Firmy v Česku trápí společný problém − nedostatek lidí. Podle statistického úřadu se podnikům nedaří obsadit 230 tisíc pracovních pozic. Nezaměstnanost v Česku se od loňského září pohybuje pod rekordními čtyřmi procenty, a přestože je na úřadech práce registrováno téměř 290 tisíc uchazečů o práci, podle Hospodářské komory většina buď neodpovídá požadavkům firem, nebo se práci přímo vyhýbá.

Česko se proto snaží doslova těžit pracovní síly na Ukrajině. "Nedostatek lidí jsme už řešili přijetím asi stovky ukrajinských řidičů," uvádí například šéfka koncernu ICOM Transport Kateřina Kratochvílová. Právě řidiči se dnes řadí mezi nejvíce nedostatkové profese.

Hospodářská komora v rámci Režimu Ukrajina, který od srpna 2016 umožňuje tuzemským podnikům přijímat Ukrajince ve zrychleném řízení, vyřídila už 1950 žádostí firem celkem o 11 490 pracovníků. "Odhadujeme, že v České republice pracuje už asi třetina z nich," popisuje mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Zrychlené řízení však není zdaleka tak efektivní, jak se původně očekávalo. Firmy na pracovníky z Ukrajiny čekají většinou déle než půl roku. V některých případech dokonce přes rok.

Do Ruska či Polska je to snazší

Zdlouhavá byrokracie často odrazuje samotné Ukrajince, kterým se nechce čekat měsíce, než získají možnost vycestovat za prací za hranice. Přibývá těch, kterým v průběhu procesu dojde trpělivost a místo do Česka se vypraví za novým zaměstnáním třeba do Ruska či Polska, kde si pracovní povolení vyřídí během několika týdnů.

"Ve chvíli, kdy se toto stane a pracovník, který žádal o práci v Česku, nakonec odejde do jiné země, česká firma, která s ním byla dohodnuta na spolupráci, se zařadí opět na konec fronty," vysvětluje Diro důvod, proč se některé podniky stále nemohou dočkat posil z Ukrajiny.

Infografika

Právě Polsko bylo především v minulém roce pro pracovníky z Ukrajiny často pouhou zastávkou na cestě do Česka, kam je vysílaly polské "pseudoagentury". Ty se snažily využít mezery v zákoně a Ukrajince s polským vízem dodávat tuzemských zaměstnavatelům. Na to někteří doplatili. Příkladem byl e-shop s potravinami Rohlík.cz, který takto zaměstnával 85 Ukrajinců. Po březnovém zásahu policie byli všichni ze země vyhoštěni.

Řezníci z Mongolska míří do Česka

Protože se loni pomocí Režimu Ukrajina nepodařilo vyřešit problém nedostatku pracovních míst, rozhodl se stát v lednu posílit příjem lidí z ciziny. Ministerstvo zahraničí navýší kvóty, díky čemuž bude nově možné ročně přijmout až 20 tisíc žádostí z Ukrajiny.

Právě kvóty jsou důvodem, proč firmy dnes musí dlouho čekat na pracovníky z Ukrajiny. "Tím, že se nyní kvóty navýší, by se měla čekací doba zkrátit zhruba na polovinu," říká Michaela Macharik, která založila společnost Top People. Ta do Česka v rámci Režimu Ukrajina vozí zhruba pět procent z celkového množství zaměstnanců.

Zrychlené řízení navíc začne platit také pro zájemce o práci z Filipín a Mongolska, po kterých je velká poptávka především v masokombinátech. V těchto případech však bude roční limit výrazně nižší oproti Ukrajincům. Česko schválí ročně maximálně tisíc žádostí z těchto zemí.

Ministerstvo zahraničí se dívá i do dalších destinací. Především do takových, které jsou kulturně a jazykově blízko Česku. Jedná se například o Srbsko, které se dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností. Před časem tam navíc zkrachovala automobilka Zastava, která po sobě zanechala 30 tisíc kvalifikovaných zaměstnanců. A ti by mohli být pro Česko, kde hraje autoprůmysl důležitou roli, užiteční. Ministerstvo sleduje také pracovní trh v Bělorusku.

Vietnamci umí česky

Podle Hospodářské komory se velký potenciál skrývá také ve Vietnamu. "Žije tam 200 tisíc česky nebo slovensky hovořících Vietnamců, kteří u nás pracovali nebo studovali. A Česko tuto výhodu nijak nevyužilo," říká Diro. Dodává, že také v tomto případě je největší komplikací zdlouhavé vyřízení pracovního víza.

Proti rozšíření zrychleného režimu přijímání pracovníků z ciziny o další země se staví odbory. Podle nich může za dovozem pracovníků ze zahraničí stát zájem některých firem získat levnou pracovní sílu. "U pracovníků z Ukrajiny v Česku dochází ke spekulacím. V mnoha případech pracují za minimální mzdy," varoval šéf odborové centrály ČMKOS Josef Středula.

Související