Finanční správa nemůže bazírovat na něčem, co si její úředníci vymyslí, a jít tak nad zákon. V čerstvém rozsudku na to upozorňuje Nejvyšší správní soud (NSS).

Konstatoval, že daňová správa nesmí odmítnout daňové přiznání jen kvůli tomu, že ho dotyčný nepodal elektronicky ve formuláři, jaký sama svévolně požaduje. Průlomový rozsudek se netýká jen daňového přiznání, ale i kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb.

Daňový poradce Marek Piech býval velký příznivec elektronických komunikací, už z toho ale vystřízlivěl. "Zájmy poplatníků jsou až na posledním místě," hodnotí dlouhodobý přístup finanční správy. Po pěti letech vyhrál spor s daňovou správou u NSS. Rozsudek je v poslední době dalším, který konstatoval problém v právním předpisu a má širší obecný dosah.

"Není možné, aby úředník určil, že elektronicky lze podat přiznání pouze v jednom formátu a daňová správa to oznámila někde na webu. Jde o pravidlo, které má dopad na všechny poplatníky a musí ho stanovit vyhláška ministerstva financí," upozorňuje na zásadní část rozsudku NSS soudce Karel Šimka.

5 let

trval spor daňového poradce Piecha s finanční správou.

Jde o to, že finanční správa nyní vyžaduje, aby občané elektronicky podávali přiznání výhradně ve formátu XML. Jinou podobu neuznává a daňové přiznání pak bere, jako by ho dotyčný vůbec nepodal. Jenže tento formát neukládá zákon ani vyhláška, pouze pokyn úředníků z Generálního finančního ředitelství.

To byl případ firmy Punktum, kde je Piech jedním ze tří jednatelů. V roce 2012 poslala přiznání k DPH přes datovou schránku ve formátu PDF. Finanční úřad v Opavě prohlásil toto podání za neúčinné a trval na tom, že buď ho dostane na papíře, nebo elektronicky ve formátu XML, ačkoli všechny údaje v něm byly jasné a čitelné. Proti tomu se daňový poradce bránil u Krajského soudu v Ostravě, který mu dal v roce 2014 za pravdu.

"Soud konstatoval, že formát PDF nebrání dalšímu zpracování údajů, když podání je srozumitelné a jednoznačné," připomíná Piech. Stejného názoru byl i NSS, který nyní zamítl kasační stížnost Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj. "Celý spor byl proti zdravému rozumu. Společnost se řádně přiznala, vyčíslila a zaplatila daň, ale finanční úřad svým postupem rozhodl, že přiznání podáno nebylo," vysvětluje daňový poradce.

Jak doplňuje soudce Šimka, na výhrady může daňová správa poměrně rychle reagovat tím, že požadavky vůči poplatníkům zakotví ve vyhlášce. "Ale není to formalita. Než jako závazný napíše do vyhlášky formát XML, musí se posoudit, jestli je pro lidi únosný a bezpečný," zdůrazňuje Šimka. Připomíná, že státní úřad může po lidech požadovat jen to, co potřebuje pro správu daní.

Na formátu XML Piech vidí zásadní nedostatek. "Jsou to otevřená data, která si správce daně může podle libosti upravit. Systém je nebezpečný v tom, že od úřadu nedostávám úplný opis podání se zaručeným podpisem, ale jen jakési potvrzení, že cosi odešlo," vysvětluje. "Finanční správa si tak sama rozhoduje, jestli někdo její podmínky splnil, nebo ne, čili jestli někdo přiznání podal, či nikoli," poznamenává Piech.

Generální finanční ředitelství čerstvý rozsudek NSS analyzuje. Michaela Hošťálková z tiskového oddělení připomíná, že od září 2016 platí již jiná právní úprava. "Ta současná říká, že podání, u kterého je povinnost učinit jej elektronicky a které není učiněno datovou zprávou ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, je neúčinné," uvádí Hošťálková. Jenže NSS napadl právě tuto praxi, kdy si finanční správa svévolně stanoví formát a strukturu elektronických přiznání. Tuto praxi dlouhodobě kritizuje i Komora daňových poradců.

Podle daňového poradce a člena rady Unie daňových poplatníků Davida Hubala se finanční správa neustále zaklíná tím, že elektronizací zjednodušuje správu daní. "Jenže si ji zjednodušuje výlučně sama sobě na úkor občanů," kritizuje. Rozsudek NSS chápe jako důkaz, že státní správa musí sloužit občanům, jak požaduje ústava, místo aby oni sloužili jí.

Související