Knedlíky sypané cukrem doslova plavaly v jezeře másla. Hladové děti do nich zuřivě bodaly hliníkovými vidličkami, dlabaly do nich díry a dobývaly se k povidlové náplni. Stmívalo se a od řeky vanul do tábora chlad, který se splétal kolem Švígova holého hrudníku jako nějaké vlhké hastrmanské stužky.

Švígo byl člen kapitanátu legendárního oddílu Pětka Praha a zrovna si začínal dělat starosti. I když…

"Oni si hoši určitě nějak poradí, nebudu zatím panikařit," říkal si v duchu.

Oplachtěná skautská pramice P450 s trojčlennou posádkou se v té době plácala u břehu starého říčního ramene a kluci usilovně bidlovali pádly, aby dostali loď z mělčiny na hlubší vodu.

"Makejte, makejte!" povzbuzoval dva menší vodáky Bob, který měl loď na povel.

"Je to tady samej bugr, Pavle, teda Bobe," opravil se jeden z prcků − Gouda − jemuž uvízlo pádlo mezi kameny. Bob unavenému Goudovi pomohl a pramici odrazil, takže mohli pokračovat v plavbě.

"Goudo, vem si kormidlo, my s Eidamem teď pořádně zaberem," zavelel Bob.

Na řeku zatím padlo šero. Kluci sehraně pádlovali a navzdory únavě a hladu si užívali kouzla večerního, klidného toku.

Přečtěte si také další povídky

Devět autorů píše o devíti prezidentských kandidátech – a má už jasno.

Aršík pravdy

Dodekafonický pomalík aneb Petr Med jede na Hrad

Hilšer je džin

Sázka

Konečně někdo, kdo umí střílet

Holky

Topol a Miloš

Záznam 328CBX/bc (Prezident pontifikuje)

Vtom je však bodla do očí dvě světla rozsvícená na břehu před nimi, která se rozlévala po hladině jako chvějivá záře dvou malých lun. Nedalo jim to a pluli v jejich směru. Po chvíli bylo zřejmé, že zdrojem světla jsou reflektory auta, které mělo přední pneumatiky do půlky ve vodě. Kolem vozu se pohybovaly dvě postavy, jejichž hlasy zněly ve večerním tichu zcela zřetelně.

"To snad nemyslíš vážně, Miloši," rozčilovala se vytočená fistulka, "tvoje počínání se nebojím nazvat nemytím! Namydli tu kapotu pořádně! Taak! Ale nepřetahuj! Víš, co jsme si řekli: já pravou, ty levou půlku!"

"Podívej se, Václave," uklidňoval jej hlubokým, znělým hlasem ten druhý, "chtěl jsi to umývat potmě, a jak známo, potmě jsou všechny kočky černé. Tím však, bůh chraň, nechci říci, že jsem potměšilý…"

Ti dva na břehu byli mytím vozu Škoda 1000 MB tak zaujati, že si loďky přirážející ke břehu vůbec nevšímali. Dál mydlili a drhli.

V záři světlometů hrály na hladině všemi barvami olejové skvrny a rákosí se zanášelo chomáči pěny.

Kluci na to znechuceně koukali.

"Sajrajt," ulevil si první Gouda.

"Svinstvo," přidal se Eidam.

Bob posádce naznačil gestem, ať zůstane sedět na bortu.

Vystoupil ze skautské pramice a zamířil k těm dvěma paďourům…

Související