Fenoménu kryptoměn se v poslední době věnuje rostoucí pozornost, bitcoin se stal loni devátým nejvyhledávanějším výrazem na anglické Wikipedii. Pryč je doba, kdy byla všeobecně známá pouze tato první kryptoměna a zájem byl omezen na růst nebo pád její ceny. Veřejnost je stále obeznámenější s existencí alespoň některých alternativních kryptoměn, takzvaných altcoinů, a začíná rozumět principům jejich chování a jejich místu na trhu měn, investičních příležitostí a technologických start-upů. Kryptoměny, které k dnešnímu datu dosáhly souhrnné kapitalizace přes 750 miliard dolarů (tedy zhruba čtyřnásobku HDP České republiky) neunikají ani pozornosti vlád a centrálních bank. Je namístě položit si otázku, zda se některý stát může odhodlat zařadit největší kryptoměnu bitcoin mezi měnové rezervy.

V roce 2016 Winston Moore a Jeremy Stephen analyzovali možnost zařazení bitcoinu mezi rezervní měny Centrální bankou Barbadosu. Došli k závěru, že centrální banky by měly být obezřetné kvůli vysoké volatilitě kryptoměny. Volatilita bitcoinu nicméně postupně klesá. Poradenská společnost Magister Advisors již v roce 2015 předpovídala, že by se bitcoin mohl stát šestou nejvyužívanější rezervní měnou do patnácti let. V možnost, že se bitcoin jednou stane hlavní světovou rezervní měnou, věří také bratři Winklevossovi, spoluautoři sítě Facebook a jedni z největších investorů do kryptoměn na světě.

Jako zatím nejprogresivnější země v adopci blockchainové technologie se jeví Japonsko, které loni uznalo 1. dubna bitcoin jako ofi­ciální měnu, respektive platební metodu. Právě tento krok zlepšil obraz kryptoměny v očích veřejnosti, zvýšil její důvěryhodnost a nastartoval raketový růst ceny hnaný zejména rostoucí poptávkou spojenou s rychlým zvyšováním počtu uživatelů. Japonsko by mohlo být první zemí, která uzná bitcoin jako rezervní měnu. Možnou motivací by mohlo být oslabení pozice konkurenční Číny, která podniká kroky vedoucí k tomu, aby se její měna renminbi stala významnější rezervní měnou. Kromě zařazení měny do koše pro takzvaná zvláštní práva čerpání Mezinárodního měnového fondu se jedná například o avizovanou agendu denominování futures kontraktů na ropu v renminbi. Čína je pátým největším držitelem měnového zlata mezi státy a v posledních letech svůj podíl rychle navyšovala. Pokud by se zlato mělo stát nástrojem měnových válek, jak naznačuje James Rickards, pak by Japonsko stálo v nevýhodnější pozici. Bitcoin se označuje za digitální ekvivalent zlata. Japonsko je pro kryptoměnu nejvýznamnějším trhem, největší část bitcoinu se vedle amerického dolaru obchoduje v jenech. Zařazením bitcoinu mezi rezervní aktiva by se Japonsko mohlo stát inspirací pro ostatní státy a zároveň by mohlo oslabit pozici zlatého jüanu.

Další zemí, o níž se spekuluje, že by mohla zařadit bitcoin do svých měnových rezerv, je Bulharsko. V květnu 2017 se v rámci kriminálního vyšetřování zabavilo množství bitcoinů, jejichž hodnota dodnes vystoupala zhruba na úroveň pěti procent bulharského HDP. Pokud by se stát rozhodl k výše zmíněnému kroku, mohl by tím jakožto člen EU nastartovat další růst důvěry v bitcoin a jeho ceny a tím by mohutně posílil i hodnotu, kterou pro něj představuje. Není ovšem zcela zřejmé, kdo skutečně soukromými klíči k oněm více než 200 000 "bulharských" bitcoinů disponuje.

 

Autor vyučuje o kryptoměnách na katedře světové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od roku 2013 je analyzuje a investuje do nich. Je spoluzakladatelem a jednatelem poradenské společnosti Altlift s.r.o.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru