Nový poslanec za ANO Pavel Juříček je jedním z nejbohatších Čechů − časopis Forbes jej ve svém žebříčku za rok 2016 zařadil na 28. místo s majetkem 5,9 miliardy korun. Jeho firma Brano, vyrábějící součástky pro automobily, v daném roce vykázala zisk 290 milionů korun.

Když měl ale majitel prosperujícího impéria koncem loňského roku zaplatit přes 17 milionů korun kvůli svému působení ve společnosti Mora-Top, musel nastoupit exekutor. Před soudem totiž Juříček tvrdil, že tolik peněz nemá − jeho jediný příjem je 192 tisíc korun ročně. A pokud by opravdu musel platit, nezbylo by mu než prodat pod cenou akcie svých společností, a přišel by v nich tak o kontrolu.

Soud mu ale neuvěřil. "Vzhledem k dlouhodobým hospodářským výsledkům skupiny Brano má soud za krajně nepravděpodobné, že by jeho průměrný hrubý měsíční příjem činil 16 000 korun. Tvrzení, že nedisponuje částkou odpovídající uloženému plnění, je účelové," konstatoval loni v listopadu Nejvyšší soud, u něhož se Juříček snažil domoci odkladu placení.

Podnikatel, politik
Kauza Mora Top

V roce 2010 Pavel Juříček ovládl firmu Mora-Top, která o tři roky později skončila v konkurzu. Juříček tvrdí, že jej o továrnu připravila insolvenční mafie. Insolvenční správce naopak tvrdí, že podíl na krachu má i Juříček, který se o ni nestaral s péčí řádného hospodáře. A na Juříčkovi i vysoudil náhradu škody. Neobvyklé je, že Juříček si provoz Mora-Top pronajal a pokračuje ve výrobě.

Poslanec za ANO

Do ANO vstoupil Pavel Juříček v září 2016 a hned se stal šéfem opavské organizace hnutí. Ve sněmovních volbách kandidoval na čtvrtém místě kandidátky v Moravskoslezském kraji. Mluvilo se o něm jako o jednom z kandidátů na post ministra průmyslu.

 

5,9 mld.

korun je podle časopisu Forbes jmění Pavla Juříčka, který je tak 28. nejbohatší Čech. Jeho hlavní firmou je Brano s dvěma tisíci zaměstnanci a obratem 4,2 miliardy korun.

Sumu nakonec poté, co mu exekutor obstavil účty, zaplatil. I s úroky a náklady řízení to bylo 25,5 milionu korun. "Tehdy jsem ty peníze skutečně neměl," hájí se Juříček. Veškerý zisk podniků prý dává do jejich dalšího rozvoje a nemá je k dispozici. A 16 tisíc korun měsíčně mu jako řediteli firem s obratem mnoha miliard k životu prý opravdu stačí. "Děti jsou velké a nemám žádné náklady, které bych potřeboval saturovat," řekl HN.

Peníze k zaplacení nakonec získal tím, že narychlo svolal valnou hromadu a vyplatil si mimořádnou dividendu. "Musel jsem si vyplatit dividendu, kterou jsem si za 25 let nevybral," stěžuje si.

Je to insolvenční mafie!

Tento spor je jen střípek Juříčkova boje o uvedenou fabriku, která v roce 2013 skončila v insolvenci. Insolvenční správce Radoslav Lavička za jednoho z viníků označuje Juříčka, který se stal v roce 2010 jednatelem.

Ten zase celé dění kolem Mora-Top označuje za spolčení insolvenční mafie, které jej připravilo o více než sto milionů, jež do firmy investoval. Soudní rozsudky však vyznívají zatím proti Juříčkovi, který patří mezi oceňované podnikatele. V roce 2006 byl zvolen světovým podnikatelem roku a do loňska − než naplno vstoupil v dresu ANO do politiky − i viceprezidentem Svazu průmyslu.

Juříček v roce 2010 ovládl firmu Mora-Top, vyrábějící kotle. Firmě nejdříve půjčil přes sto milionů, a když původní majitelé nespláceli, podle smlouvy převzal jejich podíl. Firma ale v červnu 2013 skončila v insolvenci. O rok později přišel Juříček s prohlášením, že se stal obětí konkurzní mafie. Bývalí majitelé prý firmu vytunelovali a insolvenční správce v tom pokračuje.

Podle insolvenčního správce ale za část nevýhodných obchodů, kvůli nimž firma zkrachovala, může i Juříček.

Péče řádného hospodáře

"Aktivně se podílel na vedení firmy v době, kdy vznikly obrovské škody," řekl Lavička, který na Juříčka a druhého jednatele Michaila Kosovského podal žalobu na náhradu škody. Tu podle něj způsobili tím, že nejednali s péčí řádného hospodáře. I když v roce 2010 měli dostatek informací, že jejich hlavní odběratel neplatí, přesto mu poskytli další zboží. Navíc převzali nedobytnou pohledávku.

Soudy daly následně Lavičkovi za pravdu a přikázaly, aby oba muži uhradili škodu. Juříček se pokusil placení oddálit dovoláním k Nejvyššímu soudu, ale marně.

Lavička podal navíc přes desítku žalob i proti samotnému Branu. Juříček prý poškozoval věřitele Mora-Top, když přednostně splácel půjčky Brana na úkor ostatních. "Nakonec to vyhraju. Buď u Ústavního soudu, nebo ve Štrasburku," je přesvědčen Juříček. "Nic jsem neudělal, firmu nepoškodil, naopak jsem ji financoval a nalil do ní 110 milionů korun," dodal. "Ano, ty peníze tam dal. Jenže ne do základního jmění, ale půjčil je s celkem vysokým úrokem. A vyplácel si je přednostně, když jiní věřitelé měli pohledávky starší než tři roky a nic nedostali," reagoval Lavička.

Související