Post německého spolkového kancléře vždy zastávali lidé, jejichž jméno se dalo dobře vyslovit. Angela Merkelová, Helmut Kohl, Helmut Schmidt, Willy Brandt, Ludwig Erhard… Ani Gerhard Schröder, Kurt Georg Kiesinger nebo Konrad Adenauer nebyli zrovna jazykolamem. Jenže teď to možná přijde. Třiašedesátiletá Merkelová se rozhodla − na rozdíl od svých četných předchůdců − předejít palácovým převratům v pravicovém táboře a určit svého nástupce v čele CDU.

Učinila tak samozřejmě neoficiálně, neboť právě skládá koalici pro další svůj mandát v čele vlády, takže jaképak sbohem. A navíc Německo není žádná dynastická říše, aby se dalo mocenské žezlo jen tak někomu předat. Ale stejně to udělala tak, aby to všichni pochopili.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.