Od našeho zpravodaje z Mexika - Na pobřeží letoviska Cancún klidně šumí Karibské moře, což desítkám odborníků na počítačovou bezpečnost, kteří se sem sjeli na konferenci antivirové firmy Kaspersky Lab, vytváří příjemnou kulisu. Experti v Mexiku probírají hrozby útoků na špatně zabezpečené chytré kamery či počítačové systémy aut a vedle toho také téma kybernetické špionáže, jež často bývá přičítaná zemím, jako jsou Čína, Severní Korea či Rusko.

Hon na státní hackery, kteří kradou důvěrné informace o zahraničních firmách a státech nebo vyřazují z provozu počítačové systémy konkurenčních mocností, zesiluje. A právě společnost Kaspersky Lab, jejíž programy mají za úkol hackery odhalovat, na něj v posledních měsících paradoxně doplácí nejvíc ze všech.

Spojené státy loni v létě ruskou firmu vyškrtly ze seznamu povolených dodavatelů bezpečnostních systémů pro své vládní agentury. Důvodem měla být údajná spolupráce s ruskou tajnou službou FSB, jíž měla firma Kaspersky Lab poskytnout špionážní software schopný americké úřady nepozorovaně sledovat.

"Opakovaně jsme uvedli, že na žádnou vládu napojeni nejsme. Nabídli jsme, aby zdrojové kódy našich softwarů prověřil nezávislý auditor, což by takové nařčení vyvrátilo. Američané ale na tuto nabídku nijak nereagovali a odmítají s námi mluvit," řekl HN Anton Šingarev, vedoucí kanceláře ředitele a majitele firmy Jevgenije Kasperského.

Ruskou společnost, která se spolu s českým Avastem řadí mezi deset největších producentů antivirů na světě a svými programy chrání 400 milionů uživatelů, americký zákaz bezprostředně nezasáhl. Zakázky pro tamní vládu dosahovaly jen desítek tisíc dolarů.

Pošramocená pověst však vedla k odchodu mnoha klientů, kvůli čemuž loni firmě na klíčovém americkém trhu meziročně klesly tržby o osm procent. Přesto Kaspersky Lab ve zbytku světa o osm procent rostla a utržila bezmála 700 milionů dolarů. "Situace v USA nás zasáhla, tamní výpadek tržeb však kompenzovaly výsledky v Latinské Americe, Asii a na Středním východě," uvádí Šingarev.

Američané zatím nepřišli s důkazy, jež by špionáž Kasperského ve prospěch Ruska potvrdily. Agentura Bloomberg ovšem citovala e-maily šéfa firmy z roku 2009 adresované jeho kolegům, v nichž se mimo jiné píše o "velkém požadavku ze strany Ljubljanky", což je sídlo tajné služby FSB. Pravost takových zpráv ovšem Kasperskij nepotvrdil.

Jiný článek z The Wall Street Journalu loni zmínil ještě další případ, který se možné spolupráce firmy s Ruskem týkal. Pracovník americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) nepovoleně vynášel citlivá data z úřadu, aby na nich pracoval na svém domácím počítači. Na tom měl instalovaný antivirus Kaspersky, který následně napadli ruští státní hackeři a utajované dokumenty z počítače ukradli. Antivirová firma měla s útočníky spolupracovat, když je údajně na zmiňovaný osobní počítač navedla. Ani v tomto případě se podezření nepotvrdilo.

Kaspersky Lab naopak v minulosti poukázala na několik případů, kdy se do kybernetické špionáže měly pouštět americké tajné služby. V roce 2010 třeba firma odhalila virus Stuxnet, údajně vytvořený USA a Izraelem, jenž vyřadil z provozu íránský jaderný program. Před třemi lety pak Kaspersky Lab jako první informovala o hackerské skupině Equation Group, jež útočí na cíle v Íránu, Číně nebo Rusku a za kterou prý stojí americká NSA.

Prokázat státům, že podobné hackerské akce organizují, je prakticky nemožné, protože své autorství virových nákaz dovedou dobře krýt. Stejně tak nelze říct, zda se Kaspersky Lab skutečně podílí na ruské kyberšpionáži.

Oslovení zástupci konkurenčních antivirů jsou k podobným obviněním skeptičtí. "Nemyslím si, že by Kasperskij prováděl špio­náž pro Rusko. Pokud by to byla pravda, byla by to velká rána pro jeho byznys. Proto mi to osobně nepřijde moc pravděpodobné," říká bezpečnostní expert českého Avastu Martin Hron.

Kaspersky Lab se nyní snaží svou pošramocenou pověst vylepšit. Koncem loňského roku firma zažalovala vládu ve Washingtonu, aby se domohla zrušení zákazu používání svých antivirů na amerických úřadech. K tomu navíc oznámila velké změny ve svém fungování.

"Už jednáme s firmou, jež by se měla letos pustit do nezávislého auditu našich systémů. Otevřeme rovněž tři centra transparentnosti, kde vládní i firemní odborníky pustíme k našim zdrojovým kódům a aktualizacím systémů. První takové centrum vznikne v Evropě už letos a další pak přibudou v Severní Americe a Asii," uvádí manažer Kaspersky Lab Šingarev.

"Jsme první z oboru, kdo takhle odkrývá své fungování. Věříme, že nám taková opatření pomohou navrátit důvěru některých klientů," dodává zástupce Kasperského.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE.
Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru