Uf! Prezidentské šílenství máme za sebou. Nastal čas sbírání raněných, léčení vítězů a ohlédnutí po bojišti; doba nutkavé analýzy příčin prohry a výhry, čas hodnocení z odstupu − bez emocí euforicky radostných i bez pocitů zklamání, zloby, nenávisti.

Co se tedy Češi během volby hlavy státu o sobě dozvěděli? Většinová část české společnosti touží po hlavě státu jako charismatické autoritě. Někdo by mohl říci, že to tak není, protože téměř polovina hlasujících voličů (rozdíl 150 tisíc hlasů je z hlediska sociologického marginální) volila civilnějšího kandidáta, ale i mezi touto těsnou menšinou vládli ti, jimž u jejich kandidáta chybělo charisma. Blíže neurčité kouzlo osobnosti, z něhož vyrůstá přesvědčovací síla i majestát prezidenta.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se