Ruská společnost Gazprom v pátek oznámila, že okamžitě "zahajuje proceduru výpovědi" smlouvy s ukrajinskou firmou Naftogaz o dodávkách a tranzitu zemního plynu.

Ruský plynárenský gigant podle agentury TASS zdůvodnil své rozhodnutí středečním verdiktem stockholmské arbitráže, který Gazpromu nařídil zaplatit Naftogazu 2,56 miliardy dolarů (53 miliard korun) za tranzit plynu. Spor může podle Kyjeva ohrozit dodávky plynu do Evropy.

Gazprom a Naftogaz se vzájemně zažalovaly v červnu 2014 u stockholmského arbitrážního soudu, který řeší obchodní spory. Jde o jejich druhý spor, v těch předchozích soud odmítl požadavky Gazpromu vůči Naftogazu ve výši 56 miliard dolarů související s klauzulí take-or-pay.

Ta zavazuje odběratele k placení i v případě, že neodebere plyn ve smluvně předpokládaném objemu.

Soud však nařídil Naftogazu uhradit nedoplatek za dodávky Gazpromu. Po dvou arbitrážních sporech tak má Gazprom zaplatit Naftogazu 2,56 miliardy dolarů.

Podle ruských médií požádal Gazprom ruský soud, aby platnost smlouvy s Naftogazem ukončil. Ruská společnost v prohlášení uvedla, že verdikt arbitrážního soudu je nevyvážený a poškozuje ruské zájmy. "Soudci argumentovali tím, že stav ukrajinské ekonomiky se prudce zhoršil. Kategoricky odmítáme, aby se hospodářské problémy Ukrajiny řešily na náš účet. Pokračování platných kontraktů je za těchto okolností hospodářsky nesmyslné a nevýhodné," uvedla ruská společnost.

Smlouva o tranzitu mezi Naftogazem a Gazpromem se vztahuje na léta 2009 až 2019. Gazprom má podle ní každoročně přepravit přes Ukrajinu nejméně 110 miliard metrů krychlových plynu. Dohoda však nestanovuje žádné sankce za menší objemy.

Podle šéfa Naftogazu Andrije Koboleva v důsledku ruského rozhodnutí bude muset být v zemi s platností od 6. března omezena spotřeba paliva. Do té doby bude platit pětidenní krizový plán, který v pátek vyhlásila kyjevská vláda. Počítá s přechodem elektrárenského provozu z pohonu na mazut, což má denně přinést úsporu až 20 milionů krychlových metrů plynu.

Vláda rovněž doporučila všem ukrajinským školám, aby do 6. března zastavily výuku. Průmyslovým podnikům doporučila, aby přezkoumaly své výrobní plány s ohledem na nutnost úspory plynu.

V sobotu ukrajinský prezident Petro Porošenko oznámil, že kritická situace je zvládnutá. Podařilo se to podle něj díky výraznému zvýšení množství plynu poskytovaného ze zemí Evropské unie.

"Kritická situace, která vznikla s dodávkami plynu v souvislosti s pokusem ruského Gazpromu přestat plnit kontrakt na dodávky plynu Ukrajině... je už za námi," prohlásil prezident podle listu Ukrajinska pravda. Dodal, že Ukrajina zvýšila přísun suroviny z Polska, Slovenska a Maďarska a "veškerý deficit je nyní zcela pokryt".

Sdělil rovněž, že v současné době je v podzemních zásobnících uloženo o dvě miliardy kubíků plynu více, než tomu bylo loni. "Časy ruského vydírání plynem pominuly, nikdo Ukrajinu na kolena nesrazí," zdůraznil Porošenko. Zároveň dodal, že země zcela plní závazky týkající se tranzitu plynu do EU.

Gazprom omezil své dodávky do Evropy přes Ukrajinu poté, co v roce 2011 otevřel plynovod Nord Stream. Do roku 2019 chce Moskva postavit druhý plynovod Nord Stream 2, čímž by Ukrajinu mohla odstřihnout od tranzitních dodávek téměř úplně a uspokojovat poptávku evropských zákazníků přímo. O stavbu plynovodu Nord Stream 2 se nyní vede spor, stavbě se snaží zabránit Evropská komise a středoevropské státy v čele s Polskem. Postavit plynovod chce naopak Německo.

Dodávky do Česka ohroženy nejsou

Veškeré toky plynu, které jsou určené pro Česko, proudí přes Ukrajinu i nadále ve sjednaných objemech, uvedl největší velkoobchodník s plynem v Česku, společnost RWE Supply & Trading CZ.

Podobně jsou na tom podle ní také dodávky do západní a jižní Evropy.

Martin Chalupský, mluvčí společnosti innogy, která je největším tuzemským distributorem plynu, dodal, že situace nebude mít dopad na ČR.

"Naprostá většina dodávek plynu k nám putuje severní cestou přes Krušné hory z Německa. Kroky nebudou mít na zásobování České republiky aktuálně vůbec žádný vliv," řekl v pátek Chalupský. "Myslíme si, že jde o reakci na arbitráž, kdy se Ukrajina rozhodla, že bude kupovat plyn jinde, a Gazprom pro ni v tu chvíli zastavil jakoukoliv dodávku," dodal.

Dodávky plynu na Ukrajinu narychlo zajišťuje polská státní firma PGNiG, která podepsala smlouvu s Naftogazem. Dodávky z Polska začaly v pátek ráno a podle dohody budou pokračovat do konce března. Objem kontraktu je celkem 60 milionů kubických metrů plynu.

Evropská komise nabízí zprostředkování jednání

Ukrajinská transportní společnost Ukrtransgaz v pátek oznámila, že rozhodnutí Gazpromu ohrožuje plynulou přepravu zemního plynu ukrajinským, ale i evropským zákazníkům. Spory mezi Kyjevem a Moskvou o cenách plynu vedly k přerušení dodávek do Evropy už dvakrát, v letech 2006 až 2008 a 2008 až 2009.

Evropská komise se kvůli rusko-ukrajinskému sporu obává o dodávky plynu nejen na Ukrajinu, ale také do Evropské unie. Komise je připravena stát se prostředníkem ve sporu, informoval v pátek její místopředseda Maroš Šefčovič a zároveň oznámil, že se chystá telefonicky hovořit s ministry energetiky Ukrajiny a Ruska.

"Komise je ale připravena zprostředkovat trojstranné rozhovory, které se ukázaly jako účinné už v minulosti v případě podobných sporů," dodal Šefčovič. Kolísající dodávky ruského plynu určeného k tranzitu přes Ukrajinu do EU nejsou podle eurokomisaře nic nového a komise a evropská síť provozovatelů přepravních soustav (ENTSOG) záležitost už loni řešily.

V současné situaci, kdy panují nízké teploty a je vysoká poptávka po plynu, je však podle Šefčoviče nízký tlak plynu v soustavě "zvlášť problematický".