V překotném proudu "veledůležitých" názorů spojených s "osudovým" bojem o křeslo prezidenta se ve veřejném prostoru ztrácí podstatnější dění. Například zcela zapadlo jedno důležité filozofické výročí, kterému tento skromný text dopřává slovo a snaží se tak částečně splatit společenský dluh.

Bez ohňostrojů a fanfár překročil v lednu hranici sedmdesáti let filozof Petr Rezek, kdysi často uváděný jako "enfant terrible", nezkrotné a obtížné dítě české filozofie. Obtížný a protivný byl Rezek, autentický žák Jana Patočky, vždy především tím, že nemilosrdně "ryl" do sebeuspokojení intelektuálů, kteří se považovali za myslitele, či dokonce za filozofy, přičemž se tomuto "povolání" zpronevěřovali tím, že se od práce utíkali k líbivým zjištěním, jež bylo lze šířiti jako zjevovanou pravdu ("pravda nás má," ironizoval Rezek rád heideggeriány i meontologii L. Hejdánka). A tak se už jako disident pouštěl i do vlastních řad, které tehdy potřebovaly upevňovat antikomunistickou jednotu, především pak do lídra disidentského hnutí Václava Havla, jehož filozofující duch považoval za kýčovitou odnož lidového filozofování, Rezkovi z duše tak protivného.

V článku se dále dozvíte

  • Charismatický český filozof slaví sedmdesátiny.
  • Jeho důležité úvahy o kýči filozofie a politiky dnes žijí novým a plným životem.
  • Rezek nešetřil ani Václava Havla, jehož považoval za kýčovitou odnož lidového filozofování.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.