Není to ani rok, co na březnovém sjezdu německých sociálních demokratů ve Würzburgu dostal kandidát na předsedu Martin Schulz v demokratických poměrech nevídaných 100 procent hlasů. Už tehdy se dal zaznamenat zvláštní rozpor. Oněch sto procent hlasů bylo projekcí nadějí strany, jejíž čelní představitelé o pár měsíců dříve pochybovali, zda má cenu stavět někoho do souboje o kancléřství proti úřadující Angele Merkelové. Nyní SPD v Martinu Schulzovi viděla poukázku na nemožné, na volební výhru. "Příští zastávka − kancléřský úřad," znělo jedno z hesel na sjezdu. Když ani to Schulzovi nestačilo a delegáty vyzval "Volejte Martin!", neodpustil si generální tajemník křesťanských demokratů Peter Tauber sarkastickou poznámku: "Snad nechtěl, aby volali Svatého Martina." Dnes je nálada plná nadějí tatam a politická kariéra loni sebejistého kancléřského kandidáta skončila minulý týden v troskách.

Pracant, který překonával sám sebe

Jak se vlastně synek z prostých poměrů dostal tak daleko a proč obrazně řečeno padl před branami?

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se