Pražský magistrát prozkoumá a tzv. pasportizuje kamenné kvádry Karlova mostu. Zároveň opraví 14. oblouk mostu nad Kampou, kde se drolí spáry mezi kameny, a vymění dřevěné ledolamy. Následovat bude oprava všech zbylých oblouků, která potrvá asi 20 let. V úterý to řekl radní Jan Wolf (KDU-ČSL/Trojkoalice). Náklady na opravu jednoho oblouku mají být několik desítek milionů korun, práce začnou na konci roku 2019. Město v minulosti nechalo opravit mostovku a zábradlí.

Zkontrolováno má být všech 66 000 kvádrů, z kterých se most skládá. "Každý kvádr projde pasportizací a dostane své evidenční číslo. Udělá se to kompletně, aby se vědělo, v jakém stavu je Karlův most," řekl Wolf.

Práce začnou na oblouku na Malé Straně. Tady se drolí spáry a hrozí, že by kameny mohly popraskat. "Vyzkoušené technologie se pak použijí na zbytek mostu. Bude to tak, že by se jelo postupnou rekonstrukcí oblouk po oblouku zhruba v délce 20 let," řekl Wolf. Práce budou zorganizovány tak, aby nebránily výhledu na Karlův most a Hradčany.

Rekonstrukce 14. oblouku má začít koncem roku 2019 nebo v roce 2020. Náklady opravy jednoho oblouku budou 45 až 60 milionů korun. Zatím podle Wolfa městu schází těžební huť, která by dodala vhodný kámen. V minulosti se při rekonstrukci objevily výtky, že byl použit nesprávný kámen.

Ještě předtím, než začnou práce na oblouku, nechá město vyměnit dřevěné ledolamy. Nyní je již vypsán tendr na dodavatele. "Ledolamy tam jsou sice asi jenom dvacet let, ale dřevo, které bylo použito, je naprosto nevhodné. Teď počítáme s tím, že se tam dají české stromy," řekl Wolf.

V dobrém stavu jsou pilíře mostu. To prokázaly sondy z roku 2016 u sochy Bruncvíka.

Stavbu mostu zahájil 9. července 1357 na popud Karla IV. kamenický mistr Otlín, který získal zkušenosti na stavbě staršího kamenného mostu v Roudnici nad Labem. Zakladatelem Karlova mostu nebyl Petr Parléř, jak se traduje. Tomu bylo 23 let a neměl na své jméno právo stavět žádnou stavbu. Parléř stavbu převzal až po Otlínově smrti.

Tehdy Kamenný, dnes Karlův most, byl založen v místě strženého Juditina. Stál na kulatých kamenech podobných mlýnským kamenům. Lícní kvádrové zdivo bylo z pískovce, jádro z lámané petřínské opuky zalévané maltou. Po současných opravách se všechny původní kameny ukládají pro budoucí využití. Ve skladu na Šutce jsou zatím ty z opravy zábradlí, je jich asi 500.