"Tisk má sloužit těm, kterým se vládne, ne těm, kteří vládnou," cituje v závěru dramatu Akta Pentagon: Skrytá válka jedna z postav slova amerického soudce Huga Blacka. Vystihuje tak podstatu nového snímku režiséra Stevena Spielberga, který dnes začínají promítat česká kina.

Film inspirovaný skutečnými událostmi se vrací k válce ve Vietnamu. Nelítostné boje ale neprobíhají mezi vojáky v džungli na jihovýchodě Asie, nýbrž mezi novináři, politiky a právníky v amerických redakcích i soudních síních. Válčí se o právo na svobodu slova a tisku, jež zaručuje první dodatek americké ústavy.

Drama potvrzuje, že Steven Spielberg − jeden z nejslavnějších tvůrců rodinných velkorozpočtových filmů − počínaje snímkem Mnichov z roku 2005 stále častěji věnuje pozornost politickým tématům, jejichž zpracování by se dalo čekat spíš od kontroverzních režisérů typu Olivera Stonea.

V souvislosti s Akty Pentagon, která získala dvě nominace na Oscara v kategoriích nejlepší film a herečka v hlavní roli, se přitom často hovoří o jiném dramatu z novinářského prostředí Všichni prezidentovi muži z roku 1976.

Také Spielbergův film se odehrává na začátku sedmdesátých let minulého století, kdy Bílému domu vládl republikánský prezident Richard Nixon. Na rozdíl od zmíněného dramatu Alana J. Pakuly se ale Akta Pentagon nezabývají aférou Watergate, nýbrž jinou skandální událostí, která jí předcházela.

Drama přibližuje dilema vydavatelů i novinářů deníků New York Times a Washington Post, jemuž byli vystaveni poté, co se jim do rukou dostala tajná vládní studie nazvaná Pentagon Papers.

Dokument o sedmi tisících stranách, který vznikl roku 1967 z podnětu někdejšího ministra obrany Roberta McNamary, odhaloval, že po čtyři prezidentská období byla americká veřejnost v souvislosti s válkou ve Vietnamu bezostyšně obelhávána a manipulována. A přestože tato "zpráva pro budoucí generace" dokládala, že válku nelze vyhrát, americké vlády tvrdily opak. A dál zarputile posílaly mladé muže na zbytečnou smrt.

Steven Spielberg se ve dvouhodinovém dramatu soustředí na dvě postavy. První z nich je Katharine Grahamová, vydavatelka deníku Washington Post, kterou empaticky ztvárnila Meryl Streepová, druhou ctižádostivý šéfredaktor těchto novin Ben Bradlee v podání Toma Hankse. Oba zveřejněním materiálů z Pentagon Papers riskovali pověst, kariéru, dokonce i osobní svobodu − hrozilo jim obvinění z vlastizrady.

Film

Akta Pentagon: Skrytá válka
Režie: Steven Spielberg
Vertical Entertainment, česká distribuční premiéra 22. února

Katharine Grahamová zároveň ohrožovala budoucnost "rodinného podniku", neboť nejdůležitější rozhodnutí v historii vydavatelství musela učinit ve chvíli, kdy vstupovalo na burzu. Protože firmu zdědila, navíc se jako první žena v čele celostátní mediální organizace musela vyrovnávat s předsudky nedůvěřivých a povýšených mužů.

Na dialozích postavené, pomalu se rozjíždějící, ale působivě gradované drama zaujme pečlivou evokací sedmdesátých let, čemuž napomáhá dobově tlumená barevná škála filmu či vedení herců.

Perfekcionista Spielberg využívá archivních záběrů nebo autentických zvukových záznamů, které doplňují hrané dotáčky − například u Nixonova popudlivého výlevu zakazujícího vstup do Bílého domu novinářům z listu Washington Post.

Z filmu jsou místy znát tendence k mentorování. Nejvíce ve snad až příliš doslovně zdůrazněné proměně váhavé konzervativní vdovy v emancipovanou vydavatelku, jež se dokázala postavit mužům a k níž − tak jako v prvoplánové scéně před soudní budovou − obdivně vzhlíží špalíry mladých žen s idealisticky zářícíma očima.

Přestože se příběh odehrál takřka před půl stoletím, dnes je vrcholně aktuální. Ani ne kvůli kauzám spojeným se spoluzakladatelem WikiLeaks Julianem Assangem či bývalým zaměstnancem CIA Edwardem Snowdenem, které rozvířily zanícené diskuse, kde leží hranice mezi ohrožením národní bezpečnosti a odhalením ve veřejném zájmu.

Události z roku 1971 připomínají nenahraditelnost nezávislé a profesionální investigativní žurnalistiky v postfaktické době, která je zamořena hoaxy a fake news. A v níž vztahy některých prezidentů k liberálnímu tisku jsou ještě vyhrocenější a nenávistnější než za dob Nixona − od Bílého domu po Pražský hrad.

jarvis_5a8da279498e8133218a6d00.jpeg
Bena Bradleeho ve filmu Akta Pentagon: Skrytá válka hraje Tom Hanks.
Foto: Vertical Entertainment
Související