Centrální banka ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 0,75 procenta. K tomuto kroku přistoupila už potřetí za posledních šest měsíců. Sazby jsou tak nyní nejvyšší od června 2012. "ČNB reaguje na velmi dobrou kondici domácí ekonomiky, která vykazuje velmi slušná růstová tempa. Zvyšováním sazeb přibrzďuje ekonomiku, aby zabránila tvorbě větších nerovnováh, nebo dokonce bublin," uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
ČNB také ve čtvrtek zveřejnila novou makroekonomickou prognózu. Po více než čtyřech letech v ní znovu uvedla svůj výhled na vývoj kurzu koruny k euru, který dočasně přestala vydávat se zavedením devizových intervencí v listopadu 2013. Podle prognózy bude letos průměrný kurz české měny činit 24,9 koruny za euro. V příštím roce koruna posílí na průměrných 24,5 za euro. "Prognóza kurzu nepředstavuje závazek ČNB a nelze ji interpretovat ani jako preferovanou či žádoucí úroveň kurzu," uvedl guvernér centrální banky Jiří Rusnok. "Ačkoli se prognóza kurzu nemusí naplňovat, poskytuje trhu vodítko ohledně budoucího nastavení měnové politiky," dodal.
Česká národní banka "zdražila peníze", zvýšila základní úrokovou sazbu
Prognóza rovněž obsahuje výhled na vývoj ekonomiky. Odhad jejího letošního růstu ČNB zvýšila z předchozích 3,4 procenta na 3,6 procenta. V roce 2019 by pak měl český HDP vzrůst o 3,2 procenta, před třemi měsíci ČNB počítala s růstem o jednu desetinu procentního bodu nižším.
Inflace se bude podle prognózy po celý letošní rok držet nad dvouprocentním inflačním cílem centrální banky, mimo jiné i díky růstu ekonomiky a mezd, v příštím roce už klesne mírně pod něj.
ČNB ve čtvrtek zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,5 procentního bodu na 1,5 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, zůstala na 0,05 procenta.
Zvýšení sazeb ČNB hypotéky zdraží, ale zatím mírně. Banky chystají jarní kampaně a svedou tvrdý boj o klienty, říká šéf makléřské firmy
Nová prognóza je zpracována tak, že počítá letos s jedním dalším zvýšením úrokových sazeb. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka. To je ale podle něj podmíněno dalšími okolnostmi a dalším ekonomickým vývojem.
"Prognóza tak, jak je zpracovaná, tak vidí v podstatě prostor pro další zvýšení úrokových sazeb v rozsahu jednoho dalšího zvýšení v tomto roce. Ale i to je podmíněno dalšími okolnostmi a vývojem," uvedl Rusnok. Upozornil, že již dříve se vyslovil pro dvoje zvýšení úrokových sazeb v letošním roce.
Naposledy rada zvýšila úrokové sazby na počátku listopadu o 0,25 procentního bodu. Předtím zvýšila úrokové sazby v srpnu, a to poprvé od února 2008. Na posledním měnovém jednání 21. prosince ponechala bankovní rada úrokové sazby beze změny.
"Dnešní rozhodnutí bankovní rady tak bylo v souladu s očekáváním. Současná úroveň úrokových sazeb je totiž v kontextu příznivého ekonomického vývoje tuzemské ekonomiky neadekvátně nízká, a zpřísňování měnové politiky prostřednictvím dalšího zvýšení sazeb je proto žádoucí," uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Analytici očekávají, že zvyšování sazeb centrální banky bude letos pokračovat. Na konci roku by podle nich základní dvoutýdenní repo sazba mohla dosáhnout 1,5 procenta. Prognóza ČNB ale naznačuje, že pokud se všechny její ostatní předpoklady naplní, dojde letos jen k jednomu dalšímu zvýšení úrokových sazeb. To by znamenalo, že základní dvoutýdenní repo sazba bude na na konci roku na úrovni jednoho procenta.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Čtvrteční vývoj korzu koruny k euru:
Zdroj: Thomson Reuters
Česká národní banka "zdražila peníze", zvýšila základní úrokovou sazbu
