Léta se v Evropě debatuje o tom, jak přimět velké nadnárodní společnosti k férovějšímu placení daní. Teď to vypadá, že by se to mohlo podařit. I když konečné schválení je na jednotlivých členských státech unie, první krok může již nyní na svém právě probíhajícím jednání udělat Evropský parlament. V červenci 2015 Evropská komise ve svém Akčním plánu pro férové a efektivní korporátní zdanění představila nový návrh společného konsolidovaného základu daně. Oproti minulým návrhům by změna měla nastat ve dvou samostatných krocích. V první fázi v podobě směrnice o společném základu daně (CCTB) by šlo o zavedení společných pravidel pro konstrukci základu daně. V druhé fázi by přišel na řadu tzv. společný konsolidovaný základ daně (CCCTB). Jde o soubor technických pravidel pro konsolidaci zisků a rozdělení konsolidovaného základu daně mezi členské státy.

Text návrhu obou směrnic přišel v době, kdy členské státy čelí agresivnímu daňovému plánování nadnárodních korporací. Využívají jej především firmy v tzv. sdílené neboli digitální ekonomice ("platform economy"), kterou mimo jiné reprezentují společnosti, jako jsou Google nebo Apple. Ukazuje se, že současné systémy korporátního zdaňování, jejichž ideová podstata vznikala převážně ve 30. letech minulého století, nejsou slučitelné se současnými formami a strukturami podnikání. Vzhledem k celospolečenskému požadavku na to, aby daňový systém byl skutečně transparentní a férový, se dá předpokládat, že návrh Evropské komise bude mít oproti minulosti větší šanci na úspěch. Jednak proto, že komise rozdělila návrh na dva kroky. A také proto, že by do nového systému výpočtu daní spadly pouze firmy s konsolidovaným obratem nad 750 milionů eur. Režim by se tedy povinně vztahoval na velké nadnárodní korporace, u kterých hrozí riziko obcházení či krácení daní nejvíc.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Evropská unie se snaží zavést férovější pravidla pro zdaňování nadnárodních firem.
  • Dá se předpokládat, že návrh Evropské komise má oproti minulosti nyní větší šanci na úspěch.
  • Největším problémem je ale fakt, že ani nový návrh na rozdělení zisků mezi členské země neřeší jejich přesouvání mimo Evropskou unii.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru