Lidovecký exministr Cyril Svoboda − nyní poradce premiéra Andreje Babiše pro oblast legislativy − podrobil tvrdé kritice poslanecký návrh zákona o celostátním referendu z dílny zákonodárců zvolených za hnutí SPD Tomia Okamury. "Nevěřím, že to Okamura myslí vážně, jistě nepočítá, že by takový návrh mohl být schválen, jen vytlouká politický kapitál," uvedl Svoboda pro HN a dodal, že by se "za takovou amatérskou práci styděl".

Zmíněný návrh SPD, jímž se nyní zabývá sněmovna, hovoří o tom, že v celostátním referendu lid rozhoduje "o všech věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu". Výjimkou jsou jen ústavně zaručená práva a svobody, závazky vyplývající z mezinárodního práva a soudní rozhodnutí.

Návrh výslovně nevylučuje hlasování o daňových a rozpočtových otázkách, stejně tak třeba nezapovídá zásahy do správního řízení a výpovědi mezinárodních smluv. Okamurovcům by stačilo, kdyby se pod návrh na vypsání referenda podepsalo 100 tisíc občanů, a referendum by bylo platné bez ohledu na účast, bez určení jakéhokoliv minimálního kvora.

Další parlamentní strany a hnutí, které se do debat o celostátním referendu zapojily − ANO, KSČM a piráti − ovšem nyní žádají více omezujících podmínek a také jednoznačnější hlas lidu. "Paradoxně je možné, že podle tohoto návrhu rozhodne relativně malá skupina občanů třeba o zrušení SPD. Stejně tak by pan Okamura mohl iniciovat lidové hlasování o zákazu islámu," dává Svoboda příklady, kam až by referenda mohla zajít.

Svoboda se domnívá, že by návrh zákona v ideálním případě neměl být vůbec projednáván a země by si měla vystačit se současnou legislativou. V tomto duchu prý napsal i své stanovisko Babišovi.

Referendum může mít podle něj pozitivní význam hlavně jako dodatečné potvrzení ústavního zákona schváleného parlamentem.

"To je podle mě správná konstrukce. Referendum jako pojistka, že nahodilá většina v parlamentu nemůže v zásadních otázkách rozhodnout něco jen o své vůli," vidí uplatnění plebiscitu.

Související

Pokud se ale parlamentní strany rozhodly zákon o celostátním referendu dotáhnout až do třetího čtení, měla by v něm podle Svobody být celá řada omezujících podmínek proti zneužití. "Chápu, že si některé partaje daly referendum do svých programů, slíbily je voličům, ale je třeba absolutně zpřísnit tu proceduru a dramaticky zúžit spektrum otázek, kterých se referendum může týkat," vidí Svoboda ještě obhajitelnou variantu.

Pod petici za vypsání referenda by se podle něj měl ale podepsat až milion lidí a referendum by mělo být platné jen v případě, že k urnám přijde nadpoloviční většina oprávněných voličů. Svoboda tak doporučuje obdobný model, jako je na Slovensku. V Česku by tak muselo přijít k referendu minimálně 4,25 milionu lidí.

Babišův poradce jednoznačně nedoporučuje, aby bylo možné v referendu hlasovat o vystoupení z EU a NATO. "To v žádném případě. To je nepřekročitelná podmínka a já navrhuji možnost takového referenda v návrhu zákona vyloučit," radí premiérovi Cyril Svoboda.

Schválení "Okamurova zákona" komplikuje fakt, že se těžko docílí jeho přijetí ústavní většinou v obou komorách parlamentu.

Související