V tradičním pojetí investování přinášejí investoři firmám své peníze a chtějí od nich za to zisk. V posledních letech se ale na rozvinutých západních trzích tento pohled mění. Vedle zisku začíná být pro investory důležité ještě něco dalšího − to, jak se firmy chovají k zaměstnancům, společnosti či k přírodě. Zda vyrábějí cigarety nebo zbraně či zda staví čističky vody a neuplácejí přitom úředníky.

Oblast "společensky zodpovědného investování" se rozrostla do širokého spektra kategorií a ve finančním žargonu angličtiny má různé zkratky (SRI − socially responsible investing, ESG − environmental, social and governance). Ať už je označení jakékoli, jde zpravidla vždy o přístup, který přihlíží k životnímu prostředí, k sociálním dopadům podnikání nebo ke kvalitě řízení firem a transparenci. Základní myšlenka je v principu vždy stejná: investoři hlasují svými penězi ve prospěch společností, které se chovají férově, ohleduplně a slušně, protože věří v jejich ziskovost − a trestají ty, které jsou méně slušné nebo bezohledné.

Růst takto zaměřených investic ukazuje, že přívrženců společensky zodpovědného investování přibývá. Podle chicagské analytické skupiny Morningstar bylo v USA před deseti lety ve fondech zaměřených na SRI (včetně církevních fondů a ETF) 93 miliard dolarů. V polovině loňského roku to už bylo celkem asi 208 miliard. Příliv peněz do těchto fondů se dokonce v posledních letech zrychluje: předloni byl největší v historii − asi 5,8 miliardy dolarů − a loňský rok, ke kterému zatím finální čísla nejsou, přinese možná další rekord.

Související

"Rozhodně mohu říci, že globálně je šíře tohoto tématu v současnosti větší, než jsem ji zažil kdykoli předtím během celé své kariéry," řekl HN Valentijn van Nieuwenhuijzen, investiční ředitel nizozemské NN Investment Partners (dříve ING Investment Management). Nieuwenhuijzen má se správou aktiv 18 let zkušeností a spolurozhoduje o investicích za více než 245 miliard eur od institucí i jednotlivců. Právě trhy jako Nizozemí, Německo a Skandinávie jsou podle něj v novém trendu nejdál; Spojené státy se teprve přidávají.

Historicky se o širší dopady svých investic začaly nejprve zajímat instituce − církve, univerzity a nadace, ale tento přístup začíná dnes také víc a víc rezonovat i u retailových, tedy individuálních investorů.

Myšlenka širší zodpovědnosti za to, kde a jak se naše peníze zhodnocují, přináší ale jednu důležitou otázku: lze zároveň konat dobro a ještě maximálně vydělávat?

Ohleduplné fondy jsou marketingový tah, říká investor Jan Pravda

Zastánci argumentují, že je možné investovat eticky, aniž by investoři museli obětovat část svých výnosů, které by jinak mohli získat na širším kapitálovém trhu. Data existují pro i proti tomuto tvrzení, v závislosti na tom, jak výnosy porovnáváme. Pro hovoří například index MSCI World ESG Leaders, který sleduje skupinu společností s vysokým skóre společenské zodpovědnosti, působících na rozvinutých trzích. Tento index vykazuje za uplynulých deset let průměrný roční výnos asi 4,3 procenta (včetně dividend). Podobný index − MSCI World SRI − dosahuje zhodnocení 4,8 procenta. Výnosy obou "zodpovědných" indexů se příliš neliší od globálního indexu MSCI (MSCI World Index), který v témže období dosahoval průměrného zhodnocení 4,4 procenta.

Kritici ale tvrdí, že jestli má společensky zodpovědné investování omezit tok peněz k méně zodpovědným společnostem, musí tyto firmy na oplátku lákat investory většími výnosy. Tuto teorii možná potvrzuje nepříjemnost, na kterou narazila norská vláda. Výkonnost Norského státního penzijního fondu (ve kterém jsou akcie pouze společensky ohleduplných firem) zaostávala podle jejích správců v uplynulé dekádě oproti výnosu globálního indexu FTSE (FTSE Global All Cap Index) o více než jeden procentní bod ročně. Fond ze svého portfolia vylučuje výrobce zbraní, tabákové firmy a elektrárny na fosilní paliva. Také vylučuje firmy, které porušují lidská práva, způsobují závažnou újmu životnímu prostředí nebo se dopouštějí korupce.

Většina investičních nástrojů pro "ohleduplné" investory je v oblasti specializovaných fondů. Belgická asociace správců aktiv (BEAMA) má například v této kategorii fondů více než sto a jen v roce 2016 jejich počet vzrostl o 15 procent. Fondy mohou být buď tematické (zaměřené například na akcie firem z oblasti udržitelného zemědělství, zelené energie nebo udržitelného vodohospodářství, případně i na dluh takových firem), nebo mohou sdružovat společnosti s vysokým hodnocením v oblasti společenské zodpovědnosti (chovají se férově k zaměstnancům, k ženám, nevyužívají dětskou práci). Toto hodnocení firmy získávají na základě složitého skóringu.

Související

Ředitel van Nieuwenhuijzen z NN vysvětluje, že přístup jeho skupiny není ani tak ve vylučování určitých firem z portfolia, jako spíš v odměňování za zlepšení v daných kategoriích. "Kde se věci zlepšují, tam máme větší chuť investovat. Když vidíme zhoršení, jsme více zdrženliví," říká. Uvádí příklad energetické firmy, která sice je znečišťovatelem ovzduší, ale investuje do filtrů a snižuje emise. "Když se do firmy v takové situaci rozhodnete investovat, podpoříte její směřování. Je to lepší pro životní prostředí, lepší pro kvalitu řízení a pro různá sociální kritéria − a ještě jste schopni generovat finanční výnos pro lidi, kterým spravujete peníze. Tím vytváříte prospěch pro obě strany."

Zohlednit při investování etiku je nutnost, nikoli luxus

Jürgen Verschaeve, ředitel ČSOB Asset Management, který dvacet let působil v belgické KBC, také věří ve společenskou zodpovědnost coby důležitou součást současného investičního byznysu. KBC má na seznamu SRI fondů na belgickém trhu zdaleka největší zastoupení − asi čtyři desítky celkem. Podle Verschaeveho KBC zdvojnásobila za poslední dva rok,y distribuci aktiv v této kategorii na 5 miliard eur. "Je to jasný trend, možná více na Západě než ve střední Evropě, ale určitě je to něco, co nezmizí. Je to i důsledek sociálních médií, snadného šíření informací, potřeby transparence − stále více lidí se aktivně zajímá, do čeho jsou jejich peníze investovány," myslí si Verschaeve.

KBC pracuje se skóringem firem zastoupených ve fondech a nabízí klientům přístup označovaný jako "nejlepší ve své třídě"− z každého sektoru jsou vybírány společnosti s nejvyšším skóringem. Když například měla ropná společnost BP v roce 2010 havárii plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, tak z těchto portfolií okamžitě vypadla.

Investiční profesionálové se shodují, že rozvoj tohoto přístupu přichází jen tehdy, když je poptávka ze strany klientů. Na českém trhu je tento způsob investičního myšlení zatím v plenkách, i když ho už uplatňují některé instituce, například katolická církev. "To téma zde zatím tolik nerezonuje, ale dříve či později to přijde i na zdejší trh. Pro střední Evropu možná bude potřeba trochu více času," říká Verschaeve. Posuzování úspěchu v investování se tak pro větší počet lidí stane širší kategorií než dosud.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.