Lidé v oboru IT se shodují na tom, že od náborářů a headhunterů dostávají spousty nabídek práce, které jsou pro ně málo relevantní nebo obsahují nedostatek potřebných informací. Společnosti se mnohdy snaží přijít na způsob, jak ajťáky do svých řad nalákat. Mnohdy ale stačí dobře formulovat nabídku práce, poskytnout dost informací a být upřímný.

Šéf pražského vývojového týmu ve společnosti Barclays Miloš Broulík prošel malými i velkými technologickými firmami. Zaměstnavatelé jej nejčastěji oslovují prostřednictvím sociální sítě LinkedIn, a to asi v 80 procentech případů.

Každý týden obdrží zhruba tři nabídky nového zaměstnání. "Vadí mi, že firmy a headhunteři špatně cílí. Dostávám spoustu nabídek jen podle dvou klíčových slov na svém LinkedIn profilu. Navíc nejsou nijak nápadité," říká Broulík. "Aby mě práce zaujala, muselo by se asi jednat o Google nebo SpaceX, všechny ostatní musí člověk kvůli té záplavě prostě ignorovat," vysvětluje.

LinkedIn

Profesní sociální síť v Česku využívají statisíce uživatelů k získání nových pracovních kontaktů, zaměstnání nebo sdílení úspěchů.

Dříve Broulík příliš nevěděl, podle čeho se mezi firmami má rozhodnout. "Kdybych hledal práci dnes, už bych si víc vybíral. Orientoval bych se podle možností růstu," říká Broulík. Mezi řadou benefitů, které mu firma poskytuje, si cení 60 "sick days", tedy plně hrazených dnů určených na zotavení. Těch firmy v Česku obvykle poskytují jen několik.

Náboráři špatně prohlíží profily

Pro Svetlanu Margetovou, která v současnosti podniká, byla dříve v práci důležitá možnost rozvoje. "Zaměstnavatele jsem si vybírala podle toho, zda zapadali do oblastí, ve kterých jsem se chtěla zdokonalit nebo se něco naučit. Při rozhodování jsou pro mě důležité také projekty, na kterých budu pracovat, co bude mojí úlohou, dále míra volnosti, kolektiv a plat," jmenuje Margetová. Od roku 2012, kdy se do IT oboru dostala a založila si profil na LinkedInu, dostává každý týden zhruba pět nabídek práce.

Řada náborářů si podle IT specialistky pořádně neprohlédne její profil a oblast, které se věnuje, a jaké programovací jazyky používá. "Posílají mi nabídky na Java vývojáře, přitom o Javě nemám nikde ani zmínku. Zároveň se mi nelíbí korporátní generické inzeráty, kde je vyjmenované, co všechno musí uchazeč vědět. Přitom chybí popis reálného prostředí a práce, kterou budu zastávat, namísto toho tam je popis benefitů jako třeba stravenky, které jsou v každé větší firmě samozřejmostí," stěžuje si ajťačka. Podle ní by měl každý inzerát obsahovat údaj o platu, který často nezazní ani při pohovorech.

Související

I nováčci v IT jsou pro lovce hlav důležití

Šárka Ševčíková je v IT nováček, jako kodérka pracuje teprve čtyři měsíce. I tak se na ni headhunteři obracejí často, a to i když práci nehledá. "Ne vždy chápou, že je pro mě teď nejdůležitější učit se. Jejich nabídky jsou někdy příliš konzervativní a příliš neodpovídají tomu, co chci," říká Ševčíková. Práci v IT našla jednoduše a rychle. Kromě možnosti učit se je pro ni důležitý taky dobrý tým, flexibilní pracovní doba, pocit volnosti a možnost home office.

Podle IT specialisty Daniela Macáka by měla každá nabídka obsahovat název firmy, popis projektu, technologií a odměny. "Pokud něco z toho chybí, výrazně to snižuje šanci, že odpovím," dodává. Odrazuje jej, když ho firma nebo headhunter osloví, ale čiší z nich nezájem.

Při rozhodování hraje roli tým i atraktivní značka

I třiadvacetiletý student ČVUT Jan Drábek ignoruje nic neříkající nabídky. "Většina z nich není zajímavá a neobsahuje ani údaje o firmě nebo projektu, kterého se to týká," říká.

Pracovní nabídky mu chodí od prvního ročníku na vysoké škole, kdy nastoupil do svého prvního zaměstnání pro společnost Avast, později pracoval také pro firmu STRV. Svůj profil na LinkedInu používá k získání kontaktů a komunikaci s partnery, založil totiž s kamarády vlastní projekt.

"Funguje to překvapivě dobře, potkali jsme se takto se spoustou zakladatelů velkých start-upů," dodává. O firmách se rozhoduje podle toho, jak na něj působí lidé uvnitř a zda se jedná o atraktivní značku. Naopak benefity podle něj nehrají při výběru roli, dodává ale, že nabídka občerstvení v práci hodně usnadňuje život.

Firmy hledají nové způsoby, jak přilákat ajťáky

Technologická společnost Red Hat má v Brně jednu ze svých největších vývojářských poboček, kde zaměstnává více než tisíc lidí. "Nové pracovní pozice otevíráme téměř denně, v současné době jsou jich volné desítky," říká Radovan Musil, ředitel vývojového centra.

Tradiční formy náboru podle něj nefungují. "Osvědčilo se nám nabírat lidi doporučené našimi zaměstnanci. Využíváme také sociální sítě, ale snažíme se hlavně o osobní kontakt a přímou zkušenost," říká Musil a dodává, že firma pořádá dny otevřených dveří a další akce přístupné veřejnosti a potenciálním uchazečům o práci. Firma na náboru spolupracuje také s univerzitami, nabízí studentské stáže, brigády a výzkumné projekty.

Personální ředitelka české pobočky společnosti Tieto Jana Krajcarová očekává, že letos firma posílí o dalších 400 zaměstnanců. "Pracujeme na vytvoření sítě míst, kde by mohly pracovat menší týmy. Lidé by tak pro nás mohli pracovat z různých regionů a nemuseli by se stěhovat do Ostravy," vysvětluje Krajcarová. Velkou roli pro úspěch náboru podle ní hraje možnost přizpůsobit si práci podle svého tak, aby zaměstnance co nejvíce bavila a pracoval na zajímavých projektech.

Související