V průběhu několika desetiletí budou informační technologie zahrnovat veškeré lidské znalosti, dovednosti pro řešení problémů či emoční a morální inteligenci samotného lidského mozku. Alespoň takovou vizi budoucnosti kreslí Ray Kurzweil − jeden z klíčových zaměstnanců Googlu, popularizátor informačních technologií a futurolog. Je zároveň jeden z lidí, kteří definovali "technologickou singularitu" jako zlomový bod technologického vývoje, v němž schopnosti umělé inteligence překonají schopnosti lidí.

Diskuse na toto téma proběhne také v Praze. Začátkem března se na pražském Žofíně v rámci SingularityU Czech Summit potkají světoví experti na umělou inteligenci a odborníci ze světa exponenciálních technologií. Jedním ze skupiny lidí, kteří se tuto konferenci rozhodli přivést do hlavního města, je partner a člen představenstva privátní investiční banky Wood & Company Jan Sýkora. Očekává, že dojde na důležitou diskusi o tom, jaké příležitosti a hrozby technologie pro naši budoucnost přichystají.

V čem spočívá koncept Singularity University Summit?

Myslím si, že jako lidstvo žijeme v naprosto úžasné době, která výrazně překonává průmyslovou revoluci. S tím, jak se vývoj technologií zrychluje, proměňuje se i svět okolo nás. Dnes se ale tento proces odehrává takovou rychlostí, jakou jsme doposud nezažili. A parta podnikatelů-futurologů ze Silicon Valley se rozhodla, že bude diskutovat o tom, jaké příležitosti a hrozby technologie pro naši budoucnost přichystají. Tak vznikla Singularity University. Před pár lety mi kamarádi ze Silicon Valley řekli, že se tam musím jet podívat. Nevím, jestli to bylo zodpovědností, kterou má člověk vůči sobě nebo svým dětem, nebo tím, že mám rád technologie. Každopádně jsem do Kalifornie odjel. A absolvoval jsem tam týden přednášek − takový průřez, kam se budou ubírat obory, jako je umělá inteligence, medicína, biohacking, mobilita a celá lidská společnost.

A jak to dopadlo?

Přemluvil jsem pár kamarádů. Všichni vyjeli do Kalifornie nebo na jiné summity v různých částech světa a po návratu jsme si řekli, že by to mohlo mít velký dopad, a proto by bylo prima pokusit se přinést tento koncept do Česka. Takže se vlastně jedná o takový pokus.

Definujte pojem singularita v technologickém pojetí.

Singularita je okamžik, kdy se počítač a stroj stávají jednou entitou. Podle některých vědců je to moment, kdy počítače dosáhnou takové inteligence, která předčí tu lidskou. Představte si, že se mozkem napojíme, řekněme, na globální vědění, internet nebo je jedno, jak to nazvete. A to nás posune dál.

Znamená to, že půjde pouze o konferenci, nebo s tímto konceptem máte další plány?

V Kalifornii se jedná o týdenní programy. Věřím, že na našem summitu za dva dny získáte 80 procent toho, co byste za týden zažili tam. Summit je ale první krok.

Ray Kurzweil definoval singularitu jako přesvědčení, že stále se zrychlující, exponenciální vývoj povede už brzy k nějaké zásadní změně celého světa: vznikne skutečná umělá inteligence, lidé se stanou nesmrtelnými v podobě softwarových reprezentací nebo se biologie s technologií propojí jinak. Věříte Kurzweilovu přesvědčení?

Já nevím. Když se podíváte pragmaticky na vývoj technologií, tak si to představit dovedu. Samozřejmě je řada jeho vizí natolik ztřeštěná, že si je člověk nedovede představit. Ale je zajímavé diskutovat, co by tyto vize pro svět znamenaly. Já fakt nevím, jestli se jednou stoprocentně spojíme se strojem. I když dnes má kdekdo kardiostimulátor, tak s tím strojem spojený už je. Dnes se tedy bavíme pouze o míře.

Řeší se také to, že umělou inteligenci nebudeme schopni vůbec pochopit.

Ray Kurzweil je jinde. Je zajímavé ho poslouchat a číst. Zároveň je to člověk, jehož predikce se z velké části vyplnily. Takže když přijde s něčím, jako je singularita, tak vás to přinutí se nad tím minimálně zamyslet. Fakt ale nevím, jak by svět vypadal, kdybychom v té singularitě byli.

Spoluzakladatel Microsoftu Paul Allen na Singularity Summitu v New Yorku v roce 2011 prohlásil, že "akcelerační výnosy" − o nichž mluví Kurzweil − se s dalšími pokroky snižují.

To máte pravdu. Na druhou stranu, jestliže bude umělá inteligence schopna sebe sama zdokonalovat a časem navrhovat čipy, které ji budou pohánět, situace se může vyvinout jinak. Samozřejmě v této fázi přicházejí diskuse, jestli je umělá inteligence hodná, nebo zlá. Co by takový vývoj znamenal pro lidi. V této věci jsem ale asi nenapravitelný optimista. Před stovkami let lidé jezdili v kočáře taženým koni a málokdo si tehdy dovedl představit, že se tu jednou budou prohánět v autech. Lidé se s těmito změnami umějí vypořádat.

Takže žádné obavy, ať už jste zaměstnanec ve fabrice, nebo "bílý límeček"?

Že nás čeká vzpoura robotů a že nám umělá inteligence vezme práci? Ne. Lidé budou mít více volného času a v důsledku toho i kvalitnější život. Vezměte si, že před sto lety neměli lidé dovolenou. Celý den jste pracoval, abyste uživil sebe a rodinu. A takhle dokola. Dnes ale jako lidstvo umíme pokrýt základní potřeby a jednou vyvstane otázka, co dělat s volným časem.

Pak budou mít lidé tolik svobody, že budou dělat "cokoliv budou chtít". Alespoň to tvrdí politický filozof Philippe Van Parijs.

Je kolem toho samozřejmě obrovská diskuse. Já si myslím, že lidská přirozenost potřebuje aktivitu, která je prospěšná. Kdyby z toho nebyl pro ostatní benefit, já bych asi nemohl být šťastný. Lidé budou mít možnost vybrat si, co je jejich vášeň, a tou se pak živit.

Martin Ford ve své knize Světla v tunelu tvrdí, že než dojde k singularitě, budou všechna odvětví lidské činnosti − respektive co se týče rutinní práce − automatizovaná. Roboti se vyvíjí rychle, společnost se mění pomalu. Nemohlo by být dočasným řešením zdanění investičního kapitálu?

Ukazuje se, že regulovat jakoukoliv technologii s pozitivním dopadem, nefunguje. Hledal bych modely, jak tyto dvě věci skloubit. Když vezmeme Uber nebo Airbnb − i ty budou muset hrát podle nějakých pravidel. Ale díky těmto firmám se posouvá užitek pro zbytek společnosti. Když nějaká firma dosáhne úspěchu, tak tu určitě bude nějaká regulatorní diskuse, jestli firma odvádí daně, funguje podle pravidel, nebo zda to tak není a je potřeba pravidla upravit.

Můžete uvést konkrétní příklad těchto úprav?

Například se shodněme na tom, že budoucnost aut je v elektromobilech. V nějakém okamžiku jich bude v zemi většina. Zároveň ale pro stát dojde k výpadku příjmů ze spotřební daně. Asi by se v takovém případně danilo použití silnice.

Spekuluje se také o tom, zda jsme na tyto technologické změny jako lidstvo připraveni. Co je podle vás potřeba pro to, abychom připraveni byli?

Já si myslím, že na spoustu věcí připraveni nejsme. Když se díváte na diskuse, které probíhají na politické úrovni, tak tam slyšíte málo témat o vizích, reformách vzdělávacích systémů a zefektivňování činností státu. Tady se řeší věci, které s budoucností až tak nesouvisí.

Hanebná otázka: Není to trochu házení perel sviním? Největší technologické pokroky v Evropě ani ve střední a východní Evropě nevznikají v Česku.

Jsem v tom optimista. Češi jsou od přírody hravý a kreativní národ. Naše vynalézavost a technická erudice jsou na poměrně vysoké úrovni. To jsou předpoklady pro úspěch v novém světě. Kutilství navíc máme víc v genech než některé západní státy. A je příležitost na těchto schopnostech kapitalizovat.

Na udržení tempa je dnes třeba osmnáctkrát víc výzkumníků a vědců než v sedmdesátých letech. Inovační produktivita stabilně klesá. Na každý další jednotlivý nápad na miniaturizaci či novou architekturu procesoru je potřeba stále víc lidí, peněz a času. Nejde to proti sobě?

To je dnes. Teď si představte, že tito vědci začnou spolupracovat s umělou inteligencí. Podle mě tu bude takové mezidobí příštích 10 až 30 let, kdy bude-li kdokoliv schopen využít technologie při svých aktivitách, dostane šanci vybudovat něco zajímavého. A to se týká jakéhokoliv lidského oboru.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru