Není vyloučené, že výsledek prezidentských voleb bude ovlivněn proudem cílených dezinformací. Nebylo by to poprvé. Před loňskými volbami do Poslanecké sněmovny čelila ČSSD dezinformační kampani o lithiu. Tvrdilo se, že podpisem memoranda o těžbě o něj a zisky stát přijde. Informaci rozšířil proruský server Aeronet a stranu mohla stát cenná procenta. Tématu se totiž vzápětí chopila její politická konkurence.

Odborníci z ministerstva vnitra i tajné služby jsou proto nyní v pozoru a sledují, zda někdo nezkusí podsunout lživou zprávu o někom z prezidentských kandidátů. První případy se už objevily.

"Od prosince 2017 jsem narazil na dvě dezinformace namířené proti protikandidátům Miloše Zemana," upozorňuje Jonáš Syrovátka, hlavní koordinátor projektu České volby v éře dezinformací. Na Aeronetu se 8. 12. objevil článek, že se miliardář George Soros a neúspěšný kandidát z minulých prezidentských voleb Karel Schwarzenberg chystají finančně podpořit protikandidáty Miloše Zemana. "Lze se u této dezinformace obávat, že určitý dopad mít bude. Například kvůli skutečnosti, že ji v rozhovoru pro Parlamentní listy zmínil i člen vedení KSČM Josef Skála," uvedl příklad Syrovátka.

Další viditelnou dezinformací byl článek o tom, že všichni Zemanovi protikandidáti kromě Petra Hanniga mají za úkol germanizovat Českou republiku a otevřít zemi migrantům. Aeronet také několikrát vyzval právě k volbě Zemana. I když zprávy z Aeronetu mohou vypadat na první pohled nedůvěryhodně a texty nesplňují novinářské standardy, jejich dopad není zanedbatelný. Jak ve svém speciálu změřil internetový deník Aktuálně.cz, za období od 19. června 2016 do 19. června 2017 měl na Facebooku mezi desítkami dalších dezinformačních serverů největší podíl komentářů, sdílení a označení „to se mi líbí“ na článek.

Obavy z dezinformací veřejně projevil i prezidentský kandidát Jiří Drahoš. Toho průzkumy označují za jednoho z nejsilnějších protivníků Zemana. Kvůli tématu se sešel i s bývalým premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). "Nemám žádný důvod pochybovat, že k ovlivňování voleb docházelo," řekl v prosinci Drahoš s odkazem na nedávné sněmovní volby. Podobnou snahu změnit veřejné mínění pomocí lží očekává i v prezidentské volbě. K vyjádření obav se přidali Michal Horáček i Mirek Topolánek.

Nejrizikovější období pro rozšíření dezinformace může přijít až s případným druhým kolem volby prezidenta. Do toho se podle průzkumů téměř jistě dostane Miloš Zeman. Jeho vítězství ale už není tak jisté. V roce 2013 při podobné situaci mohl voliče ovlivnit lživý inzerát proti jeho oponentovi Karlu Schwarzenbergovi. V něm se psalo, že politik chce návrat sudetských Němců. Později se ukázalo, že inzerci v deníku Blesk zaplatil advokát a bývalý důstojník StB Vladimír Zavadil. Za inzerát dostal od soudu pokutu 20 tisíc korun, hrozila mu ale až 850tisícová.

Think-tank Evropské hodnoty se zaměřuje na dezinformace a cizí vliv. Ve čtvrtek vydal analýzu, ve které varuje před možnou snahou Ruska ovlivnit volby. "Pro Rusko bude z praktických i symbolických důvodů zvláště důležité udržet si svůj vliv na Pražském hradě. Kreml nemá mezi prezidentskými kandidáty žádnou reálnou alternativu mimo Miloše Zemana, proto lze očekávat, že bude chtít interferovat do českých voleb," tvrdí v dokumentu Evropské hodnoty s tím, že ovlivňování ze strany Ruské federace už probíhá.

Dokazují to podle nich například aktivity moskevské centrály firmy Lukoil. Na podzim 2016 zaplatila dluh 32,6 milionu korun za prezidentova poradce a bývalého jednatele společnosti Lukoil Aviation Czech Martina Nejedlého. Prezident Zeman je také často citován v ruských médiích, připomenout lze například jeho loňský výrok, že Ukrajina by měla dostat kompenzace za Ruskem anektovaný Krym. Některá ruská média jeho slova interpretovala jako uznání anexe poloostrova.

O posilování takzvaných hybridních operací informovala ve své výroční zprávě za rok 2016 i Bezpečnostní informační služba. Především varovala před vlivem z Ruska, které je podezřelé z toho, že se snažilo ovlivnit volby v několika evropských zemích i Spojených státech.

Často senzační a smyšlené zprávy stranily tehdejšímu kandidátovi a současnému prezidentovi USA Donaldu Trumpovi. Také agresivně útočily na jeho protikandidátku Hillary Clintonovou, což mohlo výsledek voleb ovlivnit. Například lživá zpráva, že papež František podpořil Trumpa, měla skoro milion sdílení, lajků a komentářů. Od zvolení Trumpa proto ve Spojených státech probíhá vyšetřování, zda Ruská federace mohla tamní volby ovlivnit a jaké vazby na Kreml mají nejbližší prezidentovi spolupracovníci.

Dezinformace se objevovaly i ve volbách ve Francii. Štáb současného prezidenta Emmanuela Macrona napadli hackeři a ukradli z něj data. Později se ale ukázalo, že se jednalo o nastraženou past pro případné útoky a informace byly bezcenné. Šéf Macronova volebního štábu z útoku obvinil Moskvu. Na serveru Sputnik napojeném na ruskou vládu se také objevila lež, že Macronovu kampaň podporuje "bohatá homosexuální lobby". Francie tedy bere hrozbu vážně a proti smyšleným zprávám chystá speciální zákon. I v Německu už platí zákon proti projevům nenávisti na sociálních sítích.

Související