Od Mycleho Schneidera si nechávají radit evropské vlády a jeho texty považují za relevantní zdroj i energetické fimy nebo různé regulační orgány. V rozhovoru pro týdeník Respekt hovořil například o tom, proč velké energetické firmy, jako je ČEZ, ztrácejí zákazníky a varuje, že pokud nezmění svou politiku, hrozí jim problémy. Schneider také upozorňuje na potíže, se kterými se v současnosti potýkají stavby nových jaderných elektráren a řeč přišla i na problematiku globálního oteplování a využití obnovitelných zdrojů.

Odpůrci jaderných elektráren vás berou jako autoritu, o kterou se dá opřít. Každý rok píšete o stavu jaderné energetiky rozsáhlou analýzu a z té poslední plyne, že investice do nových bloků už nemají smysl. Proč si to myslíte?

Nejde o to, co si myslím. Jde o fakta. Pokud dnes někdo prosazuje novou jadernou elektrárnu, jde proti tomu, co říkají čísla a co má ekonomickou logiku. Existuje řada jiných studií, které se věnují jiným výhradám, jako je bezpečnost nebo nakládání s vyhořelým jaderným palivem. To já nechávám stranou. Sbírám data o tom, jak si odvětví stojí a jestli stále plní to, co se od něj léta očekávalo, tedy roli levného a čistého zdroje. Data ukazují, že ne.

Zkuste stručně shrnout, proč ne.

Náklady na výstavbu jaderných elektráren v posledních desetiletích dramaticky stouply. Jsou případy, kdy původní rozpočty byly překročeny čtyřikrát. S tím, jak jaderné bloky stárnou, je dražší i jejich provoz. Stejně jako u aut – čím jsou starší, tím je provoz nákladnější. Když na druhé straně vidíte pokles nákladů na výrobu elektřiny z plynu nebo z obnovitelných zdrojů, jádro nevychází vůbec dobře.

V předmluvě vaší poslední zprávy se píše, že jde o "možná nejpřelomovější dokument" v historii jaderné energetiky. Že z ní jasně plyne, že už není o čem debatovat. Není to přehnané? Nebojíte se, že vás zastánci jádra odepíšou jako zaujatého aktivistu?

Já předmluvu nepsal, ale je to tak. Píšu o energetice přes 35 let. Zprávu o stavu jaderného průmyslu vydáváme každý rok a bere ji vážně celý svět. Prapůvodní verzi jsem dával dohromady už v roce 1992, kdy mi došlo, že někdejší setrvalý vzestup jádra skončil a že jeho význam začíná klesat. Vrchol v podílu jádra na výrobě elektřiny nastal v roce 1996, od té doby jde dolů. To jsou ta fakta. Nejsem aktivista, ale analytik. Sbíráme data z celého světa, především z oficiálních zdrojů, máme víc než tisíc referencí. Nejde o lobbing. Ta zpráva je něco jako koberec, aby bylo při debatě na čem stát. Abychom nepoletovali někde ve vzduchu.

Témata nového Respektu
Hlavní komentář: Konec starých časů: Donald Trump boří roky sjednávaná pravidla otevřeného světa
 
Téma: 
Mafie neumírá
Jak funguje  'Ndrangheta
 
Reportáž ze Slovenska: Dosť bolo Fica
 
Agenda: Proč se středovým partajím v Česku nedaří
 
O kom se mluví: Lenka Štěpánová ještě nemá maturitu, ale už mění poměry na českých školách
 
Economist: Itálie zvolila nezodpovědnost: Proč by se Evropa měla obávat Říma v rukou populistů
 
Kontext: Macronova brzda: Promění poslední vláda Angely Merkel EU?
 
Rozhovor: S předním evropským kritikem jaderné energie Myclem Schneiderem
 
Kultura: Český film: Hůř už bylo

Civilizace: Domácnost ovládaná reproduktorem

I obalka R11 oprava kod

Odpad jste připočítali?

Naše vládní dokumenty vidí situaci jinak. Pořád počítají s tím, že bez dalších bloků se neobejdeme. Čím byste je chtěl přebít?

Vezmu to trochu zeširoka. Víte, kolik v Británii zemře v zimě lidí na následky chladného počasí?

Nemám ponětí.

Kolem 40 tisíc ročně. V Británii, v jedné z nejbohatších zemí světa! Mají na to oficiální vládní statistiku a pojem "excess winter deaths", tedy počet úmrtí způsobených zimou nad rámec standardní úmrtnosti. Sledují i to, kolik životů mají na svědomí problémy spojené s energetikou. Poslední odhad je 9700. Nejde o bezdomovce, již umrznou někde venku, ale vesměs o lidi, kteří nemají peníze na to, aby si doma pořádně zatopili.

Jsem zvědav, kam směřujete. Zastánci jádra by z vašich argumentů zatím měli radost...

Směřuju k tomu, že energetická politika je komplexní úkol. Že nejde jen o to postavit elektrárnu a vyrobit elektřinu. Ve finále nikdo nepotřebuje elektřinu jako takovou. Potřebujete teplo, světlo, potřebujete si uvařit, nějak se přemisťovat nebo si zavolat. Úkolem politiků je vymyslet pro tohle všechno co nejchytřejší komplexní řešení, které bude i levné a únosné pro klima. Vyřeší to nová jaderná elektrárna?

U nás panuje přesvědčení, že ano. Naše uhelné a jaderné elektrárny časem doslouží, musíme je tedy něčím nahradit.

OK, ale vážně chcete topit elektřinou z jádra? Ve Francii to udělali, a když v únoru udeřily mrazy, spotřeba se vyhoupla na trojnásobek toho, kde je v létě. Jenže vykrývat tak velké výkyvy jádrem je hloupost, protože v létě – a to se ve Francii skutečně děje – pak musíte část kapacit vypnout. Chcete vypínat něco tak drahého, jako je jaderná elektrárna? To nemá ekonomickou logiku, protože když jednou do něčeho tolik investujete, mělo by to běžet, jinak vám utíkají peníze. Výsledkem je růst nákladů. Ve Francii je pětina domácností takzvaně energeticky chudá, výdaje na energii zabírají příliš velkou část jejich příjmů. Jaderné elektrárny na tom nic nezměnily, naopak na tom mají svůj podíl.

Čím bychom tedy měli topit? Vaše zpráva je z velké části o tom, jak jádro začíná prohrávat s obnovitelnými zdroji – konkrétně třeba že solární, větrné a jiné zelené elektrárny dnes ve světě tvoří dvě třetiny nově připojovaných výrobních kapacit a že "ve většině koutů světa" už začínají vyrábět levněji než jádro. Ale platí tohle i pro nás?

V USA, kde jsou k dispozici nejlepší data, stojí výroba z jaderných reaktorů v průměru 35 dolarů za megawatthodinu. To je jen provoz, tedy náklady na výrobu a údržbu již hotového a zaplaceného reaktoru. U nových bloků by cena byla samozřejmě mnohem vyšší, aby se zaplatila stavba. Kvůli tomu se také u dvou ze čtyř nově chystaných amerických reaktorů stavba zastavila – náklady se vymkly kontrole a dodavatel, firma Westinghouse, vyhlásil bankrot. Vedle toho máte solární zdroje, kde se investoři spokojí i s 20 dolary za megawatthodinu. Pravda, to se týká velkých parků v arabské poušti, ale tyto náklady rok od roku klesají. V USA už se dostávají pod 35 dolarů, tedy pod úroveň, o níž jsem mluvil u existujících jaderných bloků, které tím pádem už ztrácejí konkurenceschopnost.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru