Svět se za posledních pět let změnil naprosto zásadně. Projevy technologických zlomů jsou takřka na denním pořádku. Z konceptů, o kterých se dosud jen vášnivě debatovalo v "anarchistických kroužcích", se stávají produkty denní spotřeby.

Názorným příkladem jsou autonomní auta, zásadní změny přináší umělá inteligence. Robotizace není jen zaklínadlo, ale děj, který mění životy celých národů, Čechy nevyjímaje. Vzhledem k tomu, že průmysl, kde se změny projevují nejrychleji, má u nás největší váhu (podíl na celkovém HDP) ze všech evropských států, pocítíme je dříve a silněji.

Je tedy v národním zájmu dělat kroky, které přispějí k tomu, že země nebude novinky jen trpně snášet, ale dokáže je využít jako příležitost k vzestupu. Prezidentské volby přinášejí možnost vybrat hlavu státu, která by k tomu mohla výrazně přispět.

Prezident nezatížený denní agendou by mohl a měl vidět dál než vláda. Mohl by vlastním příkladem či nastolením diskuse například přispět k proměně školství, které by děti, studenty i dospělé na budoucnost lépe připravilo. Rozvoj přitom potřebuje školství jako celek, ne jen technické obory.

Role hlavy státu, která myslí na budoucnost, může být inspirující i v byznyse. Dnes o to víc, že současný premiér a šéf politické strany Andrej Babiš jednoznačně preferuje, i pod vlivem vlastní podnikatelské zkušenosti a osobních zájmů, velké podniky. Tvrzení o důležitosti malých a středních firem pro prosperitu země jsou podle něj pouhá "klišé a kecy". Přitom jde o segment, který vytváří více než polovinu přidané hodnoty naší ekonomiky. A také se přímo podílí více než jednou třetinou na exportu. Pokud bychom započítali jejich podíl na subdodávkách, potom je tento poměr výrazně vyšší.

Pro vzestup země, v níž má drtivá většina velkých firem zahraniční vlastníky, je máloco důležitější než podmínky, které umožní rozkvět menších podniků nebo i start-upů.

Současnost nabízí unikátní podmínky pro to, aby dobrý nápad rychle uspěl. Nikdy nebylo tak běžné, aby nováček rychle "zaútočil" na globální trh. Nikdy nebylo k dispozici tolik kapitálu lačného slibný projekt zafinancovat. I v Česku se najde řada − na domácí poměry − výrazných úspěchů. Na globálním nebi ale jde zatím spíš o hvězdičky než o hvězdy první velikosti, Kiwi a antivirové firmy jsou výjimkou. Řada zemí, i s nižší ekonomickou výkonností, je na tomto poli dál.

Od současného prezidenta podporu, nebo aspoň pochopení pro potřeby moderní doby, čekat nemůžeme. Miloš Zeman byl vždy proslulý rezervovaným vztahem k technologickým výdobytkům. Jak se současný prezident v moderním světě (ne)orientuje, výmluvně ukazuje Zemanovo vyprávění, jak se při prohlížení článků o vlastní osobě doklikal k něčemu, co sám označil za dětskou pornografii. Nebo třeba jeho spontánně podané, ale o to naivnější vysvětlení, že mu ji do hradního počítače "nainstalovali neznámí hackeři z Alabamy".

Zemanovou doménou jsou spanilé cesty do východních teritorií, jimiž se snaží podporovat český export. V tom navázal na předchozího prezidenta, který si z ekonomické diplomacie rovněž udělal prioritu. Přestože "vývoz" českých byznysmenů na východ v minulé pětiletce překonal všechny rekordy (jen na poslední cestu do Moskvy vzdal prezident sto čtyřicet podnikatelů), výsledky jsou chabé a přinejlepším jen dočasné.

Obchod s postsovětskými zeměmi navzdory prezidentské snaze ztrácí na významu. Nezdary způsobené náklady, které dopadly na stát, jsou naopak v řádu miliard. Snaha pomoci firmám dostat se k velkým a ziskovějším projektům neuspěla, profit si připisují jen někteří podnikatelé a finanční skupiny, mezi nimiž vynikají prezidentovi sponzoři. Velkolepé snahy o privilegované vztahy s režimem v Pekingu budované i za cenu ponížení české diplomacie končí čínskými nákupy jednotek tuzemských firem. Export do "říše středu" stagnuje a čeští výrobci nemají v Číně rovnocenné postavení.

Násobně důležitější obchod s Evropskou unií přitom takového zastánce nemá. Současný prezident se od proevropské pozice, kdy prosazoval rychlé přijetí eura, dostal do pozice univerzálního kritika unie. Pokud Česko stojí o aktivnější roli v EU, je namístě při volbách sáhnout po jiném kandidátovi.

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, producenta Jakuba Horáka a dalších.