Ke konci loňského roku Tomáši Krskovi ostatní akcionáři zablokovali to, aby plzeňskou Škodu Transportation koupil jím preferovaný Daniel Křetínský. S ním by ve firmě dál zůstal. Nakonec se dohodli, že své podíly všichni prodají PPF Petra Kellnera. Krsek jako největší akcionář bude inkasovat několik miliard, ale výrazně větší balík peněz mu přitekl už dříve na dividendách. A pětačtyřicetiletý podnikatel nyní udělal svůj první obchod v "éře po Škodovce".

Jedná se přitom o velký nákup, na který Krsek se svými partnery vyrazil do Finska. Tam získal většinový podíl ve firmě Winda Power, která se zabývá výstavbou větrných parků. "Je to naše první strategická investice do větrné energetiky," potvrdila HN obchod Kateřina Zychová, která do firem investuje společně s Krskem.

Investiční Trio"Mezi hlavní výhody finského trhu patří výborné větrné podmínky, stabilní politická situace, nízký podíl elektřiny vyrobené z větru a vysoká poptávka po nových zdrojích," vysvětlila Zychová.

Cenu obchodu, za niž Krskova investiční skupina Green Horizon Renewables finskou firmu ovládla, odmítla zveřejnit. Podle odhadů odborníků na obnovitelné zdroje, které HN oslovily, se cena podílu spolu s následnými investicemi může pohybovat okolo 3,5 miliardy korun.

Krskovu investičnímu týmu se podařilo vykoupit přes 70 procent Winda Power. Společnost trpěla roztříštěnou vlastnickou strukturou. Velké množství drobných investorů se nedokázalo dohodnout na dalším směřování. Nyní se počet akcionářů výrazně zmenšil a firmu budou ovládat dva − Krskova Green Horizon Renewables a finská investiční banka Merasco.

Winda Power se specializuje na přípravu výstavby větrných elektráren. Zjednodušeně řečeno to znamená například vyřízení všech potřebných povolení, což je u takových projektů často těžší, než je následně postavit. Připravený projekt pak prodá někomu, kdo větrníky postaví a buď provozuje, nebo je po spuštění prodá dál.

Winda Power v současnosti pracuje na šesti projektech s předpokládaným instalovaným výkonem 200 MW, což odpovídá zhruba dvou třetinám všech větrníků v Česku. Ty mají dohromady instalovaný výkon 283 MW.

Plán do budoucna ale je stavbu větrných elektráren nejen připravovat, ale také je budovat a provozovat. "Společně s dalším významným akcionářem Merasco plánujeme rozšířit aktivity i na výstavbu a provozování větrných parků," řekl HN Robert Doucha, projektový manažer Green Horizon Renewables. "Zároveň hledáme další projekty větrných farem. Uvažujeme i o expanzi do Švédska a Estonska," dodává Doucha. Podle něj hodlá Green Horizon Renewables do různých obnovitelných zdrojů v nejbližších letech investovat ještě zhruba tři miliardy korun.

Krsek není v Česku jediný, kdo vidí v zahraničí příležitost ve větrné energii. Nejaktivnější je ČEZ, který od roku 2016 nakoupil několik německých větrných parků o výkonu 135 MW, loni v červnu pak investoval ve Francii do devíti připravovaných větrných farem o velikosti až 100 MW. Již dříve ČEZ postavil za 25 miliard korun obří větrné farmy v Rumunsku.

"Větrné" ambice má rovněž Daniel Křetínský, který jinak spíše sází na uhlí. V roce 2013 začala jeho firma EP Renewables, která je součástí skupiny EPH, připravovat stavbu 18 větrných turbín u Moldavy v Krušných horách. Stavbu ale zatím kromě nesouhlasu místních obyvatel zablokovalo i to, že na území stavby žijí chráněné druhy ptáků a firma nedostala nutnou výjimku.

Krsek podle zjištění HN už ke konci roku skončil v čele Škody Transportation a nyní se naplno věnuje svým investicím. Těmi hlavními jsou litovelský výrobce papírenských strojů Papcel, jehož polovinu získal Krsek odhadem za vyšší stovky milionů, a stavitel operačních sálů Block z Valašského Meziříčí. Za šedesátiprocentní podíl zaplatil k jedné miliardě. Krsek v současnosti hledá další průmyslové firmy nebo start-upy, do nichž by majetkově vstoupil.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.