Přístup k uprchlíkům je stále jedním z nejspornějších problémů německé politiky. Platí to i pro jednání o vytvoření nové vlády. Bavorská CSU, sesterská strana CDU kancléřky Angely Merkelové, požaduje další snížení sociálních dávek vyplácených žadatelům o azyl. Sociální demokraté (SPD) jsou proti. A s jejich názorem souhlasí i odborníci.

"Musíme dál snížit pobídky, kvůli kterým migranti do Německa přicházejí," říká představitel CSU pro migrační politiku Stephan Mayer. Jeho strana tvrdí, že výše sociálních dávek je jedním z velkých "taháků", kvůli nimž si žadatelé o azyl Německo vybírají.

CSU proto chce, aby se snížení dávek dostalo do programového prohlášení nové vládní koalice, o jejímž vytvoření teď CDU a CSU se sociálními demokraty vyjednávají. Ti jsou ale proti. Rozhovory by podle plánu měly skončit ve čtvrtek.

Kdo bude vládnout

◼ Po volbách, které proběhly koncem září loňského roku, Německo stále nemá jasno, kdo zasedne v nové vládě. Vítězná CDU kancléřky Angely Merkelové nejdřív jednala o vytvoření koalice s liberály z FDP a Zelenými. Na celostátní úrovni spolu tyto strany ještě nikdy nevládly.
◼ Liberálové ale nakonec v listopadu tato jednání ukončili. Podle nich bylo mezi partnery příliš mnoho sporných bodů.
◼ Sociální demokraté (SPD) sice skončili ve volbách druzí, ale s nejhorším výsledkem od druhé světové války. Oznámili proto odchod do opozice. Po krachu jednání mezi CDU, FDP a Zelenými ale začali s Merkelovou jednat oni – v zájmu stability země.
◼ Podle německých médií by se nakonec mohly CDU/CSU a SPD ohledně migrace a dalších sporných otázek domluvit. Jestli následně obnoví stávající vládu velké koalice v čele s Angelou Merkelovou, ale jisté není. Případnou dohodu stranických špiček ještě musí v referendu posvětit řadoví členové SPD. Spousta z nich podle médií s další účastí strany ve velké koalici nesouhlasí.
◼ Podle všeobecného přesvědčení je příčinou poklesu voličské podpory sociální demokracie právě vláda s Merkelovou. Ta SPD přebrala řadu témat.

Požadavky CSU odmítají i odborníci. "Snížení dávek by uprchlíky jen motivovalo k práci na černo nebo by se mohla zvýšit jejich kriminalita," řekl deníku Rheini­sche Post Herbert Brücker z Institutu pro výzkum pracovního trhu a povolání. Podle něj je nepravdivé tvrzení CSU, že žadatelé o azyl dostávají v Německu vyšší dávky než v jiných srovnatelných zemích. Štědřejší je například Belgie, ve srovnání s místní cenovou hladinou vyplácí relativně vysoké dávky například i Estonsko.

"Z hlediska výše sociálních dávek pro migranty je Německo mezi západními rozvinutými zeměmi uprostřed," tvrdí Brücker. Žadatelé o azyl podle něj do Německa směřují hlavně kvůli tomu, že je tam díky dobré ekonomické si­tuaci poptávka po pracovní síle, nebo kvůli kvalitnímu vzdělávacímu systému. Roli hraje i to, že běženci už v Německu často mají příbuzné a rovněž tam žijí početné komunity ze zemí, odkud pocházejí.

Žadatelé o azyl mají v Německu nárok zhruba na 130 eur měsíčně, tedy asi 3300 korun, pokud bydlí v zařízení pro ubytování migrantů, kde dostávají stravu nebo oblečení. Pro srovnání, v Česku, kde je nižší cenová hladina, tito lidé dostávají kapesné 30 korun na den, tedy asi 900 korun měsíčně. Stejně jako v Německu mají zajištěnou stravu, ubytování či hygienické potřeby. Má-li konkrétní žadatel o azyl s sebou prostředky, jež přesahují hranici životního minima, musí si v Česku na stravu a ubytování přispívat. Na dotaz HN to sdělila Správa uprchlických zařízení ministerstva vnitra. V Česku od ledna do října loňského roku požádalo o azyl 1229 lidí. Dostalo ho 26 osob, dalším 102 lidem Česko udělilo časově omezenou doplňkovou ochranu.

Německo zůstává pro žadatele o azyl v rámci Evropské unie hlavní cílovou zemí. Vloni od ledna do listopadu v něm podle statistiky tamního ministerstva vnitra požádalo o ochranu 207 tisíc lidí. To je o více než 70 procent nižší počet než za stejné období roku 2016. Dané číslo je pro německou společnost v zásadě přijatelné. I CSU, která proti migraci vystupuje, chce, aby Německo neprojednávalo více než právě 200 tisíc žádostí o azyl ročně.

Na tomto požadavku se už CSU shodla s CDU. Takzvaný strop pro počet lidí, již mohou v Německu o azyl požádat, má platit s výjimkou mimořádných humanitárních situací.

Související