Janis Aliapulios
Propad českého trhu s životním pojištěním se loni po čtyřech letech zastavil. Na pojistném se vybralo 43,69 miliardy korun, což je 0,07 procenta více než v roce 2016. Zasloužil se o to především růst takzvaného rizikové životního pojištění, které poskytuje zajištění pro případ úrazu, dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo smrti. Na rozdíl od investičního životního pojištění, o něž lidé dál ztrácejí zájem, neobsahuje žádnou spořicí či investiční složku. "Trend upřednostňování rizikové složky je opravdu výrazný. Převažuje v naprosté většině smluv, které nyní v životním pojištění uzavíráme. Naopak investiční složka je minimalizována," uvádí mluvčí ČSOB Pojišťovny Petr Milata.
Zástupci pojišťoven se shodují, že se na trhu postupně projevují změny pravidel z posledních tří let. Jejich cílem bylo třeba zamezit zneužívání životního pojištění k daňovým únikům či zabránit nepoctivým finančním poradcům v takzvaném přetáčení smluv. Praxe, při které někteří poradci kvůli provizi nutili klienty nevýhodně vypovídat původní smlouvy a nahrazovat je novými, v minulosti přispěla ke zhoršení pověsti životního pojištění v Česku.
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Byznys podle HN
Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?
Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
