přeshraničně. Volný pohyb dat je navíc předpokladem pro zapojení do globálních dodavatelských řetězců, a tudíž podmínkou fungování moderních vzorců mezinárodního obchodu. Rozšíření překážek pro datové toky by tak mohlo mít dalekosáhlé dopady na celou světovou ekonomiku.

Proto je nezbytné se proti digitálnímu protekcionismu důrazně vymezit a prostřednictvím nových obchodních pravidel jej označit za nepřípustný. Evropská unie jako obhájce volného obchodu by měla hrát vůdčí roli při vytváření těchto pravidel, která se mohou stát obecným standardem pro obchodování v digitální éře, a promítnout do nich své zájmy. Je tedy třeba formulovat představu EU o takovém standardu v podobě jasného obchodního závazku a usilovat o jeho prosazení do připravovaných obchodních dohod se zeměmi mimo unii i do mnohostranných obchodních pravidel WTO.

Podnikatelská sféra i většina členských států Evropskou komisi dlouhodobě vyzývají k urychlení přípravy vhodného závazku. Aktivní v tomto byli i zástupci Česka. Nyní se konečně zdá, že tento tlak přináší reálné výsledky. Komise už přípravy dokončila a návrh příslušných ustanovení pro obchodní dohody je nyní předmětem konzultace s členskými státy. Po jejím dokončení by měl být návrh předložen i unijním partnerům v rámci některého z probíhajících obchodních vyjednávání, a EU by se tak již mohla pustit do skutečného boje proti digitálnímu protekcionismu.

Související