Když Facebook rostl a dobýval nová území, chlubil se tím, že pomáhá budovat demokracii. Pozitivní roli měl Facebook hrát v latinskoamerických zemích nebo v průběhu arabského jara. Nyní je zřejmé, že Facebook může stejně dobře sloužit jako nástroj k boření demokracie. Negativní vliv sociálních sítí na demokracii je silnější než jeho pozitivní vlastnosti.

Facebook na konci ledna přiznal, že nedokáže zaručit pozitivní vliv na demokratické procesy. Facebook i Twitter ale ovlivňují společnost stále více. Není to tím, že by se změnily principy sociálních sítí, změnilo se ale složení jejich uživatelů.

Facebook byl ve svých počátcích platformou, kde převažovali vzdělanější lidé. Díky tomu se více projevovaly pozitivní efekty so­ciálních sítí jako "zesilovače" názorů. Nyní má Facebook "skoro každý". Alespoň jednou za měsíc se k nejúspěšnější sociální síti připojí více než dvě miliardy lidí. A uživatele s průměrnou nebo podprůměrnou inteligencí, kterých je většina, je snazší ovlivnit. Stačí schopný marketingový tým.

Facebook, Twitter i další sítě vyšetřují, jak moc jejich prostřednictvím ruská propaganda ovlivňovala americké volby. Služba Reddit například zjistila, že ruskou propagandu nešíří přímo "ruští agenti", ale malá část uživatelů, která věří nepravdivým zprávám. Vědci z vysoké školy MIT zjistili, že lži, smyšlenky a konspirační teorie mají ve srovnání s reálnými zprávami o 70 procent vyšší šanci na to, že je někdo bude sdílet. Nejvíce se tento negativní trend projevuje u politických zpráv, zpráv o terorismu nebo přírodních katastrofách a vědeckých objevech − tedy tam, kde je objektivita a ověřování informací nejdůležitější.

Související
Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 50 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru