Výstavu českých impresionistů na Pražském hradě, která po třech měsících skončila uplynulou neděli, vidělo přes 93 tisíc návštěvníků. Projekt nazvaný Světlo v obrazech: Český impresionismus se tak zařadil mezi nejnavštěvovanější v loňském roce. Dle pořádající Správy Pražského hradu se zároveň jednalo o nejvyhledávanější expozici na Hradě za posledních deset let.

Vůbec nejpopulárnější výstavou loňského roku však byla jubilejní stá přehlídka v pražské Galerii Rudolfinum. Kinetické sochy a roztodivné mechanické krajiny, které čtyřiačtyřicetiletý Krištof Kintera vystavil pod názvem Nervous Trees, od září vidělo 161 tisíc lidí. Jak poznamenává mluvčí galerie Martina Freitagová, na výstavu žijícího umělce v České republice nikdy nepřišlo víc návštěvníků.

Absolutní zdejší rekord však stále drží přehlídka plakátů secesního malíře Alfonse Muchy ze soukromé sbírky tenisty Ivana Lendla. V roce 2013 je v Obecním domě zhlédlo přes 180 tisíc lidí.

714 tisíc lidí šplhalo

Návštěvnost svých budov zveřejnilo i Muzeum hlavního města Prahy, kam si našlo cestu o 222 tisíc lidí víc než loni, dohromady 1,64 milionu. Na nejnavštěvovanější Petřínskou rozhlednu vyšplhalo 714 lidí, do bludiště se jich vydalo 391 tisíc a na Staroměstskou mosteckou věž 198 tisíc.

Navštěvované výstavy loni uspořádala také Národní galerie v Praze. Na hravý svět malíře a sochaře Františka Skály si do Valdštejnské jízdárny našlo cestu 65 tisíc diváků. Také sem, podobně jako na Krištofa Kinteru, hojně mířily rodiny s dětmi.

Tuzemskou premiérovou přehlídku děl hvězdného německého malíře Gerharda Richtera v paláci Kinských vidělo téměř 55 tisíc návštěvníků. Kontroverzní projekt čínského umělce Aj Wej-weje, tedy člun s uprchlíky v nadživotní velikosti zvaný Zákon cesty, pak spatřilo 45 tisíc lidí.

Celkovou návštěvnost všech svých budov za loňský rok Národní galerie v těchto dnech stále počítá, dle prosincových údajů však překonala sedmisettisícový divácký rekord z roku 2016. "Kapacita rozhodně vyčerpaná není a v následujících letech bychom do našich objektů rádi dostali milion až milion a půl lidí," říká po třech a půl letech ve funkci ředitel galerie Jiří Fajt.

Historicky nejúspěšnější rok má za sebou též Moravská galerie v Brně, loni se na její výstavy přišlo podívat téměř 140 tisíc lidí. Návštěvníky přilákaly zejména Kmeny 90. Projekt o tuzemských subkulturách, vycházející ze stejnojmenné série knih rapera a výtvarníka Vladimira 518, vidělo téměř 30 tisíc lidí.

Letos si instituce podle ředitele Jana Presse slibuje vysokou návštěvnost od výstavy Avant Garde na brněnském výstavišti, na níž se Moravská galerie podílí. Přehlídka, která zmapuje průnik designu, řemesla a průmyslu do běžného života, má být součástí širšího brněnského projektu k výročí založení republiky zvaného Festival Re:publika 1918−2018. Padesát milionů korun na něj poskytne město, stejnou částkou přispěje ministerstvo kultury, další dotace může přijít od Jihomoravského kraje, jenž projekt zaštítil.

Téměř sto tisíc návštěvníků vloni do pražského Musea Kampa nalákaly pouhé dvě výstavy: na posmrtnou retrospektivu výtvarníka Adolfa Borna jich dorazilo přes 42 tisíc, na unikátní tříměsíční přehlídku obuvi španělského módního návrháře Manola Blahnika téměř 56 tisíc.

Třicetitisícovou návštěvnost měla nejúspěšnější výstava Galerie hlavního města Prahy, která v Domě U Kamenného zvonu představila sochy a malby Jaroslava Róny z posledních dvaceti let. Pořadatelé z Galerie hlavního města Prahy však upozorňují, že jejich nejúspěšnější loňský projekt se uskutečnil v Japonsku. V hlavním městě Tokiu se na zapůjčená plátna Slovanské epopeje Alfonse Muchy od března do června podívalo přes 660 tisíc lidí.

Téměř 80 tisíc návštěvníků loni dorazilo do pražského Centra současného umění Dox. Nejvíc zde táhly fotografie Bohdana Holomíčka a Tomkiho Němce, vystavené spolu s videi Petra Jančárka k nedožitým osmdesátinám bývalého prezidenta Václava Havla. Na přehlídku, která trvala od října 2016 do března 2017, přišlo 36 633 návštěvníků. Čistě loňský projekt Big Bang Data vyprávějící o tom, jak svět mění informační exploze, vidělo téměř 31 tisíc lidí.

Úspěšný rok hlásí dále ostravská Galerie výtvarného umění. Ačkoliv ve výstavním plánu neměla projekt srovnatelné velikosti, jako byla roku 2016 přehlídka Podmínky modernity, do galerie v průběhu roku zavítalo přes 104 tisíc návštěvníků. Přes 11 tisíc lidí vidělo práce designéra a architekta Vlastislava Hofmana, podobnému číslu se blíží návštěvnost kolektivní mezinárodní přehlídky Narušená imaginace.

V krumlovském Egon Schiele Art Centru si návštěvníci kupují vždy jednu vstupenku na všechny aktuální výstavy, loni si jich tam našlo cestu přesně 43 782. Až do konce ledna je zde otevřená výstava přes 400 prací nedávno zesnulého malíře Pavla Brázdy a jeho ženy Věry Novákové.

Podle ředitelky a kurátorky Hany Jirmusové Lazarowitz krumlovské centrum na výstavu zařadilo i ta díla, nad nimiž Nováková původně "mávla rukou". Galerie si přála, aby manželé Brázdovi zažili zahraniční zájem, a to se podle Jirmusové Lazarowitz díky poloze Krumlova nedaleko hranic povedlo. "Podle zápisů v knize návštěv zjišťujeme, že na výstavě se dozvěděli leccos nového nejen zahraniční turisti, ale také Češi, kteří si mysleli, že jejich tvorbu dobře znají," říká.

A hranici 50 tisíc návštěvníků loni poprvé překonala Oblastní galerie v Liberci. Největším tahákem zde byla výstava ze soukromé sbírky Helmuta Klewana, která obsahuje práce Pabla Picassa či Giorgia de Chirica. Během třiasedmdesáti dní na výstavu přišlo přes 14 tisíc lidí.

jarvis_5a5793f7498ec21104720bb8.jpeg
Snímek pochází z přehlídky děl impresionistů na Pražském hradě.
Foto: ČTK
jarvis_5a5793f7498ec21104720bbc.jpeg
Na obrázku je František Skála na své výstavě ve Valdštejnské jízdárně.
Foto: HN – Lukáš Bíba