Tmou kmitá světlo baterky. Autoritativní hlas rozdává povely. "Jmenuji se Peter Švrček. Nebudete mě mít rádi," oznamuje rázně mužům všeho věku v maskáčových mundúrech. A jako by promlouval také k divákům českého dokumentu Až přijde válka, jehož světová premiéra zítra zahájí sekci Panorama Dokumente na 68. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Berlíně.

Dokument režiséra Jana Geberta z produkce evropské HBO má tak šanci zarezonovat nejen v Česku či na Slovensku, kde se odehrává.

Berlinale, jehož hlavní část začne dnes večer, patří k nejstarším filmovým festivalům. Vždy se profilovalo velmi politicky a Gebertův snímek svým nenápadným pozorovatelským stylem naléhavě promlouvá o společenských náladách v celé Evropě.

Na portrétu mladého "vůdce", který se bojí uprchlíků i střetu civilizací, režisér pracoval tři roky. Peter Švrček není voják, nýbrž čerstvý vysokoškolák, který ještě nedávno sváděl boj s maturitní komisí. Nyní velí 17 oddílům samozvané domobrany, která se pod názvem Slovenskí branci připravuje na "nejhorší".

Vidět bleskovou proměnu sotva dvacetiletého vtipkujícího mladíka v silného vůdce s ambicemi vstoupit do politiky je zneklidňující už proto, s jakou samozřejmostí je jeho organizace na Slovensku zjevně přijímána. Na první pohled bojůvka několika hrdých slovenských chlapců, za kterou je však vedle kritických hlasů vidět i podpora veřejnosti.

Pokus s mladými muži

Česko-chorvatský koprodukční dokument Až přijde válka režiséra Jana Geberta vyrobily společnosti HBO Europe, Pink Production a Hulahop Film za podpory Státního fondu kinematografie. Snímek vypráví o vzniku paramilitární skupiny, jež na Slovensku pod vedením Petera Švrčka rekrutuje stovky mladých mužů s cílem vytvořit model totalitního systému založeného na izolaci a strachu.

Tito "hoši" ve školách promlouvají k dětem o tom, že Slované ovládají většinu světa, organizují veřejná setkání s podporou oficiálních míst. A když se po ulicích nelegálně promenují "ve vojenském" a se zbraněmi nebo bez povolení vylepují plakáty, policie je sice poučí, ale lze vycítit, že s jejich počínáním sympatizuje.

"Mordor jde k nám, kde jsme, tam se stahují mračna," říká v jedné chvíli Švrček do telefonu s odkazem na říši zla z fantasy trilogie Pán prstenů. Z toho žertu mrazí. Právě se blíží nejen mraky po obloze, ale též motorkáři ze známé ruské proputinovské motorkářské organizace Noční vlci. Švrček byl ostatně na výcviku právě v Rusku, u tamních kozáků. Dnes vše předává dál, ale především chce své hodnoty šířit politicky v nové straně zvané Naše vlast − naše budoucnost.

Festival Berlinale sice dnes večer slavnostně začne energií nabitým animovaným snímkem Isle of Dogs od hravého amerického režiséra Wese Andersona, ale jeho program bude opět plný snímků o nejisté přítomnosti i budoucnosti světa. Ostatně i Andersonův druhý animovaný počin − po vynikajícím filmu Fantastický pan Lišák − se odehrává v dystopické budoucnosti a představuje společenskou alegorii.

Nejistá budoucnost se vznáší i nad samotným Berlinale. Jeho ředitel Dieter Kosslick, který od roku 2001 udržoval politický profil festivalu, ví, že v čele akce ho čeká předposlední ročník. O to více pozornosti bude kladeno na výběr filmů, jimiž se Kosslick letos a příští rok s Berlinale rozloučí. Obzvlášť po loňské slabé hlavní soutěži.

Ta letošní slibuje hned několik drtivých dramat. Uznávaný německý režisér Christian Petzold ve filmu Transit ohne čas. V tomto tajuplném snímku ze současné Marseille se dnešní uprchlíci potkají s oběťmi jedné z největších migračních krizí minulého století − s těmi, kteří utíkali před nacisty.

Norský tvůrce Erik Poppe ve snímku U − July 22 v jediném záběru ztvárnil hrůzný čin krajně pravicového teroristy Anderse Breivika, který roku 2011 na letním táboře postřílel 69 lidí. A brazilský režisér José Padilha se na Berlinale, kde už před jedenácti lety zvítězil s dramatem z prostředí slumů Elitní jednotka, vrací politickým thrillerem Operace Entebbe o únosu letadla Air France v roce 1976.

Čechům bude patřit i předvečer druhého a závěrečného festivalového víkendu. Na přehlídce, která uvede kolem 400 filmů − včetně novinek režisérů Stevena Soderbergha a Guse Van Santa či "feministického westernu" Damsel s herci Robertem Pattinsonem a Miou Wasikowskou −, se příští pátek v nesoutěžní sekci Berlinale Special představí slovensko-česko-rakouský film Martina Šulíka nazvaný Tlumočník.

V novince uznávaného slovenského režiséra Šulíka, jehož jméno bylo v tiskových materiálech festivalu skloňováno po boku režisérských hvězd typu Stevena Soderbergha, se český režisér a herec Jiří Menzel potkává se svým rakouským kolegou Peterem Simonischekem. Ten předloni uchvátil celosvětové publikum výkonem v německém komediálním dramatu Toni Erdmann. Menzel v německé metropoli obdrží cenu Berlinale Camera, udělovanou osobnostem spojeným s berlínským festivalem.

Také Šulíkova tragikomedie o setkání dvou rozdílných povah má základ v evropských dějinách, v jejich nejbolavější kapitole. Menzelova asketického tlumočníka s bonvivánem a alkoholikem v podání Simonischeka pojí zkušenost z druhé světové války, která tragicky ovlivnila jejich rodiny.

Po reklamních plochách celého Berlína už na plakátech pózuje medvěd, charakteristický symbol města i festivalu − tu opřený o zavřený stánek s kebabem, jinde si hoví na střechách známých berlínských budov. Boj o zlaté a stříbrné medvědí sošky pro vítěze začíná dnes večer.

Související