Brněnští zastupitelé chtějí nové vlakové nádraží v odsunuté poloze. Hlasovalo pro něj 31 zastupitelů z 42 přítomných. Proti byli čtyři zastupitelé, zdrželo se jich sedm. Ve schváleném usnesení požadují po státu, aby se současně začala stavět převážně podzemní dvojkolejná železnice spojující sever a jih města přes nové nádraží. Z usnesení vyplývá, že město nepočítá se stavbou Nové městské třídy, s níž pracovala studie proveditelnosti. Konečné rozhodnutí o brněnském nádraží a komplexní modernizaci železničního uzlu má v květnu učinit vláda.

Vedení města argumentuje ve svém rozhodnutí tím, že odsunuté nádraží je připravené ke stavbě více než varianta v centru. V usnesení se však mluví o tom, že i pro variantu odsunu je částečně třeba změnit územní plán. Pokud se začne stavět do roku 2023, měl by stát získat na stavbu nádraží alespoň částečně evropské peníze. Pravděpodobně bude také jednodušší zapojit do odsunutého nádraží vysokorychlostní tratě, o nichž však stát zatím pouze uvažuje a připravuje se zadat studie.

Vedení města si je vědomo toho, že odsun nádraží způsobí dopravní komplikace, proto je součástí usnesení i věta, že "město Brno proto doporučuje k realizaci variantu Ac (odsunuté nádraží) s podmínkou, že v časově blízkém období bude realizována smysluplná funkční etapa severojižního kolejového diametru". Jde o stavbu, která může stát deset až 20 miliard korun. Vlaky by zde měly jezdit v krátkých intervalech a měly by plnit de facto funkci jako metro v Praze. Koleje se odpojí od tišnovské tratě v Řečkovicích či Králově Poli a povedou tunelem směrem k historickému centru, současnému nádraží, odsunutému nádraží a za ním se stočí k Chrlicím již po povrchu a vlaky by dále jezdily směrem na Slavkov.

Česká republika se Evropské unii zavázala, že mezi Prahou a Brnem povede do roku 2050 vysokorychlostní trať. Která z variant je ale pro její napojení výhodnější není jednoznačné. Říká to Martina Všetečka, dopravní specialista Kanceláře architekta města Brna.

"Záleží na úhlu pohledu. Pokud bychom brali stav po realizaci, je lepší variantou Petrov. Uspoří jízdní dobu z Prahy do Brna asi o 20 vteřin a znamená i odstranění úvratě ve směru Praha-Brno-Vídeň. Pragmatik naopak řekne, že varianta řeka má výhodu v tom, že zapojení vysokorychlostní železnice je méně rizikové, takže je šance, že budou koleje připojené dřív," vysvětluje Všetečka.

Pro odsun nádraží se již vyjádřili zastupitelé Jihomoravského kraje, vyjádří se ještě Správa železniční dopravní cesty, ministerstvo dopravy a nakonec vláda v květnu. Ani poté však nebude zřejmé, kdy se začne stavět, protože jihočeský krajský úřad jako odvolací orgán několik let nerozhodl o odvolání proti vydání územního rozhodnutí.

Nové nádraží a modernizaci uzlu si žádá současný stav. Do nádraží nelze vést další vlaky a je na hranici kapacity, přestože poptávka po železniční dopravě roste. Diskuse o přesunu nádraží se vedou v Brně téměř 100 let.

Na zastupitelstvu v úterý vystoupilo několik desítek podporovatelů obou variant, ve výrazné převaze byli příznivci nádraží v centru.

Související