Kulturní dimenze globalizace a konstantní snižování státních výdajů na kulturu mají spolu se zvyšujícími se provozními náklady hluboký dopad na každodenní chod muzeí. Tyto nestabilní ekonomické podmínky vytváří na muzea tlak k osvojení si nástrojů běžně používaných v komerční sféře. Na počátku 21. století tak dochází ke komercionalizaci muzeí a z muzeí jako chrámů se začínají stávat muzea jako zábavní parky. Součástí těchto tendencí je i stále narůstající trend muzeum franšízingu.

Velká muzea podobně jako řetězce restaurací otevírají své pobočky po celém světě a mají tendenci k vybudování globální značky. Zářným příkladem úspěšného projektu takového charakteru bylo otevření Guggenheimova muzea v Bilbau v roce 1997. Od tohoto okamžiku uplynulo již dvacet let a brzy by mělo dojít k otevření muzea stejné značky v Abú Dhabí. Podobnou strategii však zvolilo i francouzské Louvre muzeum, jež propůjčilo své jméno k vybudování muzea taktéž v Abú Dhabí a které bylo otevřeno v listopadu loňského roku.

Pionýrem v oblasti muzeum franšízingu byla právě Guggenheimova nadace v době, kdy byl jejím ředitelem Thomas Krens, který inicioval spolupráci se španělským Bilbaem. Město Bilbao bylo mezi léty 1979 a 1985 sužováno silnou recesí, kdy míra nezaměstnanosti vyrostla téměř na 25 procent. Záměrem vybudování ikonického muzea bylo nastartovat ekonomický, kulturní a sociální rozvoj regionu. Muzeum vytvořilo v regionu 4500 nových pracovních příležitostí. Původní odhady před otevřením muzea počítaly s návštěvností 500 tisíc návštěvníků ročně. Po otevření se ukázalo, že tyto odhady byly až příliš skromné a muzeum ročně navštíví mezi 900 tisíci a jedním milionem lidí, z čehož 70 procent tvoří cizinci.

To má samozřejmě masivní dopad na turismus a lokální ekonomiku daného regionu. Mimo těchto ekonomických benefitů v podobě multiplikačního efektu přineslo muzeum regionu i velké množství socio-kulturních výhod. Řada měst se přirozeně snaží následovat tento trend a projevila zájem o vybudování muzea globální značky. Příklad města Bilbao je však ojedinělý a velmi těžko opakovatelný.

Ukázkovým příkladem je zmíněné Abú Dhabí, kde již došlo k otevření muzea Louvre Abú Dhabí a stalé probíhá stavba Guggenheimova muzea. Abú Dhabí zaplatilo francouzské vládě 1,8 milionu eur za třicetiletou licenci na značku Louvre, zápůjčky ze sbírek a poradenství. K tomu je nutné připočítat investici v podobě milionů eur k vybudování speciálního ostrova o rozloze 2700 hektarů, na kterém muzea stojí. Spolupráce Abú Dhabí s francouzským muzeem vyvolala samozřejmě velkou řadu negativních reakcí. Se stavbou obou zmíněných muzeí na ostrově Saadiyat Island je navíc spojena kontroverze ohledně pracovních podmínek stavebních dělníků.

O vybudování muzeí globální značky se pokouší i další metropole, poslední pokus jsme zaznamenali v Helsinkách, kde dokonce proběhla architektonická soutěž na vybudování dalšího Guggenheimova muzea. Kvůli negativním reakcím obyvatel a některých politických autorit byl nakonec tento projekt zrušen.

Přesto je velmi pravděpodobné, že se tento trend jako nástroj ekonomického rozvoje měst a udržitelnosti samotných muzeí bude dál prosazovat.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru